„Vyjít ven a dorazit Trumpa.“ Nová tajemství z vleklé kauzy

Američtí kongresmani se po pauze vraceli do práce a prvnímu jednacímu dnu mělo dominovat ukončení historicky nejdelšího shutdownu, tedy platební neschopnosti vlády.

Místo toho se hlavním tématem v Kapitolu staly nové detaily o vztahu prezidenta Donalda Trumpa s finančníkem Jeffreyem Epsteinem, odsouzeným sexuálním predátorem, který zneužíval nezletilé dívky a sex s nimi zprostředkovával i dalším lidem. Epstein si v roce 2019 vzal ve vězení život.

Nejdřív demokraté ze sněmovní komise pro dohled zveřejnili tři e-maily z Epsteinova archivu zmiňující Trumpovo jméno. Republikáni to označili za účelový výběr a kontrolovali publikaci 20 tisíc dokumentů ze stejného zdroje.

Sága Epstein-Trump tak pokračuje a už příští týden by Sněmovna reprezentantů mohla hlasovat o zveřejnění dalších dokumentů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti. Navzdory několika etapám zveřejnění a únikům různých dokumentů (viz infobox níže) se totiž stále ven nedostalo všechno.

Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují, co nové dokumenty ukázaly a jaký vývoj se očekává dál.

Každý pochází z jiného období. V prvním z roku 2011 píše přímo Epstein své přítelkyni (a později rovněž odsouzené) Ghislaine Maxwellové o finančníkově oběti, s níž se měl Trump vidět u něj doma.

„Chci, aby sis uvědomila, že ten pes, který neštěkal, je Trump… (Oběť) s ním strávila u mě doma hodiny, ani jednou nebyl zmíněn. Policejní šéf atd. Ze 75 procent jsem tam,“ napsal Epstein. „Přesně o tom jsem přemýšlela…,“ odpověděla Maxwellová.

Onou obětí je podle demokratů i Bílého domu Virginia Giuffreová, kterou Epstein rekrutoval v jejích 16 letech, když v roce 2000 pracovala v Trumpově resortu Mar-a-Lago.

Jak připomíná deník The New York Times, v době vzniku e-mailu Giuffreová poprvé veřejně promluvila o zneužívání ze strany Epsteina, obvinila i britského prince Andrewa.

Giuffreová později před soudem vypověděla, že Trumpa nikdy neviděla dělat nic špatného.

E-mail ale zpochybňuje letošní výpověď Maxwellové, jak poukazuje stanice CNN. Maxwellová ji podávala v době, kdy prezident veřejně připouštěl možnost, že jí udělí milost. Prohlásila, že podle ní Epstein a Trump nebyli blízkými přáteli a nevybavovala si Trumpovu návštěvu v Epsteinově domu. Teď to vypadá, že v roce 2011 si ji vybavovala.

Druhý e-mail je z roku 2015, kdy se Trump poprvé ucházel o republikánskou nominaci do prezidentských voleb. Epstein si v něm píše s novinářem Michaelem Wolffem, který napsal o Trumpovi řadu knih.

Wolff finančníka přesvědčoval, aby veřejně promluvil o svém vztahu s Trumpem. Epsteinova kauza už se tehdy probírala, ale ještě nebyl ve společnosti zcela nežádoucí osobou.

Wolff upozornil Epsteina, že se stanice CNN v debatě s Trumpem hodlá zeptat na jejich vztah. Novinář mu doporučuje vytěžit politický kapitál, pokud by Trump popřel, že kdy byl v Epsteinově domě nebo letadle.

Poslední zpráva byla odeslaná v lednu 2019, kdy už byl Trump dva roky prezidentem. Epstein si znovu psal s Wolffem a mimo jiné uvedl, že Trump „samozřejmě věděl o těch dívkách a požádal Ghislaine, aby přestala“.

I větší, republikány zveřejněná, část dokumentů obsahuje e-maily mezi Epsteinem a Wolffem. V říjnu 2016, těsně před Trumpovým volebním vítězstvím, podle nich novinář nabízel finančníkovi rozhovor, v němž by mohl Trumpa „dorazit“.

„Tento týden je příležitost vyjít ven a promluvit o Trumpovi takovým způsobem, kterým můžeš získat sympatie pomoci ho dorazit. Máš zájem?“ napsal Wolff.

Deník The New York Times upozorňuje také na e-maily z roku 2017, které ukazují Epsteinův zájem o senátní hlasování o Trumpovu kandidátovi na ministra práce Alexanderu Acostovi. Ten čelil podezření, že se dříve jako prokurátor na Floridě choval k Epsteinovi příliš shovívavě. Z funkce ministra v roce 2019 odstoupil právě kvůli této kauze.

I těsně před svým zatčením v roce 2019 se Epstein zajímal o dění okolo Trumpa. Jeden z jeho poradců tehdy podle jednoho z e-mailů prošel prezidentovo majetkové přiznání a pro Epsteina ho shrnul. Novináři v dokumentech našli i další zprávy, kdy se finančník o prezidenta zajímal. Důvody zatím jasné nejsou.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová obvinila demokraty, že e-maily vybrali účelově a poslali je do „liberálních médií, aby vytvořili falešný narativ s cílem pomluvit prezidenta Trumpa“.

„Faktem zůstává, že prezident Trump vyhodil Jeffreyho Epsteina ze svého klubu už před desítkami let, protože se choval jako hnusák k jeho zaměstnankyním, včetně Giuffreové,“ dodala Leavittová.

Donald Trump dlouhodobě odmítá, že by byl jakkoli zapojený do Epsteinových zločinů. „Demokraté využívají hoax Jeffreyho Epsteina, aby odvedli pozornost od svých obrovských neúspěchů…,“ napsal prezident na své síti Truth Social.

Stranou pozornosti ani tentokrát nezůstává Andrew Mountbatten-Windsor, bratr britského krále Karla III. donedávna ještě vystupující s titulem princ. Toho obvinila ze zneužívání mj. Virginia Giuffreová, ale později s ním uzavřela mimosoudní vyrovnání. Bývalý princ veškerá podezření vždy odmítal a nikdy nebyl formálně obviněn.

Součástí dokumentů je e-mail z března 2011, kde se píše o údajných sexuálních aktivitách Mountbattena-Windsora s masérkou pracující pro Epsteina. „Co to všechno je? Nic o tom nevím! Musíte to tak i říct. Nemá to se mnou nic společného. Už toho mám dost,“ reagoval tehdejší princ.

Maxwellová mu přeposlala e-mail z redakce britského listu Mail on Sunday, kde novináři žádali o vyjádření k řadě obvinění vznesených vůči Maxwellové, Epsteinovi a Mountbatten-Windsorovi. Krátce na to list zveřejnil článek s fotografií Mountbatten-Windsora a Virginie Giuffreové.

Objevil se také e-mail mezi Epsteinem a Peterem Mandelsonem, který nedávno kvůli vazbám na sexuálního predátora musel odstoupit z funkce britského velvyslance v USA. Dokazuje, že oba muži spolu komunikovali ještě v roce 2016. Dosud se podle BBC vědělo o jejich kontaktu naposledy v roce 2010.

Možná ještě letos. Ve středu složila slib nová demokratická kongresmanka zvolená v doplňovacích volbách, čímž získali zákonodárci dost podpisů pod petici, která si vynutí hlasování žádající zveřejnění všech federálních dokumentů ke kauze Epstein.

Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson má sice formálně na svolání hlasování delší dobu, ale slíbil, že celou lhůtu sedmi jednacích dnů nevyužije.

V případě schválení návrhu bude ministerstvo spravedlnosti muset do 30 dnů zveřejnit veškeré dokumenty, které ke kauze má, s výjimkou informací umožňujících identifikaci obětí.

Překážkou může být to, že po hlasování ve Sněmovně reprezentantů musí návrh schválit ještě Senát a podepsat prezident.

Část republikánů spoléhala na to, že Donald Trump splní svůj předvolební slib a prosadí zveřejnění všech vládních dokumentů souvisejících s Jeffreym Epsteinem. Po nástupu do Bílého domu od původního záměru začal - s podporou své ministryně spravedlnosti Pam Bondiové - ustupovat.

Zejména radikálnější kongresmani z pravého křídla strany proto začali Trumpovi vzdorovat. Naléhají na to, aby prezident dodržel sliby o transparentnosti.

Thomas Massie, jeden z republikánských podporovatelů zmíněné výzvy, obvinil Bílý dům, že se znovu snaží publikaci zabránit.

„Mám trochu potíž s tím, že se tady snažíme zrušit shutdown a nejdůležitější věc v Bílém domě je snaha zastavit zveřejnění Epsteinových dokumentů,“ prohlásil podle deníku The Washington Post.

Server Axios a další americká média předtím s odkazem na své zdroje napsal, že Trump a jeho spolupracovníci kontaktovali dvě republikánské kongresmanky a žádali je, aby návrh přestaly podporovat. Jedna z nich - Lauren Boebertová - odmítla, že by na ni Bílý dům vyvíjel nějaký nátlak, návrh prý nadále podporuje.