Článek
Poprvé v historii vypsala Správa státních hmotných rezerv tendr na rezervaci živého stáda. V současné době má stát rezervované například mražené maso, sýry nebo masové konzervy. Teď by k tomu měla přibýt živá zvířata – jatečné krávy a býci. Farmář, který se bude o tyto státem rezervované krávy starat, musí zaručit, že budou vždy dostupné a připravené na porážku v potřebném množství. Jenže o tendr nikdo neprojevil zájem.
„Byli jsme z toho trošku zklamaní, protože před tím byla odezva, že je to báječný nápad. K zakázce jsme nedostali žádné námitky, žádné připomínky ani dotazy, ale ve finále se nikdo nepřihlásil. Těžko spekulovat, proč,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Podle SSHR je držení živého stáda levnější než skladování mražených zásob masa, které se musejí pravidelně obměňovat. Navíc je nabídka mraženého masa na trhu omezená.
Zakázku teď SSHR vypíší znovu s lehce pozměněnými parametry. Do budoucna chce mít stát třetinu masa v živém stádě, třetinu v konzervách a třetinu v jiných masových produktech.
Hmotné rezervy Česka jsou uložené v několika desítkách skladů, z nichž některé jsou utajené. Je v nich majetek za vyšší desítky miliard korun.
„Nejvyšší část, přes polovinu, dělají pohonné hmoty. Jenom hodnota ropy a ropných produktů v tržních cenách je podle momentální situace přes 25 miliard,“ popisuje šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Evropské kvóty neplníme
Podle evropských pravidel mají mít členské státy Evropské unie rezervy v pohonných hmotách na 90 dní spotřeby. Každý rok ke konci prvního pololetí musí jednotlivé státy vykazovat, zda zásoby na 90 dní mají. Česko zatím podmínku neplní. „V tuto chvíli máme ještě zápůjčku ropy Orlenu, protože před dvěma měsíci byly nějaké technické problémy, takže dnes se pohybujeme kolem 82 dní. Až nám Orlen tuto zápůjčku koncem prázdnin vrátí, ani tak nebudeme splňovat. Uvidíme, jaký bude přesný propočet, ale budeme někde na úrovni 87, 89 dní,“ popisuje Švagr a dodává, že navyšování zásob je finanční otázka a SSHR by tak musely získat dodatečné finanční prostředky od vlády. „Nejsme jediný stát, který je pod devadesáti dny. Že bychom dostávali nějaké sankce nebo byla tvrdá vymáhací povinnost, to není.“
Sklady rezerv jsou v každém kraji a každý sklad má jinou strukturu. „Státní rezervy se vytváří od spodu. To znamená, že jednotlivé obce v určitém cyklu definují své požadavky, následně pak příslušné ministerstvo vytvoří požadavek v rámci svého krizového plánu a ten pošle k nám,“ popisuje Švagr.
SSHR pak každé dva roky vytváří plán pořizování rezerv. „Do konce letošního roku budeme sbírat požadavky od resortů na plánovací období roku 2028 až 2029, čili teď jsme v nákupech plánovacího období 2026 až 2027, kde stále postupně nakupujeme, ale je pravda, že čekáme na vývoj státního rozpočtu. Požadavky na toto období byly v pořizovacích cenách zhruba za devět miliard korun a takovouto disponibilitu finančních prostředků nemáme,“ dodává Švagr.
Poláci mají tisíce položek ze zdravotnictví. My desítky
Problematické jsou podle Švagra rezervy ve zdravotnictví. „Například Polsko má v rezervách několik tisíc položek z oblasti zdravotnictví. My máme maximálně několik desítek položek,“ říká Švagr. Velké téma je i voda. Tu na rozdíl od okolních států Česko ve svých nouzových zásobách nemá. Stát má sice cisterny, ale vlastní vodu ne.
Také technika, která je v rezervách, morálně zastarává. „Dnes všichni chtějí nejmodernější techniku a elektrocentrály. My jsme po povodních posílali obcím některé elektrocentrály, které jsou vhodné k připojení k čerpadlům a podobně, ale počítač k nim nepřipojíte. Doba jde strašně dopředu a je dobré mít nějaký vyvážený mix. Potřebujeme spoustu věcí zmodernizovat a spoustu techniky doplnit,“ dodává Švagr.
Nyní SSHR pořizuje elektrocentrály, velké jeřáby a speciální kontejnery s hadicemi pro případ velkých požárů. „Samozřejmě nás zajímá zdravotnictví a velká oblast jsou potraviny. V každé oblasti máme nějaké zakázky, které jsou aktuálně vypsány. Je to velký seznam,“ popisuje Švagr.
Propouštět nemůžeme, musíme být připraveni na krize
Aktuálně navíc SSHR čelí tlaku na propouštění ve svých řadách – celkem na úřadu pracuje 400 zaměstnanců. Prvotní požadavek státu byl během roku 2026 snížit počet zaměstnanců o šest procent – tedy asi 24 lidí. SSHR zatím škrtlo tři pracovní místa.
„Stát všem svým organizacím říká: Redukujte stejně. My jsme ale velmi specifický úřad a pokud máme být lépe připraveni na krize, znamená to mít větší zásoby. Když máte větší zásoby, potřebujete víc prostoru ve skladech, víc personálu a větší provozní náklady, protože každá položka má určité podmínky pro skladování,“ popisuje Švagr s tím, že to jde proti požadavku snižovat počty lidí i náklady. Připomíná, že v běžném „nekrizovém“ roce SSHR uvolní své rezervy a pohotovostní zásoby zhruba 180krát, ať už jde o lokální povodně, velké havárie nebo jiné mimořádné události.
Karlovarské rozhovory 2026
