Článek
Lékařských pohotovostí od ledna ubude, zajišťované budou hlavně u urgentních příjmů nemocnic. Pohotovostí pro dospělé bude o 16 méně, dětské budou u všech dětských oddělení nemocnic, zubní ordinace se budou v některých krajích střídat. Seznam pohotovostí s ordinační dobou bude do 1. ledna na webech zdravotních pojišťoven. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedli náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jan Bodnár a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Zákon nově stanoví, že pohotovost musí být u urgentního příjmu, ostatní jsou nad rámec základní sítě. Ve většině zemí pohotovosti mimo nemocnice nefungují, jsou pouze urgentní příjmy v nemocnicích nebo služby, kam je potřeba si předem zavolat.
V současné době mají povinnost zajistit pohotovost kraje, podle dřívějších informací Ministerstva zdravotnictví je stojí asi 400 milionů korun. Stovky milionů ročně přijdou podle Bodnára i VZP, další peníze zaplatí ostatní pojišťovny. Pro pojišťovny, které službu zajistí od ledna, bylo zásadním kritériem, aby pohotovost mimo nemocnici měla alespoň tři pacienty během dne. VZP podle Bodnára oslovila i ty, které jich měly méně, nakonec pojišťovna nasmlouvala 33 z 49.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v září popsal, jak bude součinnost urgentních příjmů a pohotovostí v nemocnicích fungovat. „Pacienta buď přiveze sanitka nebo vrtulník a potom jde rovnou na urgent. Pacient, který přijde jiným způsobem, tak jde přes triážní sestru, která si ho vyslechne a která rozhodne, jestli pacient patří na urgent, patří na pohotovost nebo tam nemá být vůbec a má jít další den ke svému lékaři,“ uvedl.
Právě zneužívání pohotovostí, ale také zdravotnické záchranné služby, lidmi, kteří mají méně závažné nebo dlouhodobé potíže, ale využívají toho, že na pohotovost mohou přijít po své pracovní době, lékaři dlouhodobě kritizují.
Pohotovost pro dospělé bude v 96 nemocnicích, kde funguje urgentní příjem, a na dalších 33 místech. Kompletní seznam těch, kde pohotovosti zaniknou, pojišťovna nesdělila, jako příklad uvedla Třeboň, Dačice, Milevsko nebo pohotovost v sídle zdravotnické záchranné služby v Uherském Hradišti či městské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem.
U některých zařízení si kraje či obce podle pojišťoven vyhodnotily, že není efektivní pokračovat. „Jedná se o zařízení, která fungovala třeba pár dní v měsíci a pacienti do nich zavítali zřídka,“ doplnil Balada.
Dětské pohotovosti zůstanou při dětských odděleních nemocnic a nad jejich rámec na třech dalších místech. Nejsložitější byla podle Bodnára situace se stomatologickou pohotovostí. „Praxe v jednotlivých krajích byla značně rozdílná. Dalo by se říct, že co kraj, to jiný systém,“ uvedl.
V Praze, Středočeském, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji budou centrální zubní pohotovosti, na Vysočině se bude střídat několik ordinací zubařů a v ostatních regionech půjde o kombinaci obou systémů. „Do budoucna preferujeme zajištění takzvaných centrálních pohotovostních služeb,“ dodal.
K současným 14 nonstop lékárnám také od ledna přibude 15 dalších. VZP chce podle Bodnára navrhovat změnu zákona, která by umožnila pro pohotovosti, kde nonstop lékárna není, výdej širší škály léků než mají tamní lékaři v současné době.
Podle vyhlášky mají být pohotovosti ve všední dny otevřené tři hodiny v čase mezi 16:00 a 22:00, o víkendech a svátcích nepřetržitě osm hodin v čase od 10:00 do 16:00. Stomatologická pohotovost bude otevřená mimo pracovní dny čtyři hodiny v čase mezi 07:00 a 15:00. „V některých lokalitách a u některých poskytovatelů půjdeme nad rámec těchto hodin, přesné časy budou uvedené na webu,“ řekl Bodnár.
