Článek
Sébastien Lecornu se zapsal do historie hned třemi rekordy. S pouhými 27 dny v úřadu se stal nejkratší dobu sloužícím francouzským premiérem. Jeho tým pracoval jen 14 hodin - teprve v neděli prezident Emmanuel Macron jmenoval jeho vládu. Je také jediným premiérem, který ani nestačil vystoupit s programovým prohlášením.
Francie se s jeho rezignací upadá ještě hlouběji do politické krize, která v zemi trvá od loňského léta.
Proč došlo na tak rychlou rezignaci?
Postupně bylo jasné, že Lecornu nezíská pro svůj kabinet podporu v Národním shromáždění. Spolehnout se mohl v podstatě jen na středový blok stran okolo prezidenta Macrona. Proti jeho kabinetu se vyslovili jak pravicoví republikáni, tak levicoví socialisté, s nimiž spolupracovali předchozí premiéři jmenovaní Macronem po loňských volbách.
Lecornu do vlády nominoval převážně ministry, kteří sloužili v předchozím kabinetu Francoise Bayroua, jehož vláda padla v září poté, co nezískala v parlamentu podporu pro rozpočtové škrty. Nejvýraznější změnou bylo střídaní na postu ministra financí.
Jména nových ministrů se objevovala průběžně a Lecornu od počátku čelil ostré kritice - pro jedny nebyli nominanti dost pravicoví, pro jiné zase příliš.
Lecornu a jeho spojenectví s Macronem:
Odcházející premiér v pondělí řekl, že všechny politické síly se během jednání o vládě chovaly, jako kdyby měly samostatně parlamentní většinu. „Byl jsem připravený na kompromis, ale každá politická strana chtěla, aby druhá politická strana přijala celý její program,“ prohlásil Lecornu v projevu ze sídla předsedy vlády.
16 měsíců hluboké politické krize
Francouzská politická scéna je roztříštěná přinejmenším od předčasných parlamentních voleb loni v červenci. Prezident Macron je vyhlásil po porážce svého politického bloku ve volbách do Evropského parlamentu, ale situace se po nich ještě zhoršila.
Nejvíc poslanců (180 z 577) tehdy nečekaně získala levicová koalice složená ze socialistů, radikální levice, zelených a komunistů. Macronův blok byl druhý (159), třetí skončilo krajně pravicové Národní sdružení se spojenci (142).
Lecornu byl od voleb třetím premiérem. Všichni tři se neúspěšně pokoušeli dojednat si podporu napříč politickým spektrem. Levici vadí, že jí prezident nedal šanci sestavit vládu, přestože vyhrála volby. Levice i krajní pravice pak torpédují Macronův středový program a výměnou za podporu chtějí prosadit vlastní politické priority.
Situace je o to komplikovanější, že Francie je už delší dobu v ekonomických problémech. Zápasí s vysokým zadlužením, žádnému z dosavadních kabinetů se ale nepodařilo prosadit efektivní změny rozpočtové politiky.
Média si dokonce začala pohrávat s termínem „nemocný muž Evropy“, který označuje zemi, jíž se nedaří vymanit se z táhlých ekonomických problémů.
Francie v potížích
Francie má největší rozpočtový deficit v eurozóně. Premiéři padají jeden za druhým a úvěrový rating klesl na historické minimum. Ekonomickou situaci Francie rozebral podrobně v analýze Seznam Zpráv Jiří Zatloukal:
Francouzské potíže se promítají i do vnímání Paříže na globální scéně. Macronův boj o politické přežití pozoruje s nervozitou zejména Německo, které je dlouhodobě považováno za stěžejního partnera Francie, jak popsala Eliška Rohánková.
Dlouhodobá nestabilita je navíc ve Francii vnímaná jako ohrožení celého stávajícího politického systému.
Jak vysvětluje agentura Reuters, pátá francouzská republika vznikla v roce 1958 s cílem zastavit časté střídání vlád, které země zažívala dřív. Zavedla proto pozici silného prezidenta a většinový systém pro volby poslanců, který měl hlavě státu zajistit silnou podporu v parlamentu.
S Macronem se ale změnil dříve relativně stabilní systém dvou silných politických bloků. Francouzští politici nicméně stále nejsou zvyklí na vytváření vládních koalic a budování konsenzu, poznamenává agentura Reuters.
Co bude dál?
Opoziční strany viní z politického chaosu Macrona a požadují předčasné volby, některé z nich i konec prezidenta. Ten ale zdůrazňuje, že má mandát až do roku 2027 a hodlá ho dokončit.
„Vtip už skončil, fraška trvala už dost dlouho,“ prohlásila po Lecornově rezignaci ve vysílání televize BFM TV vůdkyně Národního sdružení Marine Le Penová. „Není pochyb, že tento jepičí premiér neměl prostor k manévrům, a byl to určitě sám Emmanuel Macron, kdo zformoval tuto vládu,“ dodal šéf strany Jordan Bardella.
„Tato krátká vláda dokresluje jedinou věc: Macronismus zatahuje zemi znovu do chaosu,“ napsal na síti X socialistický poslanec Arthur Delaporte. Vůdce radikálně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Melenchon připomněl, že v parlamentu leží jeho návrh na ústavní odvolání prezidenta.
Předvolební průzkumy ale momentálně nenaznačují, že by předčasné volby mohly situaci vyřešit. Oproti loňským volbám sice mírně posílilo Národní sdružení a oslabili macronovci, ale žádný politický blok není dost dominantní.
Případnému úspěchu lepenovců navíc brání tzv. republikánská hráz, kdy ve Francii dlouhodobě platí, že ve druhém - rozhodujícím - kole parlamentních voleb se ostatní strany sjednocují proti krajní pravici. V posledních letech sice tato jednota oslabila, ale loňské volby potvrdily, že částečně stále funguje.
Macron se může také pokusit jmenovat nového premiéra, ale je otázka, jestli může být jeho další kandidát úspěšnější, než ti dosavadní.
Trhy a euro se propadají
Euro k dolaru bezprostředně po zprávě o rezignaci francouzského premiéra spadlo o více než půl procenta a jeho pokles pokračoval i v následujících minutách. Krátce před 10:00 SELČ euro ztrácelo více než 0,6 procenta na 1,1667 USD. K japonskému jenu pak euro smazalo část ranních zisků a prodávalo se za 174,93 JPY, což byl denní nárůst o 1,1 procenta, ukazují on-line data z trhů.
Jinde ve světě prudce klesá japonský jen, americký dolar naopak zpevňuje a jeho růst zrychlil po oznámení rezignace francouzského premiéra. Na propad jenu má největší vliv zpráva, že první předsedkyní japonské Liberálnědemokratické strany (LDP) se v sobotu stala bývalá ministryně hospodářské bezpečnosti a vnitra Sanae Takaičiová.
Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, kolem 10:00 SELČ vykazoval růst o 0,7 procenta na 98,415 bodu. Dolar k jenu pak přidával 1,9 procenta nad 150,23 JPY.
Výrazně klesají i ceny francouzských dluhopisů, čímž se zvyšuje jejich výnos, a tedy i riziková přirážka. Investoři se podle analytiků teď chystají na další politickou nejistotu v jedné z klíčových zemí eurozóny. Výnos francouzských dluhopisů se splatností deset let vzrostl o devět bazických bodů na 3,6 procenta. Tím se ještě zvýšil rozdíl proti srovnatelným dluhopisům německé vlády, považovaným v eurozóně za nejkvalitnější a za klíčové měřítko u vládních dluhopisů.
