Zelenskyj, korupce, protesty a „nechutné divadlo“. Co se děje na Ukrajině?

Ukrajinci i zahraniční partneři kyjevské vlády hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi a přiměli prezidenta Volodymyra Zelenského zařadit zpátečku. Co všechno několikadenní krize ukázala, probíráme v podcastu 5:59 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou.

Rozbuškou demonstrací, které Ukrajinu minulý týden nečekaně zasáhly, se stal zákon, který v zemi dlouhodobě se potýkající s korupcí potlačoval nezávislost úřadů, jež ji vyšetřují a stíhají. Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského po kritice doma i ze zahraničí nakonec ustoupila, vyjde ale ze střetu s částí společnosti bez vážnějších následků?

Jaký cíl vůbec Zelenskyj, který se v roce 2019 dostal do čela země i díky slibu potírat korupci, svým prvotním krokem, který vyvolal tak negativní odezvu, sledoval? A jak platná je obava, že na Ukrajině hrozí úpadek demokracie? To vše se snažíme zodpovědět v dnešní epizodě podcastu 5:59.

„Obsah toho (původně schváleného) zákona byl děsivý. Prostě došlo k brutálnímu útoku na nezávislost antikorupčních institucí a k takovému dost, dalo by se říct, až nechutnému divadlu kolem toho,“ říká v podcastu ukrajinistka a redaktorka časopisu Ukrajinský žurnál Lenka Víchová, která připomíná, že nezvykle rychlému přijetí legislativního návrhu předcházely déle než týden trvající útoky na ukrajinské antikorupční organizace a média.

Nejpodstatnější část kontroverzního zákona spočívala ve změně dosavadního stavu, kdy protikorupční agentura NABU a speciální protikorupční prokuratura SAPO nepodléhají politickému vlivu, a to ani rozhodnutím generálního prokurátora, jehož vybírá a jmenuje prezident. Nově měl získat pravomoc do vyšetřování korupčních případů týkajících se vysoce postavených ukrajinských činitelů zasahovat.

Schválení normy předcházely domovní prohlídky u více než 20 členů NABU, které ukrajinská tajná služba SBU zdůvodnila vyšetřováním možného ruského vlivu v rámci protikorupční agentury. Lenka Víchová to považuje za zneužití orgánů činných v trestním řízení a součást diskreditační kampaně.

„V každé instituci se během posledních tří a půl let (od začátku války) našla spousta ruských agentů, i šéf ukrajinské tajné služby několikrát zatýkal své podřízené. Boj proti těmto krtkům je zcela namístě a všichni to přijímají jako správnou věc. Ale tady šlo o jednoho člověka, který byl už rok sledován ve spolupráci se samotnou NABU, takže to vypadá, že to bylo jen takové divadelní představení,“ vyjadřuje pochybnosti ukrajinistka.

Lenka Víchová je přesvědčena, že se detektivové NABU a speciální antikorupční agentura SAPO dostali „příliš blízko lidem“ z úzkého okruhu prezidenta Zelenského, a tím si tyto instituce namalovaly na čelo pomyslný terč.

„I přes argumentaci všech (provládních) poslanců, prezidentské kanceláře i orgánů činných v trestním řízení , že jsou dané antikorupční instituce málo výkonné, to vypadá naopak spíš na to, že po 11 letech od chvíle, co začaly vznikat, ten výkon začaly prokazovat. A že se dostaly příliš blízko k těm nejmocnějším lidem v zemi,“ usuzuje ukrajinistka.

„A to, co se událo, byla snaha nejenom o likvidaci těchto institucí, ale vlastně o uzurpaci moci jako takové. A na to přišla neočekávaně silná odpověď jak občanské společnosti na Ukrajině, tak i západních spojenců,“ dodává.

Prezident Zelenskyj nakonec v reakci na protesty – Ukrajinců i spojenců v EU a jinde – předložil ve spolupráci se zástupci dotčených institucí parlamentu nový návrh zákona, který i podle vyjádření NABU zaručuje ukrajinským protikorupčním úřadům nezávislost.

„Jenomže je otázka, zda bude stačit dát zpátečku a udělat ten krok dozadu,“ říká Lenka Víchová s tím, že Volodymyr Zelenskyj, jeho kancelář a jeho poslanci v parlamentu překročili pomyslnou červenou linii. V důsledku toho došlo k tomu, o co se prý celou dobu probíhající války marně snažilo Rusko – vyvolat protesty, a tím Ukrajinu oslabit.

Jedním z hesel, s nimiž stovky až tisíce demonstrantů v Kyjevě, Charkově, Lvově a dalších městech na Ukrajině vyšly minulý týden do ulic vyjádřit své znepokojení, bylo heslo „Korupce zabíjí“. Podle Lenky Víchové dobře vystihuje podstatu problému, který se s Ukrajinou táhne od 90. let. a za tu dobu výrazně proměnil svou tvář, ovšem nikoli svou společenskou naléhavost.

„To, jak rychle (Zelenskyj) zareagoval, je vlastně velmi pozitivní. Otázkou je, jak dalece je sám schopen ustupovat a jak hodně se dokáže zbavit svého okolí, které je velmi toxické,“ říká redaktorka Ukrajinského žurnálu, podle níž například šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka „Ukrajinci začínají opravdu nenávidět, ať už právem, nebo neprávem“.

Na rozdíl od některých kritiků se nicméně Víchová nedomnívá, že Ukrajině hrozí se Zelenským v čele pád do autoritářství. Považovala by ale za legitimní, kdyby v zemi, kde se kvůli válce de facto zastavil politický život, vznikla vláda národní jednoty za účasti opozice.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se podle Lenky Víchové za posledních 30 let korupce na Ukrajině proměnila a jaké její formy považuje za ty nejnebezpečnější. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.