Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všeobecná zdravotní sestra sleduje, jak se daří pacientovi po operačním zákroku, nastavuje plán rehabilitace i možnost propuštění pacienta. Tohle jsou příklady kompetencí, které by mohly vysokoškolsky vzdělané sestry nově mít.
„Máme oblasti v Česku i obory, kde je nedostatek lékařů, jako je například geriatrie, léčebny pro dlouhodobě nemocné nebo domovy pro seniory, kde vidím prostor pro sestry, aby ukázaly, že mohou pomoct,“ říká Marie Zvoníčková z Ústavu ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Příkladem toho, kde zdravotní sestry přebírají daleko větší kompetence už dnes, je situace v Masarykově onkologickém ústavu. Blíže o tomto zdravotním zařízení Seznam Zprávy před nedávnem psaly. Sestry specialistky tady přebírají roli koordinátorek onkologické péče a provádí pacienty celým léčebným procesem. Do budoucna by se měla jejich role navíc rozšířit i na období po ukončení léčby.
„Velmi dobře se tento model uplatňuje v anesteziologii jak ve Velké Británii, tak ve Spojených státech. Podle stavu pacientů a druhu výkonu sestry plánují a provádí předoperační přípravu. Konzultují pak s lékařem, pokud se objeví nějaký problém, ale jinak je to na nich. U nás to funguje zatím jenom v Třinci,“ dodává Zvoníčková.
Na základě těchto několika příkladů odborníci a především odbornice z praxe vysvětlují, že všeobecné sestry mohou zvládat více odborných činností, protože jsou k tomu také odborně způsobilé.
Jak ale zaznělo od expertů na pondělním setkání v Poslanecké sněmovně, i dnes už se v některých částech zdravotní péče otevírá větší možnost pro uplatnění sester. V praxi se to ale ne vždy daří skloubit.
„Bude potřeba se zamyslet nad tím, jestli legislativně půjde uchopit vyhlášku (vymezující činnosti zdravotnických pracovníků, pozn. red.), aby byla flexibilní. Tedy aby bylo možné přidělovat sestrám další kompetence,“ říká poslankyně z hnutí ANO Ivana Mádlová, která setkání zorganizovala.
Brzdí to i obavy lékařů
„Existuje spousta kompetencí, které by mohly sestry převzít. Jsou lékaři, kteří by to uvítali, pak máme ale i takové, kteří by z nás spíš chtěli mít své asistentky. Změna je tedy běh na dlouhou trať,“ popisuje Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči pražské Fakultní nemocnice Motol.
Důležitá je v tomto směru debata s odbornými lékařskými společnostmi o činnostech, které by zdravotní sestry mohly za lékaře převzít.
„Oslovili jsme všechny odborné lékařské společnosti a s výjimkou jediné neměly problém s navyšováním kompetencí pro sestry. Když ale řekneme, ať se jdeme tedy bavit konkrétně o kompetenci, která by byla aktuální, tak už je to bez reakce,“ popisuje zkušenosti s jednáními prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
„Vnímám trošku z lékařských společností obavu, že jim chceme brát práci,“ potvrzuje Alice Strnadová, hlavní sestra ČR.
Sestry chtějí vyšší platy
S rozšiřováním kompetencí jde ruku v ruce také otázka odměňování. S tím jak rostou nároky na všeobecné sestry, tlačí zástupci oboru na navyšování platů a mezd.
„Všeobecná sestra je jediným vysokoškolsky vzdělaným pracovníkem, který je zařazen maximálně jen do 12. platové třídy. Všechny ostatní vysokoškolsky vzdělané profese se dostanou až do 16. platové třídy. Je to obrovská chyba,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Všeobecné sestry podle ní navíc dosáhnou běžně jen na 10. platovou třídu, tedy podle praxe od zhruba 30 tisíc korun hrubého měsíčně po 43 tisíc. Odbory proto chtějí vyjednat pro všeobecné sestry posun o jednu třídu výše a k tomu navýšení maxima až na 14. platovou třídu.
Průměrná hrubá měsíční mzda všeobecné sestry byla v roce 2023 podle Českého statistického úřadu 51 905 korun. Vyšší byla v lůžkových zařízeních, kde byla na úrovni 58 552 korun.
