Kauza Turkových příspěvků: Samotné screenshoty nestačí, URL adresy mohou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po zveřejnění informací Deníkem N, který publikoval článek o digitálním archivu výroků poslance Filipa Turka, se strhla lavina otázek a zpochybnění, jestli a jak lze digitální stopy na internetu vlastně dokázat. Kandidát na ministra zahraničí za hnutí Motoristé sobě podle zveřejněných informací v minulosti opakovaně publikoval na svém facebookovém profilu rasistické, sexistické a homofobní výroky a narážky na nacistickou symboliku.

Mimo jiné měl zlehčovat žhářský útok ve Vítkově, při němž byla vážně popálena Natálka – tehdy tříletá romská dívka. V souvislosti s tím měl napsat, že popálení dítěte by podle něj mělo být bráno jako polehčující okolnost. V jiném příspěvku uvedl, že zapálení „cikánské chatrče“ by nemělo být trestáno stejně přísně jako útoky na „normální dům“.

Turek to ale popírá.

„Tohle už překročilo všechny meze, protože někdo není schopen se srovnat s tím, jak dopadly demokratické volby, tak využívá neštěstí malé holčičky k tomu, aby někoho dehonestoval,“ uvedl Turek a dodal, že celou věc hodlá řešit právní cestou.

Deník N tvrdí, že má kromě screenshotů i URL adresy, tedy unikátní webové adresy, které slouží k přesné identifikaci a nalezení konkrétního zdroje na internetu, originálních příspěvků, které Turek, případně někdo jiný z jeho týmu, údajně smazal.

Mimochodem, mazání Turkových příspěvků měla podle svého postu na facebooku na starosti nová poslankyně za Motoristy Gabriela Sedláčková, které Turek poskytl své heslo.

Seznam Zprávy oslovily experty z technologické společnosti Gen Digital (dříve Avast), kteří se zabývají výzkumem hrozeb na internetu, s dotazy, jak lze v takových případech, jako je kauza příspěvků Filipa Turka, dokázat, že smazané věty psal opravdu on. „Pokud URL adresy předají společnosti Meta (Meta je mateřská společnost dříve známá jako Facebook, která vlastní a provozuje platformy jako Facebook, Instagram a WhatsApp, pozn. red.), ta je opravdu může ztotožnit. Facebook má v adresách číslo příspěvku, případně i stránky, která ho vydala. Na jejich základě může Meta říct, co na těch záznamech bylo, případně že  patří ke konkrétnímu účtu, nebo nepatří,“ říkají experti ze společnosti Gen Digital.

Po cestě za digitálními důkazy lze ale narazit na řadu problémů.

Experti ze společnosti Gen nicméně například varují, že originály již Meta na svých serverech nemusí mít, provozovatelé internetových médií mají totiž zákonem uloženou povinnost archivovat průběh komunikace pouze po dobu šesti měsíců. „Se screenshoty je to zkrátka mnohem složitější, protože je potřeba je ověřit z druhé strany, ať už je to z pohledu hostingu nebo služby, která zmíněná data může a také už nemusí držet. A to bývá na dlouho,“ vysvětlují experti z Gen.

To potvrzuje také Jakub Vinčálek, mluvčí policejního prezidia. V případě, že policie kvalifikuje digitální stopu jako trestný čin, může zažádat platformy - v tomto případě Facebook - o uchování dat. Vinčálek zdůrazňuje, že policie takový krok nemůže udělat sama o sobě, ale po předchozím souhlasu státního zástupce.

„V případech, které se týkají vydání obsahu, například komunikace, se jedná o časovou dotaci v rámci několika měsíců. Velmi ale záleží na druhu trestné činnosti. V případě, že je ohrožen život či zdraví, tak informace zmíněný orgán činný v trestním řízení získá z cizí země mnohem rychleji,“ přibližuje policejní mluvčí.

Že se policisté kauzou skutečně zabývají, potvrdil redakci mluvčí pražské policie Jan Daněk. „Od tohoto víkendu se věcí zabývají pražští kriminalisté, kteří aktuálně zajišťují všechny okolnosti, podklady a informace k zjištěním, jež se v této souvislosti objevila v médiích. Na základě těchto zjištění bude rozhodnuto o dalším postupu ve věci. Nyní jsme na počátku a budeme samozřejmě zjišťovat i to, jestli v souvislosti s těmito profily na sociálních sítích v minulosti Policie ČR již nějaký případ řešila, nebo ne,“ napsal mluvčí.

Otázky visí také nad tím, jak se novináři mohli k digitálnímu archivu dostat a jak takový archiv vlastně funguje. Odborník na sociální média a internet Daniel Dočekal uvádí, že sbírat a ukládat příspěvky umožňují celkem jednoduché programy nebo je možné si zadat monitoring Facebooku nebo i jiných sítí prostřednictvím firem, jako je Newton či Mediaboard. Existují i archivy textů z internetu, například Wayback Machine. Podle Dočekala v minulosti příspěvky na sociálních sítích indexovaly i běžné internetové vyhledávače, později tuto možnost omezily.

U údajně Turkových příspěvků z roku 2010 nebo z pozdější doby nelze podle vzhledu prostředí ze zveřejněných screenshotů usuzovat o jejich pravosti, protože mohly být pořízené později, v čase, kdy Turek začal být mediálně známý a smazal je nebo nechal smazat. I když byl příspěvek starší, při pozdějším prohlížení se jeho vzhled upravil do aktuální podoby. Jde například o modrý kroužek kolem profilové fotografie, který odkazuje na příběh, tedy funkci, kterou Facebook začal používat až v roce 2017.

Některé příspěvky mají být až několik let staré, vyvstává tedy také otázka, jestli není případ promlčený. „Nemyslím si, že by k odložení kvůli promlčení došlo hned,“ řekl pro Radiožurnál právník a advokát Tomáš Nahodil. Při vyšetřování totiž podle něj může vyjít na povrch něco nového.

Podle advokáta Aleše Rozehnala, který se specializuje na média a sociální sítě, výroky dosahují intenzity trestného činu, ale budou s největší pravděpodobností promlčené.

„Pro trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, které je spácháno veřejně přístupnou počítačovou sítí, činí horní trestní sazba tři roky. Promlčecí doba je u tohoto trestného činu pět let,“ říká Rozehnal a dodává, že pokud někdo schvaluje trestný čin, tam činí horní sazba i promlčecí doba tři roky.

Výroky o malé Natálce, kterých se měl Filip Turek podle Deníku N dopustit, by tak byly zcela určitě promlčené. Nejpravděpodobnější scénář podle Rozehnala je, že policie sice případ začne šetřit, i bude zkoumat kontext, ve kterém příspěvky měly vzniknout a jejich pravost, pak ale celou věc odloží.