Ukrajinci chtěli legálně pracovat, v Česku dostali lekci z vykořisťování

S příchodem stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny nabobtnala v Česku práce načerno, která připomíná novodobé otroctví. Nekalým praktikám často nahrávají sami Ukrajinci, kteří po příslibu většího výdělku smlouvu ani nežádají. Manželé Kosenkovi však chtěli pracovat podle předpisů, svých práv se ale dlouho nemohli domoci.

Rozhodli se opustit svou zemi čelící ruské invazi. Kromě bezpečné ciziny hledali v zahraničí i práci, využili proto inzerátu, který nabízel oboje. A v prosinci roku 2023 dorazil ukrajinský manželský pár do Česka, kde jen o pár dní později oba nastoupili přes pracovní agenturu do skladu logistické firmy v Boru u Tachova. Jenže život v jiném státě měl od začátku zásadní komplikaci – ani přes urgence se nedomohli smlouvy. Pracovali načerno, aniž by to zamýšleli.

Příběh Ljubov a Volodymyra Kosenkových, který Seznam Zprávy nedávno popsaly, ukazuje na jev, který v Česku není ojedinělý. V souvislosti s vlnou uprchlíků z Ukrajiny nicméně ještě zmohutněl.

„Neustále je ‚drželi pod krkem‘ s tím, že pracují načerno a že jim nemusí zaplatit. A že musí udělat něco navíc pro to, aby tu výplatu dostali,“ líčí zkušenost manželů Kosenkových reportér Seznam Zpráv Petr Švihel. V rozhovoru pro podcast 5:59 popisuje, že podle slov ukrajinského páru práce bez řádné pracovní smlouvy trvala necelý rok. Na opakované dotazy slýchávali jen ujištění, že ji už brzy dostanou.

Pracovní agentura W4you agency za Kosenkovy alespoň platila sociální a zdravotní pojištění. Jenže podle Švihela to jejich situaci příliš neulehčovalo, protože bez smlouvy neměli nic v ruce třeba pro případ, kdyby chtěli práci změnit. „Neměli žádný nátlakový prostředek. Vlastně žili z měsíce na měsíc a nikdy si nebyli jistí tím, jestli dostanou zaplaceno,“ říká novinář s tím, že poslední výplatu za loňský říjen manželé podle svých slov stále neviděli.

Za W4you agency se k případu pro Seznam Zprávy vyjádřil Jiří Sendrej, který se přihlásil k řízení agentury, ačkoliv není vedený jako její jednatel nebo společník. Jednak odmítl, že by jakkoliv znal ukrajinskou přepravní společnost Leo Bus, u níž si Kosenkovi balíček obsahující dopravu do Česka, zajištění práce u agentury a ubytování každý za 100 dolarů zakoupili. Mimochodem, Seznam Zprávy se Leo Bus pokusily kontaktovat, ale bez úspěchu.

Ohledně pracovních podmínek nejprve Sendrej upozornil na to, že agentura za oba Ukrajince platila zdravotní a sociální pojištění. Na jejich tvrzení o chybějící smlouvě pak reagoval s tím, že je to možné, chybu však podle něj udělal „koordinátor“. A také rázně odmítl, že by manželé nedostali zaplaceno.

Právě zmíněný koordinátor jakožto mezičlánek mezi pracovními agenturami a konkrétními pracovníky je podle Švihela dalším prvkem, který celý vztah ještě více znepřehledňuje. Ostatně Ljubov a Volodymyr Kosenkovi reportérovi popsali, jak se jejich koordinátoři „zjevovali“ a zase „mizeli“. Jen za necelý rok se takto na nich vystřídali čtyři. A všichni slibovali, že smlouva bude.

Pochybné praktiky na pracovním trhu dostaly s příchodem stovek tisíc ukrajinských uprchlíků do Česka nový impulz. Reportér Švihel popisuje, že právě na tyto zranitelné lidi začaly mířit mnohé balíčky nabízející vedle práce třeba také ubytování. Což může znamenat velké nebezpečí. „V tu chvíli máte toho člověka chyceného ve vlastní pasti. Protože když bude řešit, že něco není (ohledně pracovních podmínek) podle jeho představ, nepřichází jen o práci, ale i o bydlení. Rázem ztrácí všechno,“ podotýká novinář.

Nejde ale zdaleka jen o Ukrajince. Asociace poskytovatelů personálních služeb pracuje s odhadem, že na šedém trhu práce je v Česku až půl milionu osob. V praxi jsou to podle Švihela vedle uprchlíků například lidé s exekucemi. Mnohdy navíc tito lidé sami s prací načerno nemají problém, protože je zprostředkovatelé lákají na vyšší výdělek nebo zkrátka na to, že oficiálně žádný příjem mít nebudou.

A poté tu z pohledu reportéra Seznam Zpráv může hrát roli i jeden na první pohled méně zřetelný faktor – že práce načerno je ze strany české společnosti poměrně tolerovaný fenomén. Navzdory tomu, že má vážné dopady. „Vlastně skoro každý má nějakou vzpomínku, že kdysi někdy v mládí začínal tím, že někde pomáhal bez smlouvy. (…) Je to podle mě trochu tak, že pro českou společnost je to něco naprosto běžného, že někdo někde pracuje načerno,“ říká Švihel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co na případ manželů Kosenkových říkají zástupci českých úřadů nebo také jak přísná kontrola nad pracovními agenturami v tuzemsku funguje. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.