Článek
Rozsah zubní pohotovosti o víkendech či ve svátek od ledna podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera nemusí všude stačit. Problém podle něj může být podle něj v Praze či Brně. Připomněl také, že pojišťovny budou lidem přispívat i na dříve nehrazené výkony, například na bílé plomby dospělých, nebo budou ve vybraných případech platit celkovou anestezii u dětí i bez nutnosti hospitalizace.
Seznam v současné době fungujících zubních pohotovostí má komora uvedený na webu. V současnosti lékařské pohotovosti, klasické i zubní, organizují kraje a často také doplácejí na jejich provoz. Od ledna budou mít tuto povinnost zdravotní pojišťovny. Na zajištění jejich personálního pokrytí podle Šmuclera komora spolupracovala. „Všechny pohotovosti mají vypsané služby od 1. ledna,“ řekl.
Ve většině zemí podle Šmuclera zubní pohotovost jen pro bolest zubu nefunguje, počítá se, že si pacient dojde ke svému zubaři. „Ale určitá skupina obyvatel České republiky chodí jenom na pohotovost,“ řekl s tím, že tito lidé v zásadě očekávají jen vytržení zubu.
Vyhláška nově stanoví, že zubní pohotovost musí být zajištěná v sobotu, v neděli a ve svátky čtyři hodiny mezi 7:00 a 15:00, v pracovní dny s ní na rozdíl o dětské či dospělé pohotovosti pro ostatní ošetření vyhláška nepočítá. Kraje či obce by podle Šmuclera měly pomoci s dofinancováním a vhodné by byly i pro denní provoz nízkoprahové ordinace, kam by mohli přijít lidé, kteří zubaře v místě nemají, nebo třeba turisté.
Zubním kazem trpí celosvětově 60 až 90 procent dětí a téměř každý dospělý. České studie ukazují, že žádné kazy nemá polovina předškolních dětí. Od ledna se změní hrazení zubních plomb, kterými lékaři zkažené zuby ošetřují, ze zdravotního pojištění. Podle Šmuclera jde o první legální nadstandard v českém systému veřejného zdravotního pojištění, protože si lidé budou moci doplatit rozdíl mezi hrazenou a kvalitnější bílou plombou z fotokompozitního materiálu. Dosud si ji museli zaplatil celou sami.
„Cena je pro zubaře stejná, ale o 900 korun to má levnější pacient,“ vysvětlil viceprezident stomatologické komory Robert Houba. Plně hradit budou pojišťovny plomby z skloinonomerního cementu, který je také bílý, ale podle Houby má kratší životnost. Částečně či plně hrazenou bude možné a jeden zub aplikovat jednou za dva roky, častější ošetření si placent zaplatí. Děti budu mít plomby pojišťovnami hrazené jako dosud, výjimečně bude možné použít u dospělých i amalgám.
Nově budou zdravotní pojišťovny hradit v určitých případech také ošetření dětí v celkové anestezii bez nutnosti hospitalizace. Dosud to bylo možné jen s přespáním v nemocnici a na tuto péči se podle Šmuclera čekalo i více než rok nebo si lidé platili sami desítky tisíc korun. Počítá se podle něj s ročním pilotním provozem a zhruba 9000 ošetřeními. Center bude téměř 50, budou v každém kraji. Musí mít i takzvaný dospávací pokoj, kde se pacient z uspání zotaví.
„Cílem je kompletní ošetření celého chrupu v jednom zákroku,“ vysvětlil Šmucler. Kromě dětí, které mají nepřekonatelný strach ze zubaře, se podle něj počítá například se zdravotně postiženými nebo lidmi s některými chorobami, například neurologickými.
Určitě nám nejde o to, aby každé dítě, které má zkažené zoubky, a rodiče se s ním nechtějí hádat, tak dávat do narkózy," řekl. Dodal, že komora by uvítala, aby pojišťovny platily hrazené kognitivně-behaviorální terapie, při níž lze strach dětí ze zubaře odstranit.
