Článek
Je tomu měsíc, co Čína předvedla světu, jak je připravena promluvit silou do jeho budoucnosti.
Během vojenské přehlídky na Náměstí nebeského klidu defilovali 3. září vojáci s balistickými raketami DF-C5 s doletem 20 tisíc kilometrů, k vidění byly mořské drony nebo nový tank, vybavený ochranou proti nepřátelským dronům.
Skryti naopak zůstali ti, kteří se zabývají kyberprostorem a informacemi. Vůdce Si Ťin-pching přitom právě na tomto poli udělal loni velkou změnu. Zrušil takzvané Strategické podpůrné síly a rozdělil je do tří nových seskupení: Informačních podpůrných sil, Sil pro kybernetický boj a Kosmických sil.
Možná trochu komicky znějící oddělení pro boj v kosmu se ve skutečnosti zabývá špionážními a vojenskými satelity. A také přípravou na likvidace nepřátelských satelitů.
Čína se v roce 2007 stala po Spojených státech a Rusku teprve třetím státem, který cvičně sestřelil vlastní satelit - jednalo se o již nefunkční meteorologický přístroj (později se čtvrtou takovou zemí stala Indie).
Oficiálním cílem Informačních podpůrných sil je „shromažďovat, vyhodnocovat a chránit informace“. Ve spisu o cílech a plánech armády, aktualizovaném před šesti lety, se uvádí: „Informační dominance je základem pro převzetí strategické iniciativy na bojišti. Ofenzivní informační operace jsou důležité pro armádu, která je ve srovnání s nepřítelem slabší na bojišti.“
Přehlídka v Pekingu:
Letité obavy Západu
Nejde jen o hackery a počítačovou špionáž, ale také o obranu před nepřátelskými vlivy na internetu a o propagandistickou kampaň. Na všechny tři aspekty dává čínský režim a jeho ozbrojené složky obrovské částky a lidskou sílu.
Americké ministerstvo obrany uvedlo, že se čínským hackerům podařilo získat například data k letounu F-35 nebo otisky prstů milionů amerických státních zaměstnanců.
Čínská průmyslová špionáž je tématem už tři desítky let. Výsledkem těchto obav je na Západě diskuze o tom, zda čínské společnosti Huawei umožnit podíl na budování 5G sítí, nebo zda aplikace TikTok nevyužívají čínská rozvědka a armáda ke shromažďování informací.
Přitom i z Česka jsou známy případy, kdy mladí influenceři na sociálních sítích jeli na pozvání do Číny a informovali o ní ve velmi pozitivním světle. Peking má ambici soupeřit se Spojenými státy o roli globální supervelmoci číslo jedna a informační prostor je důležitou součástí strategie ve smyslu konceptu Winning Hearts and Minds (Získat srdce a mysl).
Nejde jen o Evropu a Severní Ameriku. Rusko si ještě v době, kdy jeho ekonomika nebyla závislá na spolupráci s Pekingem, také stěžovalo. Čínský vojenský letoun J-11 je nápadnou kopií ruského Su-27.
Zeď, která se nedrolí
Samotná Čína je před světem obezřetná a extrémně pečlivá v prevenci špionáže. Velká čínská zeď, postavená v kyberprostoru, je pevná a nedrolí se.
„Pořád platí, že některá slova nebo spojení slov nejde v čínských vyhledávačích najít, když je to z nějakého důvodu politicky citlivé, nebo nežádoucí pro režim. Není ani jednoduché připojit se přes VPN, protože k ní mají legální přístup jen některé vybrané profese. Dříve se dala pořídit nelegálně na černém trhu, ale i to už je teď skoro nemožné,“ popsala Seznam Zprávám analytička Kateřina Procházková, která se Čínou zabývá v projektu Sinopsis - o Číně v souvislostech.
Její kolegyně Kamila Hladíková uvádí, že čínské úřady úzkostlivě blokují západní platformy, jako jsou YouTube, Facebook či X. Ze zahraničí je pak těžký přístup na čínské mobilní aplikace.
„V roce 2010 Čína poprvé zavedla povinnou registraci na jméno při koupi telefonní SIM karty. Všechny tři státní telekomunikační společnosti tak mají povinnost zaregistrovat uživatele na základě jeho identifikačního dokladu. To umožňuje nejen zjistit identitu na základě telefonního čísla, ale také geolokaci uživatelů v reálném čase,“ uvádí Havlíková v textu, nazvaném Čínský globální recept na zdravý a čistý internet.
„Toto zpřísňování kontroly v posledních letech vede k odlivu zahraničních uživatelů z čínských aplikací z prostého důvodu – bez čínského telefonního čísla není možné si na nich vytvořit uživatelský účet,“ dodává.
Série Čínská síla

Čínská síla.
Vojenská přehlídka v Pekingu letos 3. září byla demonstrací síly, která měla ukázat světu moderní a silnou čínskou armádu. Ve třídílné sérii Čínská síla Seznam Zprávy rozebírají vztahy mezi komunistickou stranou a armádou, čínskou válečnou strategii, korupci uvnitř armády, stav letectva a námořnictva i optiku, kterou Čína vidí svět.