„Pošlete mi fotku vašeho krku.“ Češi řeší nemoci online

„Od rána mě bolí v krku, měla jsem lehkou teplotu, ale šla jsem do práce. Říkám si, abych to nepodcenila a nebylo to horší. Co byste mi poradila?“ líčím lékařce přes videohovor své banální zdravotní problémy.

Iva Kvasničková se mě ptá, kdy přesně problémy začaly, jestli mám další potíže a zda jsem si už vzala nějaké léky. Přiznávám, že ne. Navrhuje mi tedy možná kloktadla. „A uvidíte, co se z toho vyvrbí, případně, pokud by potíže přetrvávaly, můžete si koupit v lékárně dostupný CRP test, který by ukázal více,“ říká mi lékařka.

Pokud bych o to stála, mohla bych jí poslat fotografii svého krku, aby lépe posoudila, jak na tom jsem, a případně mi zaslala i recept na léky. Do aplikace Meddi Hub, přes kterou si voláme, mohu nahrát výpis ze své zdravotní dokumentace nebo lékařské zprávy, ke kterým má poté lékař přístup.

Online pohotovost mohou takto zdarma využívat už devátý měsíc všichni obyvatelé Jihočeského kraje, před dvěma měsíci se přidal Karlovarský kraj. K rychlé zdravotnické konzultaci se tak dostane zdarma přes 900 tisíc lidí. A to nepřetržitě, 24 hodin denně. Průměrná doba čekání na spojení s lékařem jsou dvě minuty. Do budoucna má stejné ambice i Plzeňský kraj a Praha.

Lékaři na jihu Čech řešili za devět měsíců 11,6 tisíce případů, z toho 3,8 tisíce se týkalo dětí. V Karlovarském kraji, který je co do počtu obyvatel poloviční a dlouhodobě se potýká s nedostatkem praktických lékařů pro dospělé i děti, to bylo skoro dva tisíce případů od začátku března.

Nejčastěji radí lékaři s infekcemi dýchacích cest, zažívacími problémy, vyrážkami, záněty močových cest nebo alergiemi. Pokud jde o děti, rodiče chtějí poradit třeba s tím, jaký lék jim dát. „Vezměte si, že rodiče nemají lékařské vzdělání, mají doma malé dítě s horečkou a nejsou si jistí, jestli mají použít Paralen nebo Nurofen, nebo po kolika hodinách. Potřebují nějaké uklidnění a radu,“ říká vedoucí lékař Ondřej Tefr ze společnosti Meddi Hub, která pohotovosti provozuje. Podle něj pacientům nejvíce radí večer a během víkendů.

S podobnými problémy jako je bolest v krku volá podle lékařky Ivy Kvasničkové zhruba třetina pacientů. „Pracuji současně jako praktická lékařka v běžné ordinaci a tohle je pro mě rozhodně zajímavá zkušenost. Musíte se rozhodnout, aniž byste pacienta fyzicky viděli a jen ho můžete navést po telefonu nebo přes chat, aby vám dal adekvátní odpovědi. Samozřejmě, někdy je nutné, aby skutečně navštívil lékaře,“ říká. To se podle údajů společnosti Meddi Hub nakonec stane v 15 až 20 procentech případů.

Podle nového průzkumu, který by mělo brzy zveřejnit Národní telemedicínské centrum, zájem o tuto formu léčby v posledních dvou až třech letech roste. Zkušenost s telemedicínou má už 70 procent dospělých Čechů.

„Není to otázka pouze věku, máme řadu osmdesátiletých a starších pacientů, kteří aktivně telemedicínu používají. Dá se říct, že 70 procent dospělé populace nějaký prvek telemedicíny buď už vyzkoušelo, nebo ho chtějí vyzkoušet, což je dobrá zpráva,“ říká Miloš Táborský, který je považován za „otce“ telemedicíny v Česku. Podle něj lidé začínají chápat, že se medicína ve fyzické podobě stává méně dostupnou.

Přesto služba podle Meddi Hubu nemá za cíl nahrazovat primární péči a ani tak není stavěná. „Má odlehčit pohotovostem a zmírnit už tak velký nápor na urgentních příjmech. Samozřejmě jsme si vědomi, že v některých částech republiky je nedostatek lékařů, ale to je problém, který my nevyřešíme. Můžeme ho jen dočasně zmírnit,“ říká Ondřej Tefr.

Telemedicína má samozřejmě své limity. Týkají se zejména akutních stavů jako je krvácení nebo vážný úraz či život ohrožujících stavů typu infarkt, mozková mrtvice nebo akutní bolesti břicha. „Pokud mi zavolá maminka, že dceru bolí břicho, ale není tam další anamnéza, tedy nezvrací nebo nemá průjem, tak říkám, že bude lepší, když si na bříško někdo fyzicky sáhne. Jsou věci, které na dálku zkrátka nevyřešíme,“ popisuje pediatrička Martina Plačková.

Ohlasy na poskytovanou službu jsou podle Tefra zatím dobré. Hlavní nespokojenost pacientů podle něj plyne z očekávání, že jim lékař předepíše antibiotika. „Někteří si myslí, že jejich problém vyřešíme jedním způsobem. Pokud nemáme jistotu, domlouváme se s pacientem, že si například půjde do lékárny koupit CRP test a ve chvíli, kdy má výsledek, tak si zavoláme,“ říká Tefr.

Jihočeský kraj si prozatímní spolupráci, která ho ročně vyjde na čtrnáct milionů korun, chválí a bude vypisovat výběrové řízení i na další roky. Chce navíc pokračovat v další elektronizaci a umožnit lepší propojení mezi praktickými lékaři a nemocnicemi.

„Zatím je brzy online pohotovost hodnotit. Začínáme vidět zlepšení zejména v odlehlejších regionech s delší dojezdovou vzdáleností,“ říká jihočeský hejtman a lékař Martin Kuba (ODS), který s nápadem přišel. Inspiroval se na Slovensku, kde je služba dostupná pro všechny obyvatele v rámci zdravotního pojištění.

„Do budoucna budou pohotovosti jenom při okresních nemocnicích. Chceme umožnit lidem řešit banální věci z domova a zároveň chceme snížit zátěž pohotovostí, kam často jezdili lidé, kteří nakonec odjížděli s paralenem,“ popisuje Kuba.

Jihočeský hejtman přiznává, že další problém, který tím řeší, je nedostatek lékařů sloužících právě na pohotovostech. „Takto máte možnost, že se do online pohotovosti zapojí i lékaři, kteří by se na normální pohotovost nepřihlásili,“ vysvětluje. Jeho slova potvrzuje i Tefr s tím, že se z regionu přihlásili hned čtyři lékaři.

Také zdravotním pojišťovnám dochází, že bez telemedicíny bude čím dál těžší uspokojit potřeby stárnoucí populace. Navíc může přinést i značné úspory. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna proto analyzuje první výsledky z krajů a tvrdí, že do budoucna počítá s čím dál větším zapojením.

Pohotovostní služba v Česku je ale stále ještě plně v kompetenci krajů. „VZP se připravuje na to, že by i v této či jiné oblasti měla také převzít aktivnější roli. Na základě vyhodnocení všech možností plánuje ještě v letošním roce začít s realizací konkrétního projektu,“ říká mluvčí VZP Viktorie Plívová.

O jaký projekt přesně půjde, není jasné. „Ambicí VZP je zahájit realizaci telemedicínských služeb, a to nejpravděpodobněji jako doplňkovou či alternativní službu v rámci primární a ambulantní péče,“ dodává Plívová.

Společnost Meddi Hub, která online pohotovosti v Jihočeském a Karlovarském kraji provozuje, má lékaře nasmlouvané. Ti zároveň běžně slouží v nemocnicích nebo pracují v ordinacích a „po telefonu“ pak pracují podle toho, jak jim to vyhovuje. Odměna se pohybuje od 500 do 1000 korun za hodinu.

Právě flexibilitu a odměnu oceňují ženy - lékařky na rodičovské, kterým telemedicína pomáhá skloubit práci s rodinou. Nevypadnou z oboru a udržují se v kontaktu se zdravotnickým prostředím. To ostatně potvrzuje i Iva Kvasničková, která zatímco spolu telefonujeme, je doma s nemocnou dcerou. „Je to pro mě velká výhoda, nemusím hledat hlídání a mohu se věnovat pacientům,“ říká.

Podobnou zkušenost popisuje i pediatrička Martina Plačková, která je online lékařkou už tři roky a zároveň slouží v nemocnici. „Rodina je pro mě rozhodně před kariérou. Mám jedno dítě a tohle mi dává možnost rodině finančně pomoci a zároveň se udržovat v problematice. A nemusela jsem kvůli tomu sloužit spousty nočních. Teď to mám pestré a myslím, že i riziko vyhoření je tím menší,“ dodává.