Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Utajovaná zpráva americké vlády, do níž nahlédli novináři z australské televizní stanice ABC, varuje před intenzivními přípravami Číny na možnou invazi na Tchaj-wan. Peking považuje tento samosprávný ostrov za součást svého území a nevylučuje možnost nasazení vojenské síly k jeho ovládnutí.
Dokument počátkem roku pro Pentagon vypracovali experti z Vojenské zpravodajské služby (DIA). ABC získala přístup k dokumentu s podmínkou, že nebude přímo citovat jeho obsah, aby ochránila identitu zdroje.
Hlavním sdělením zprávy je, že Peking urychleně buduje flotilu obchodních trajektů, které by mohly mít i vojenské využití. Některá velká komerční zaoceánská plavidla byla údajně technicky upravena tak, aby dokázala přepravovat tanky a další těžkou techniku a účastnit se případných obojživelných operací.
Čína dlouhodobě buduje námořnictvo vysokým tempem. Do konce roku 2026 má vzniknout více než sedmdesát velkých plavidel, která mohou být potenciálně nasazena při vojenské operaci proti Tchaj-wanu, uvedl americký think tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Analytik a sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis už dříve pro Seznam Zprávy upozornil, že čínské námořnictvo už je největší na světě co do počtu lodí. Disponuje pokročilými torpédoborci, moderními ponorkami, hypersonickými zbraněmi a roste i počet letadlových lodí. Investuje navíc i do asymetrických prostředků, jako jsou protilodní balistické rakety, elektronický boj či využití umělé inteligence.
Slabinou však podle něho naopak zůstává omezená schopnost operovat v globálním měřítku (na rozdíl od USA), nízká interoperabilita s ostatními flotilami a minimální reálné bojové zkušenosti.
Civilní plavidla jako součást strategie
„Jsme svědky narůstajících taktik šedé zóny, jejichž cílem je oslabit tchajwanskou demokracii a společnost, například prostřednictvím kybernetických útoků,“ uvedl pro ABC Douglas Hsu, nejvýše postavený tchajwanský diplomat v Austrálii.
Podle něj jsou civilní plavidla a další zařízení dvojího užití v námořní oblasti nedílnou součástí čínské strategie.
Hu Bo, ředitel Centra pro námořní strategická studia na Pekingské univerzitě, považuje závěry americké rozvědky za „nepřímou hrozbu“ a dodává: „Je logické, že se Čína připravuje na tchajwanskou krizi. To však neznamená, že něco skutečně podnikne. Příprava se nerovná úmyslu.“
Gardáš už v minulosti podotkl, že komunistická vláda pečlivě zvažuje každý svůj krok s cílem nevyvolat otevřený konflikt. „Využívá takzvanou salámovou metodu – tedy postupné posouvání hranic a navyšování svých nároků prostřednictvím nevojenských prostředků, které jí umožňují dosahovat strategických cílů bez vyvolání přímé konfrontace,“ popsal.
Nákladní lodě v součinnosti s přistávacími doky
Čína na začátku roku upoutala pozornost, když server Naval News zveřejnil záběry nového speciálního plavidla, které podle analytiků zřejmě vzniklo pro účely obojživelného útoku.
V loděnici v Kuang-čou má být podle dostupných informací rozestavěno pět takových lodí. Jejich konstrukce je výrazně větší než u běžných civilních plavidel, což zpochybňuje oficiálně deklarovanou verzi o civilním využití.
V této souvislosti se opět objevily zmínky o Tchaj-wanu, jemuž Peking dlouhodobě vyhrožuje vojenskou intervencí. Zveřejněné záběry podle Naval News naznačují, jak by taková operace mohla vypadat. Královský institut spojených služeb v Londýně uvedl, že získal dokumenty, které údajně dokládají ruskou pomoc Číně při přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan.
Čínské vyloďovací plavidlo
Loď disponuje nezvykle dlouhým silničním mostem sahajícím od přídě, což by mohlo Čínské lidové osvobozenecké armádě poskytnout jedinečný způsob, jak dostat velké množství techniky z plavidel přímo na pevninu.
Čínská vyloďovací plavidla.
Komerční trajekty jako vojenské cíle
Americká zpravodajská komunita se domnívá, že čínský prezident Si Ťin-pching nařídil, aby byla armáda schopna zahájit invazi na Tchaj-wan nejpozději do roku 2027. Zmíněný rok je významný symbolicky – sté výročí založení Lidové osvobozenecké armády a mezník v jejím modernizačním plánu.
Jedním z hlavních problémů, který dosud bránil reálnému útoku, byla logistika, tedy schopnost přesunout velké množství vojáků a techniky na pobřeží ostrova. Podle nejnovějších zjištění však právě v této oblasti Čína výrazně pokročila.
Série Čínská síla
Čínská síla.
Vojenská přehlídka v Pekingu letos 3. září byla demonstrací síly, která měla ukázat světu moderní a silnou čínskou armádu. Ve třídílné sérii Čínská síla Seznam Zprávy rozebírají vztahy mezi komunistickou stranou a armádou, čínskou válečnou strategii, korupci uvnitř armády, stav letectva a námořnictva i optiku, kterou Čína vidí svět.
Západní vojenští analytici upozorňují, že Čína používá komerční trajekty jako relativně levný prostředek k logistickému nasazení. Obrovský rozsah čínské flotily tohoto typu představuje pro americké strategické plánovače značnou komplikaci.
V případě ozbrojeného konfliktu by se totiž mohlo jednat o cíle, které mají status civilních plavidel, jejich zasažení by pak mohlo porušovat mezinárodní právo o ozbrojených konfliktech. Právě toto dilema je předmětem diskuzí v rámci amerického indo-pacifického velení.
Ve scénáři budoucího střetu americké dokumenty naznačují, že trajekty provozované čínskou armádou mohou být považovány za legitimní vojenské cíle.
Ministerstvo obrany Spojených států i australský ministr obrany Richard Marles odmítli záležitost komentovat.
