Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Takzvaný protikuřácký zákon od roku 2017 zakazuje mimo jiné i kouření na zastávkách a nástupištích. Hrozí za ně pokuta až pět tisíc korun a týká se klasických i elektronických cigaret.
Zákaz se ale zdaleka ne vždy dodržuje. Někteří lidé ho nerespektují, jiní o zákonu a jeho podrobnostech nevědí nebo na něj zapomněli. Tím spíš, když na řadě zastávek schází viditelné upozornění, že kouření je tu zakázáno.
Redakce vybrala do Fóra čtenářů některé zajímavé ohlasy, které reagují na článek Seznam Zpráv o tomto tématu.
Milan Němeček: Zákon proti kouření na zastávkách je pro kočku. Přitom je to jednoduché: 1. Kouření je blbost. 2. Kouřit lze všude tam, kde to ostatním nevadí.
- Lukáš Klazar (reaguje): To bohužel předpokládáte empatii i u jedinců, kteří empatičtí nejsou. A i takové, kteří se sobecky neohlíží na to, zda kouř z jejich cigarety někomu okolí vadí, mezi kuřáky najdete. Kdyby mezi kuřáky takoví nebyli, žádný zákon ani značky „kouření zakázáno“ bychom nepotřebovali.
Yvonne Urbanová: Je to bohužel pouze o lidech. Buď respektuji, nebo ne. Jsem kuřák, na zastávkách a v blízkosti lidí nekouřím. I mě samotné hodně vadí, když jde kuřák přede mnou na chodníku s cigaretou a po jeho odfuku dýmu to jde přímo na mě.
Ctibor Novotný: Zvláštní je, že nápisy i symboly zakazující kouřit na zastávkách a stanicích byly, ale následně zmizely. Já osobně považuji nápad nekouřit na zastávkách za dobrý. Provedení je ale bohužel klasicky české. Dá se to do zákona a tím to končí.
Jan-Matěj Rak: Moje zkušenost je taková, že rozdíl mezi dřívějším a aktuálním stavem je monumentální. Někoho, kdo by kouřil vyloženě na zastávce, jsem nepotkal už pořádně dlouho, lidi s elektronickými cigaretami sice relativně často, ale ve většině případů berou ohledy. Ale to je pouze moje osobní zkušenost.
- Jana Kaštilová (reaguje): Tak to nevím, kudy jezdíte. Já to vidím dost často na hlavním nádraží na zastávce MHD v Olomouci. Dokonce jsem viděla i v autobuse, jak chlap kouřil elektronickou cigaretu.
- Dana Bláhová (reaguje): Tak to máte dobrý. Tady v Brně se na zastávkách hulí ostošest a ještě všude po zemi hážou vajgle.
Eva Slabá: Protikuřácký zákon zpočátku docela fungoval. V posledních letech je ale situace v té části Prahy, kde žiji, ještě horší, než bývala. Chodníky kolem zastávek poseté nedopalky, kuřáci na denní bázi. Nikdo nekritizuje, nikdo nekontroluje. Několikrát jsem dokonce kuřáka přímo pod stříškou zastávky upozornila, ostatní čekající se raději otočili. Dnes prostě odejdu před kuřákem a jeho zápachem na druhou stranu, bezmoc. Zákon, který není dodržován v praxi, je nanic.
Přečtěte si glosu o kouření na zastávkách:
Honza Černý: Ano, není to dokonalé, ale jestli si autor článku nevšimnul rozdílu mezi tím, jak a kde se na zastávkách kouřilo před a po zavedení zákona, tak je naprostý ignorant nebo trpí ztrátou paměti.
Hana Stojanová: Jestli je něco nenormální, potom vydávat zákon na takovou pitomost. Když mi někdo podkuřuje, řeknu mu, že mi čoudí pod nos, on se omluví, popojde stranou a je věc vyřešená. A nebo si prostě popojdu sama. Lidé dnes pořád vymýšlejí problémy.
Václav Kočka: Trapas je zakazovat kouření na volném prostranství, kde se kouř hned rozptýlí. Ještě bych chápal nesmět kouřit pod střechou v čekárně, ale na ostrůvku to nikomu normálnímu nevadí. Předesílám, že já sám jsem nekuřák.
- Jan Horák (reaguje): Jsem kuřák, někomu to opravdu vadí, ale nějakým zvykem se stalo kouřit pár metrů před označníkem zastávky, upřímně jsem nevěděl, že do 5 metrů je to přestupek a přijde mi to trochu nešťastné. Jinak na cigáro na zastávce jsem dlouho nenarazil, a to upřednostňuji MHD.
Josef Marek: Myslím si, že je tolik zákonů, o kterých neví běžný občan, že je delikventem každý druhý. Pokud to tak půjde dál, tak začne platit poučka známá ze socialismu: „Předpisy jsou od toho, aby se obcházely.“
Michal Juritka: Přesně tohle je jedna z věcí, která je o normální slušnosti a obyčejné ohleduplnosti. Sám jsem kuřák, a na zastávkách MHD kouřím, pokud jsem tam sám. Pokud tam jsou lidé, tak si s tím prostě automaticky stoupnu opodál, abych s tím nikoho neobtěžoval, nenapadlo by mě to na plné zastávce někomu foukat pod nos, zákon nezákon.
Tomáš Plojhar: Není asi nejlepší zavádět zákazy, u kterých v podstatě nejde zajistit jejich dodržování. V případě zákazu kouření na zastávkách by se muselo na každou zastávku umístit policejní hlídku. Kouření, ať se to líbí či nikoliv, je prostě nezničitelné. O jeho úplný zákaz se již pokoušeli na počátku 17. století anglický král Jakub nebo v roce 1950 čínští komunisté. A jak vidno, neúspěšně. Údajně se kouří i v himálajském království Bhútán, v jediném státě světa, kde je zákonem kouření zcela zakázáno.
