Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl v pátek podle agentur americký prezident Donald Trump.
Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters. Server Axios však v sobotu s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsal, že nové opatření se nebude vztahovat na stávající držitele platných víz, kteří znovu vstupují do USA.
Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder technologickému sektoru, který je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká agentura.
Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06:00 SELČ).
„Nerad to říkám, ale pokud jste pracovníkem mimo území USA, který je držitelem víza H-1B, nejbezpečnější je do neděle se vrátit,“ uvedl v pátek večer americký imigrační advokát Douglas Russo v hojně komentovaném příspěvku na síti LinkedIn.
Nejmenovaný představitel Bílého domu však v sobotu podle serveru Axios upřesnil, že nový poplatek za vízum se bude týkat jen nových žadatelů, nikoli současných držitelů víz, kteří se vracejí do země, ani těch, kteří si víza prodlužují. Tuto informaci s odvoláním na svůj zdroj z Bílého domu později potvrdila i agentura Reuters.
Odezva ze zahraničí
Na nové opatření zareagovala také Indie a Jižní Korea. Indické technologické firmy budou tímto opatřením také zasaženy, uvedla indická národní asociace softwarových společností NASSCOM.
Zavedení nového poplatku ve výši 100 000 dolarů by mohlo narušit globální operace indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států. NASSCOM zastupující indický IT průmysl v hodnotě 283 miliard dolarů uvedl, že jednodenní lhůta pro zavedení nové politiky vyvolala značnou nejistotu u podniků, odborníků a studentů po celém světě.
Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém systému udělování pracovních víz a případně bude s americkou stranou spolupracovat. Podle vládních údajů pocházelo v loňském roce celých 71 procent majitelů amerických pracovních víz typu H-1B z Indie, zatímco Čína byla s 11,7 procenta pracovníků na druhém místě, uvádí agentura Reuters.
Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé, píše AFP.
Trump se proti tomuto programu vymezoval už ve svém prvním mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímaní levnějších zahraničních pracovníků. Tak o vízech H-1B píše i agentura AP, podle níž tak podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 000 dolarů ročně, což je o dost méně než platy amerických specialistů.
Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň.
„Vyškolíte Američany“
Nyní Trumpova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ řekl před novináři v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, který stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí, píše AP.
Počet žádostí o víza H-1B v posledních letech výrazně vzrostl. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena jich přitom podle AFP schválila nejvíce v roce 2022. Naopak největší počet zamítnutých žádostí byl v roce 2018, tedy v době Trumpova prvního funkčního období.
Vízový program H-1B byl podle AP vytvořen v roce 1990 a přiděluje se prostřednictvím loterijního systému. Letos byla společnost Amazon zdaleka největším příjemcem víz H-1B s více než 10 000 udělenými vízy. Následovaly firmy Tata Consultancy, Microsoft, Apple a Google, uvádí AP.
Trump také v pátek podepsal výkonné nařízení k vytvoření „zlaté karty“ pro lidi, kteří mohou zaplatit jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu Kč) za trvalý pobyt, píše agentura Reuters. „Bude to ohromný úspěch,“ řekl podle AFP.
