Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě ve čtvrtek americký prezident Donald Trump věřil, že se jeho vyjednavači tuto neděli sejdou se zástupci Teheránu na téma íránského jaderného programu. Vyjádřil přitom přání, aby se Izrael zdržel preventivního vojenského úderu na cíle v Íránu.
„Nechci, aby tam (do Íránu) šli, protože tím by se to pokazilo,“ řekl s odkazem na své diplomatické úsilí omezit jaderné ambice Teheránu.
O úderu v té chvíli už zřejmě věděl. Izraelští představitelé totiž uvedli, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu podepsal rozkaz k útoku v pondělí a ten samý den s Trumpem telefonicky hovořil, píše list The Washington Post (WashPo).
Fakt, že Izrael nakonec zaútočil navzdory Trumpovu veřejně vyslovenému přání, aby tak nečinil, nyní amerického prezidenta podle stanice CNN „staví před jednu z největších zkoušek jeho mladého prezidentství“.
Bílý dům oznámil, že útok na Írán byl jednostrannou akcí Izraele a USA v něm nehrály žádnou roli.
Eskalace izraelsko-íránského konfliktu
V noci na 13. června podnikl Izrael útok zacílený na íránský jaderný program. Zasáhl jaderné zařízení v Natanzu a zároveň zabil čelné představitele armády, včetně šéfa revolučních gard Hosejna Salámího, a jaderné vědce. Írán ihned přikročil k odvetě a vyslal na Izrael drony.
Izrael dlouhodobě považuje íránský jaderný program za hrozbu pro svou bezpečnost, ale útok je zároveň pokračováním snah zničit Írán a jeho „osu odporu“ na Blízkém východě.
Po teroristickém útoku proti Izraeli ze 7. října 2023 už židovský stát výrazně omezil kapacity palestinského Hamásu, libanonského Hizballáhu a jemenských Húthíů a několikrát zaútočil i na samotný Írán.
Trump se teď ale musí rozhodnout co dál. Lze očekávat, že se Írán za masivní úder Izraeli bude mstít (první drony už vyslal), což by USA zřejmě přinutilo přispěchat svému odvěkému spojenci – Izraeli – na pomoc. Ostatně, USA loni pomáhaly bránit židovský stát před íránskými drony a raketami, a to hned dvakrát.
Teherán může zaútočit i na americké vojenské a diplomatické cíle v regionu. I proto americké ministerstvo zahraničí vyzvalo svůj personál ještě před údery, aby se z oblasti stáhl. Varování konkrétně platilo pro diplomaty a zaměstnance ambasád a konzulátů v Iráku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Pokud by ale Íránci přesto na americké objekty zaútočili a zabili přitom Američany, Trump by musel odpovědět.
Navíc, jak upozorňuje WashPo, není jasné, zdali se Izraelcům skutečně podařilo íránský program fatálně poškodit, i přes fakt, že se útoků zúčastnilo na 200 letadel.
„Bez podpory USA – zejména hlubinných bomb a doplňování paliva pro izraelská letadla – by izraelský útok pravděpodobně způsobil jen omezené škody na íránských jaderných zařízeních, z nichž některá jsou ukryta hluboko pod zemí,“ napsal list s odvoláním na bezpečnostní analytiky a bývalé vládní představitele ještě před samotným úderem.
Donald Trump během své prezidentské kampaně prohlašoval, že USA do žádné války na Blízkém východě pod jeho vedením nezasáhnou. Trump dlouhodobě minulé intervence, zvlášť válku v Iráku zahájenou republikánem Georgem W. Bushem, ostře kritizuje a pasuje se do role mírotvorce.
Izrael ho teď nicméně dostal do role, kdy vojenský úder bude možná muset nařídit a své sliby tak porušit. Agentura AFP to shrnula v titulku: Útokem na Írán se Izrael bezostyšně vzepřel muži míru – Trumpovi.
MAGA zuří
Celá situace podle magazínu Politico rozzuřila základnu hnutí MAGA (Make America Great Again), jehož představitelé v posledních dnech Trumpa žádali, aby Izrael zastavil.
„Prezident se buď pokusil a neuspěl, čímž ukázal, že nemá na izraelského premiéra Bibiho Netanjahua dostatečné páky, nebo dal kampani (izraelskému vojenskému útoku) zelenou navzdory varování své základny (což administrativa důrazně popírá),“ píše Politico.
V textu cituje několik výrazných osobností hnutí MAGA a jejich obavy z následků izraelského překvapivého útoku.
„To, jak se prezident teď zachová, může nakonec definovat jeho prezidentství. Musí najít rovnováhu mezi ochranou největšího amerického spojence v regionu Izraele a tím, aby USA nebyly zataženy do války,“ řekl časopisu po zprávě o úderech Matt Boyle z pravicového silně protrumpovského portálu Breitbart.
Rozkol tajných služeb
USA a Izrael sdílejí prakticky všechny zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Často je ale interpretují odlišným způsobem.
Americké špionážní agentury v posledních týdnech nezměnily své dlouhodobé hodnocení. Američané mají za to, že Írán navzdory pokročilým pracím na obohacování uranu se nijak dramaticky nepřiblížil k výrobě bomby.
Nejvyšší izraelští představitelé, kteří často zaujímají spíše poplašný postoj k jadernému programu Íránu, ale tvrdí, že poslední aktivity Íránu naopak vedly k výrobě zbraně, a to do několika měsíců. Izrael je přesvědčen, že bombu by Teherán použil právě proti jejich zemi.
Zdroj: The Washington Post
Další Trumpovi stoupenci mu už vyslali přímý signál, aby se do konfliktu nijak nezapojoval.
„Prezident Trump řekl, že si nepřeje údery před diplomatickým jednáním, (…) a oni to stejně udělali. Jejich dnešní útok je záměrná sabotáž a zjevný pokus donutit nás k válce. Musíme se postavit na odpor,“ nechala se slyšet další MAGA osobnost Saagar Enjeti z podcastu Breaking Point.
„Do posledního dechu“
Podle něj Netanjahu svým útokem USA „zesměšnil“. Enjeti dodal, že pokud se Trump v následujících dnech k vojenské kampani Izraele připojí, bude podle něj „katastrofální válka v Iráku v porovnání s válkou s Íránem procházkou růžovým sadem“.
Z Trumpových příspěvků na sociálních sítích to ale vypadá, že prezidentovi izraelské údery nevadí. „Před dvěma měsíci jsem dal Íránu šedesátidenní ultimátum, aby „uzavřel dohodu“. Měli ji udělat. Dnes je den 61. Říkal jsem jim, co mají udělat, ale oni to nedokázali pobrat. Teď mají možná druhou šanci!“
Donald Trump už ohlásil, že na páteční jedenáctou hodinu dopolední washingtonského času (17:00 SELČ) svolal schůzku Národní bezpečnostní rady USA, a to přímo v Situační místnosti v západním křídle Bílého domu. Odtud prezidenti často se svými politickými a vojenskými poradci řeší ty nejkrizovější situace. Bývalý prezident Barack Obama zde například sledoval akci tajného komanda, které v květnu roku 2011 zabilo Usámu bin Ládina, šéfa teroristické sítě al-Káida.
Podle očekávání se přitom ke krizi zcela odlišně vyjadřují členové obou politických stran. Republikánský senátor Tom Cotton za stát Arkansas prohlásil, že Spojené státy by měly „podpořit Izrael do posledního dechu“. Řekl také, že v případě útoku na americké vojáky by Trump měl „svrhnout Íránskou islámskou republiku“.
Demokraté jsou na druhé straně v šoku. Většina z nich totiž podporovala prezidentovo diplomatické úsilí.
„Znepokojivé rozhodnutí Izraele zahájit letecké údery na Írán je bezohlednou eskalací, která hrozí zažehnutím regionálního násilí,“ uvedl Jack Reed, hlavní demokrat v senátním výboru pro ozbrojené síly.
Doplnili jsme další vyjádření Donalda Trumpa.
Kde udeřil Izrael?
