Praha stáhne železnici pod zem. Vlakové nádraží má být i pod Václavákem

Pražské metro, tramvaje či autobusy převezou za rok za prací, na nákupy nebo do škol přes miliardu cestujících. Nejvytíženější část veřejné dopravy v metropoli - tramvaje - přitom každý pracovní den využije přes 1,2 milionu lidí. Jen o něco málo méně pak jezdí metrem. A číslo bude i nadále růst, stejně jako bude růst počet obyvatel i návštěvníků hlavního města. Nicméně už dnes je podle expertů kapacita hromadné dopravy, zejména té kolejové, v hlavním městě de facto již plně vytížena.

Praha tak nutně potřebuje nejen rozšiřovat trasy podzemky - a to nejen o diskutovanou linku D -, ale zároveň protahovat tramvajové tratě dál do perifernějších částí a také propojit železniční spojení napříč městem. Zejména pravý břeh Vltavy s levým.

I to je důležité téma takzvaného Metropolitního plánu, který vznikal dvanáct let a v pondělí ho město, přesněji magistrátní Institut plánování a rozvoje (IPR) představilo.

„Metropolitní plán chrání charakter více než 700 pražských lokalit, přírodu uvnitř města i v jeho okolí, historické centrum či typické městské výhledy. Jsou v něm zakotveny významné dopravní projekty a investice. Otevírá plochy brownfieldů pro výstavbu nových čtvrtí, díky čemuž může vzniknout až 350 tisíc nových bytů včetně veřejné vybavenosti, jako jsou školy nebo nemocnice,“ upřesňuje v pondělí zveřejněný dokument.

Návrh plánuje změny až do roku 2050 a stanoví například i kudy se bude dále rozrůstat například právě kolejová doprava. V plánu je výstavba nových tratí, tunelů a nádraží, které by v konečném výsledku měly pomoci rozuzlovat zasekanou dopravní situaci v hlavním městě, která v posledních letech zápasí s častými kolapsy.

„Využití území, kde je kolejová doprava, je pro nový Metropolitní plán hodně důležité. Ať už jde o metro, tramvaje či vlaky. S kolegy vidíme velkou příležitost rozvíjet ta území, která jsou na kolejovou dopravu dobře napojená,“ popsal pro Seznam Zprávy při představení plánu architekt Jaromír Hainc, který je na institutu ředitelem Sekce rozvoje města a na vypracování plánu se podílel.

Jedním z nejambicióznějších návrhů, jak se má proměnit kolejová doprava v metropoli, je vznik několika nových železničních tunelů. Vlaky v nich mají přepravovat cestující hlavně skrz centrum města mezi Smíchovem a Libní. Na trase těchto tunelů vzniknou podzemní nádraží například v Karlíně či pod Václavským a Karlovým náměstím.

„Srdcem celého systému bude Hlavní nádraží, pod kterým přibydou dvě podzemní nástupiště – jedno pro každou trať,“ stanovuje plán. Návrh počítá s tím, že v roce 2050 bude na Wilsonově nádraží přestupovat každý den přes tři sta padesát tisíc cestujících. Kromě nových nástupišť pro železniční tunely má totiž na nádraží vzniknout i stanice nové trasy metra D.

Nové tunely dosáhnou celkové délky téměř 11 kilometrů. Součástí plánu jsou také nezbytné úpravy stávající železniční sítě, například výstavba takzvaného Libeňského přesmyku. Dřívější plán počítal i s vybudováním nového tříkolejného železničního mostu pod Vyšehradem, který měl nahradit starší kovový most spojující Výtoň se Smíchovem. Z tohoto plánu ale sešlo poté, co Ministerstvo dopravy přišlo s rozhodnutím stávající most nebourat, ale zrekonstruovat.

Rozhodnutí ministerstva ale podle tiskového mluvčího IPR Matouše Hutníka plány institutu nijak nenarušuje. „Dlouhodobě je pro náš plán důležité, aby na mostě vedly tři koleje, aby zde mohla projet tramvaj a aby na Výtoni bylo možné postavit zastávku, která je zde třeba. Nezáleží na tom, zda bude vznikat most nový anebo zda dojde k rekonstrukci toho stávajícího. Plán umožňuje obě varianty.“

„Pro redukci automobilové dopravy vedoucí do Prahy z metropolitního regionu je důležitá výstavba nových záchytných P+R parkovišť s komfortními přestupy na hromadnou dopravu – jak tomu bude třeba na kompletně zrekonstruovaném Nádraží Smíchov,“ stojí dále v prezentaci, kterou Institut plánování a rozvoje představil.

Zatímco výše zmíněné podzemní tunely a nádraží mají pomoci zrychlit dopravu uvnitř města, v plánu je i posílení infrastruktury, která výrazně urychlí cestování ven z Prahy. Jde o vybudování kolejí, nádraží a tunelů pro takzvané vysokorychlostní vlaky, které výrazně urychlí možnosti cestování do hlavních měst Evropy. Například do Berlína, Vídně či Bratislavy se doba dojezdu vlaků zkrátí o polovinu - ze čtyř hodin na dvě. Do Varšavy pak spoj pojede namísto sedmi a půl hodin pouhé tři a půl hodiny.

Vysokorychlostní vlaky však pochopitelně urychlí cestování i po Česku. Do Brna by měly dojet za hodinu a do Ústí nad Labem za pouhých 26 minut.

Pro tyto vlaky se plánuje například vybudování dlouhého železničního tunelu směrem na západ a na Beroun. Další tunel směřující na sever podjede Střížkov a Prosek. Zde má přibýt nové nádraží Terminál Sever, odkud budou jezdit vysokorychlostní vlaky do Drážďan a Ústí nad Labem. Plán si také slibuje, že by kolem terminálu mohla vzniknout úplně nová čtvrť v sousedství Letňan.

Nový Metropolitní plán se pochopitelně týká i rozvoje sítě tramvajových tratí, které ročně přepraví okolo 368 milionů cestujících. V současnosti je rozloha této sítě téměř 150 kilometrů, do roku 2050 má narůst až na téměř 200 kilometrů

Tramvajové linky bude hlavní město podle plánu rozšiřovat na základě tří principů – síť má být prodloužena do míst, kam se město plánuje rozvíjet. To platí například pro prodloužené tratě na Nové Dvory, Nákladové nádraží Žižkov či Bubny-Zátory.

Další linky mají za cíl nahradit současné autobusové tratě, aby napomohly zredukování produkce CO2 v dopravě. Tímto případem je například plánovaná tramvaj do Suchdola na severním okraji Prahy. Třetí směr rozšiřování pak představují systémová propojení – tratě, které se vyhnou centru a propojí okraje města mezi sebou. Mezi takové linky patří prodloužení tratí mezi Smíchovem a Podolím přes Dvorecký most nebo pokračování tratě přes Budějovickou do Michle.

Ve výhledu Institutu plánování a rozvoje hlavního města se počítá také s dostavěním budované linky metra D. Autoři projektu také zapracovali prodloužení stávajících linek a propojení linky A s linkou B.

Teoreticky Metropolitní plán v dlouhodobém horizontu uvažuje i se zavedením nové „okružní“ linky Metra E. Pro ni je v Metropolitním plánu vedena územní rezerva přibližně v trase z nového Terminálu Sever přes Vysočany, Žižkov, Slatiny a Michli až na druhý břeh Vltavy a na Smíchovské nádraží.

„Je to pouze návrh ve fázi územní rezervy, který říká, že tudy by linka teoreticky mohla vést. Pro všechny záměry bude ještě nezbytně nutné udělat studie proveditelnosti, které prověří, že stanice mají ekonomický smysl,“ komentoval možnou novou linku metra Hainc.

Plán je po svém představení stále otevřen připomínkám, které mohou přicházet do 3. prosince 2025. Finální verzi Metropolitního plánu bude zastupitelstvo města schvalovat v první polovině příštího roku. „Nový plán přináší jednotný jazyk, zkracuje rozhodování a zrychluje výstavbu. Chtěli bychom podle něj začít pracovat od roku 2028,“ komentoval schválení plánu na tiskové konferenci primátor Bohuslav Svoboda (ODS).