Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bylo 28. února 2022. Válka právě začala a ukrajinská delegace se měla poprvé setkat s ruskou stranou u jednacího stolu – v běloruském Homelu. Jedním z vyjednavačů byl i tehdejší ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
„Prosil jsem prezidenta, aby mě tam neposílal. Věděl jsem, že nedokážu jednat s chladnou hlavou. Ale byl to rozkaz,“ vzpomíná Reznikov pro Seznam Zprávy na okamžik, kdy musel jednat s nepřítelem, který právě rozpoutal válku.
„Ztratil jsem profesionální neutralitu. Řekl jsem prezidentovi, že Rusy nenávidím,“ dodává exministr, který je hostem letošního ročníku Fora GLOBSEC v Praze.
S odstupem let říká, že jednání s Ruskem byla fraška. Když tehdy seděl naproti ruské delegaci v Bělorusku a později v Istanbulu, rychle prý pochopil, že skutečné rozhodování se odehrává jinde. „Nikdo z nich neměl reálný mandát. Byli to jen herci s vlastními ambicemi, ne skuteční vyjednavači,“ popisuje tehdejší situaci.
Někteří členové ruské delegace podle něj jednali hlavně ve svůj prospěch – Vladimir Medinskij si prý chtěl upevnit postavení u Vladimira Putina. Leonid Sluckij pro změnu toužil po vedení nacionalistické strany po smrti Vladimira Žirinovského. „Na papíře to vypadalo jako jednání, ale ve skutečnosti to bylo jen divadlo. Jediný, kdo měl nějaký kontakt s Kremlem, byl jistý oligarcha, který se držel v pozadí.“
Přesto i tuhle „hru“ považuje za důležitou. Díky vyjednávání se tehdy podařilo otevřít humanitární koridory a evakuovat civilisty z obklíčených měst jako Mariupol či Berďansk. „Zachránili jsme desetitisíce lidí. A otevřeli jsme cestu pro výměnu zajatců, která funguje dodnes,“ popisuje.
Když se nedávno konalo další kolo rozhovorů v Istanbulu, bylo mu prý jasné, že jde o stejnou hru jako před lety. „Stejní lidé, stejný scénář. Pokud se v Kremlu něco nezmění, žádný skutečný mír z toho nevzejde,“ je přesvědčen.
Protože už není ve funkci, Reznikov je během rozhovoru nezvykle otevřený. Mluví nejen o diplomatických kulisách, ale i o tom, jak se Západ - včetně Spojených států - podle něj často mýlí v přístupu k Rusku.
Když v den, kdy Rusko masivně bombardovalo Charkov, americký ministr zahraničí Marco Rubio sdílel své gratulace k Národnímu dni Ruska, Reznikov říká, že ho to ani trochu nepřekvapilo.
„Američané se snaží hrát roli prostředníka. Chtějí být zdvořilí ke všem stranám, ale Rusové to chápou jako slabost. Ti reagují jen na sílu,“ vysvětluje Reznikov. Spojené státy se prý dlouho snažily o smířlivý tón, ale tenhle přístup podle něj nikdy nefungoval - a Kreml to chápe jen jako signál, že si může dovolit víc.
Naráží přitom i na prezidenta Donalda Trumpa, který se navzdory opakovaným neúspěchům stále označuje za mírotvorce. Přestože sliboval, že válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončí „do 24 hodin“, a i přes frustraci Západu se mu dosud nepodařilo obě strany přivést k jednacímu stolu, věří dál, že uspěje.
„Až Trump pochopí, že ho Rusko podvádí, změní tón. Ale zatím věří, že tuhle partii vyhraje,“ myslí si bývalý ukrajinský ministr.
Jak se změnila válka za tři roky? Jak po loňském odvolání hodnotí dosavadní obranné strategie Ukrajiny a svého bývalého šéfa Volodymyra Zelenského? Co může Západ dál očekávat od Ruska a proč by se Ukrajina měla stát novým pilířem evropské bezpečnosti?
Celý rozhovor s Oleksijem Reznikovem čtěte na Seznam Zprávách v nejbližších dnech.
