Článek
Ministerstvo obrany přišlo minimálně o 17,6 milionu korun, když v éře ministryně Jany Černochové z ODS poslalo zálohu za deset amerických dronů „Osprey-H“. Společnost Summit Advanced Systems, malá pražská firma česko-izraelského podnikatele Dorona Schulze, zakázku nesplnila, avšak státu se žádné peníze dosud nevrátily.
Tak lze v kostce shrnout příběh, který už v květnu 2024 jako první načrtly Seznam Zprávy. Zabývala se jím Vojenská policie, ani po čtyřech měsících prověřování ale žádný trestný čin – podvod či zpronevěru – neodhalila.
Případ nedávno odložila a podle usnesení, které si teď redakce vyžádala na základě informačního zákona, dospěla k závěru, že dodavatelské firmy – zmíněná Summit Advanced Systems a její dcera Summit Defense – měly čisté úmysly. „Prověřované (firmy) chtěly naplnit smysl smlouvy, a nikoli zpronevěřit peníze,“ shrnuli své poznatky vojenští kriminalisté.
Dokládají to například komunikací zachycenou na WhatsAppu a Signalu, ze které usoudili, že hlavní aktéři se do poslední chvíle snažili zakázku splnit. Zkrachovali však podle policie na tom, že americký výrobce dronů Easy Aerial Schulzově firmě zboží nedodal.
V tom, že šlo o nákup dronů bez soutěže pro Vojenskou policii, konkrétně pro její pyrotechniky, a zároveň ho Vojenská policie prověřovala, dozorující státní zastupitelství střet zájmů nespatřuje.
Nedodáno a v insolvenci
Případ s deseti nedodanými drony je pozoruhodný i tím, že za zmizelé miliony nebyl dosud hnán k odpovědnosti ani nikdo na ministerstvu obrany.
Přitom utopené peníze se budou zpět vymáhat jenom velmi těžko. Obě firmy Dorona Schulze, v nichž do roku 2022 v roli jednatele působil pozdější poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, skončily v insolvenci. V ní ministerstvo i se sankčními pokutami uplatňuje pohledávku přes 70 milionů korun.
10 sporných bodů kolem zakázky na drony
- Zakázka za 29,3 milionu korun bez DPH byla zadána na konci roku 2023 bez soutěže. Ministerstvo obrany ji zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění.
- Ministerstvo soutěž vynechalo s odkazem na to, že vybraný americký dron „Osprey-H“ firmy Easy Aerial je „unikátní výrobek“ a jeho výhradním dodavatelem v Česku je Summit Advanced Systems. Nicméně jiní čeští podnikatelé už tehdy argumentovali, že jde o tuctový produkt, který jsou schopni dodat za zlomek zmíněné ceny.
- Zakázku získala malá pražská firma bez referencí, která už v době uzavření kontraktu byla podle zjištění Seznam Zpráv silně předlužená a zralá na krach.
- Smlouva s dodavatelem nebyla zanesena do Registru smluv. Nebyla tak vystavena veřejné kontrole.
- Ministerstvo poskytlo dodavateli ze tří variant nejvyšší možnou, padesátiprocentní zálohu (17,6 milionu korun). Přitom poskytnutí ospravedlňuje tím, že jde o „strategickou“ zakázku.
- Záloha nebyla podle dostupných dokumentů kryta bankovní zárukou ani jiným obdobným zajištěním. Ministerstvo přitom během policejního prověřování uvedlo, že takové zajištění nebylo jeho povinností. Navíc policii stvrdilo, že se záloha v okamžiku převodu stala majetkem prodávajícího, čímž jej de facto vyvinila.
- Už v den připsání zálohy odešlo z transparentního účtu 14 milionů korun na účet jiné finanční (nebankovní) instituce. Další tři miliony coby odvod DPH finančnímu úřadu. Policie připustila, že tento postup mohl být v rozporu se smlouvou, nakonec ale podvod ani zpronevěru neidentifikovala.
- Smlouva přitom poměrně přesně určovala, k čemu má záloha sloužit. Peníze měly být uloženy na transparentním účtu a z něj použity pouze na nákup materiálu a komponentů přímo využitých k realizaci zakázky.
- Americký výrobce dronů dostal jen část peněz. Podle policejního usnesení mu dodavatel na základě faktur zaplatil 341 790 dolarů, tedy zhruba 7,15 milionu korun.
- Ministerstvo neobdrželo ani jeden z deseti objednaných dronů, nově zahájilo přímá jednání s americkým výrobcem. Obě dodavatelské firmy Dorona Scholze skončily v insolvenci a ministerstvo v ní přihlásilo pohledávku přes 70 milionů korun.
Celý projekt měl svého manažera, blíže neurčeného zaměstnance ministerstva, který byl i mezi vyslýchanými.
Podle nedávného zjištění serveru Aktuálně.cz příslušné dokumenty za resort obrany podepsala tamní právnička Barbora Krejčí Stoklasa z odboru vyzbrojování vzdušných sil a logistiky, která zastoupila ředitele odboru Jana Kolafu. Mimochodem, tatáž žena veřejně obhajovala sporný nákup polních kuchyní, jemuž se Seznam Zprávy také věnovaly.
„Ministerstvo obrany v souvislosti s touto zakázkou nezjistilo žádné pochybení svých zaměstnanců, které by odůvodňovalo vyvození personální nebo jiné odpovědnosti. Veřejná zakázka byla realizována v rámci standardního akvizičního procesu a nebylo zjištěno porušení právních předpisů ani interních pravidel resortu,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva obrany Johana Starková.
První den a konto bylo téměř prázdné
Policejní usnesení otevírá řadu otázek. Jednou z nich je, co přesně se dělo se zálohou 17,6 milionu korun poté, co v pátek 22. prosince 2023 – tedy těsně před Štědrým dnem – dorazila z ministerského účtu na transparentní účet Schulzovy firmy.
Z dokumentu Vojenské policie totiž vyplývá, že 14 milionů bylo tentýž den převedeno na konto jisté nebankovní platební instituce, jejíž jméno je jako jména dalších aktérů v textu začerněno. A už během dalších svátečních dnů část těchto peněz putovala jinam.
Nejvíce – 291 800 dolarů (kolem 6,5 milionu korun) – podle dalšího kontextu směřovalo americkému výrobci Easy Aerial, další peníze (9 925 eur, tedy kolem čtvrt milionu korun) jistým gruzínským instruktorům a 174 tisíc korun litevskému instruktorovi.
Z textu není zřejmé, nakolik práce těchto lidí souvisela s předmětem zakázky.
Výňatek z policejního usnesení ukazuje, jak vojenští policisté prověřovali tok peněz z poskytnuté zálohy.
Na kontu po pár hodinách zbylo ze 17 milionů jen něco přes půl milionu korun. V jiné pasáži usnesení se totiž píše, že v ten samý předvánoční den kromě oněch 14 milionů odešlo ještě 3,043 milionu korun finančnímu úřadu.
Na dalším místě policejního dokumentu je pak bez uvedení času popsaná možná nejspornější peněžní transakce. Částka 536 tisíc korun totiž odtekla na soukromý účet samotného podnikatele Dorona Schulze. Ten při policejním výslechu tvrdil, že nešlo o vyvedení peněz z firmy, ale o peníze na výplaty pro lidi, kteří pro jeho společnost pracovali.
Zároveň podnikatel prohlásil, že do firmy naopak sám vkládal vlastní peníze formou půjček, aby ji udržel v chodu a umožnil dodat ministerstvu drony.
Z výslechu Dorona Schulze, kdy mimo jiné vysvětluje, jak se na jeho privátním kontě ocitla část poskytnuté zálohy - 536 tisíc korun.
Zeptat se na tyto pochybnosti samotného Dorona Schulze možné není. Seznam Zprávy se ho opakovaně snažily kontaktovat už v minulosti, nikdy však nereagoval. Telefon nezvedá ani nyní.
Mohli se dívat na účet, ale…
Uzavřená smlouva mezi ministerstvem a dodavatelem přitom poměrně přesně určovala, k čemu má být záloha využita: jen k nákupu materiálu a komponentů přímo souvisejících s dodávkou dronů.
Smlouva zároveň stanovila, že záloha bude na zmíněném transparentním účtu, přičemž ministerstvo mělo možnost do něj nahlížet.
Ministerští úředníci si však podle usnesení kompletní výpis z účtu vyžádali teprve 11. prosince 2025. Tedy dva roky po podpisu smlouvy, která navíc v tu chvíli už byla více než měsíc vypovězena.
Úloha vlivného poradce:
Resort obrany nicméně tvrdí, že pohyby peněz průběžně kontroloval. „Samotná skutečnost, že z transparentního účtu byly realizovány odchozí platby, automaticky neznamená porušení smluvních podmínek,“ uvedla mluvčí Johana Starková.
Když se vojenští kriminalisté v sérii otázek ministerstva ptali, čí byly peníze poskytnuté formou zálohy, dostali písemnou odpověď, že prodávajícího (a jim vznikla pohledávka). Tím resort obrany fakticky vyloučil možnost, že by se Doron Schulz a jeho firmy mohli dopustit zpronevěry.
Otazník insolvenčního správce
Kam miliony ze zálohy odtekly, vyvolalo otázky i v probíhajícím insolvenčním řízení. Na červnové schůzi věřitelů se o tom podle zápisu zmínil insolvenční správce Jan Zůbek z firmy Liquidators.
„Je tady velký otazník, kam zmizely ty peníze, které on (Doron Schulz) získal ze zálohy na drony a zaplatili z toho opravdu jenom zlomek na objednávku,“ uvedl Zůbek. Dodal, že chce se Schulzem, který se na jednání dostavil, o hospodaření jeho firmy dále mluvit.
Slova insolvenčního správce.
Majetek firmy? Jeden havarovaný dron
Bývalý příslušník izraelské armády s českými předky Doron Schulz se podle své výpovědi od roku 2003 pohybuje v tamním obranném průmyslu. V roce 2012 založil v Praze zmíněnou mateřskou firmu Summit Advanced Systems, která podle jeho slov na policii měla fungovat jako menší integrátor technických řešení. V případě zakázky na drony Osprey-H prý poprvé neprodával vlastní řešení, ale jen přeprodával produkt americké firmy Easy Aerial. Mimochodem, i tento startup má izraelské kořeny.
Už dříve Seznam Zprávy popsaly finanční problémy Schulzova podnikání a okolnosti, za nichž se snažil své firmy udržet při životě.
Jeho někdejší kolega z firmy Tomáš Pojar, který byl v letech 2010 až 2014 velvyslancem v Izraeli, Schulze ale redakci popsal veskrze pozitivně – osobně prý nikdy nepotkal jiného člověka s takovými zkušenostmi v oblasti bezpilotních prostředků. Už loni v prosinci odmítl, že by mu s exkluzivní smlouvou na ministerstvu obrany jakkoliv pomáhal. „Ve firmě jsem skončil skoro dva roky před jejím podepsáním. Za mého působení žádná problematická zakázka nebyla a firma normálně fungovala,“ tvrdil Pojar pro Seznam Zprávy.
Každopádně z insolvenčního řízení vyplývá, že Schulzovy firmy jsou už dávno bez majetku, movitého i nemovitého, tudíž nelze očekávat, že by ministerstvo svou 70milionovou pohledávku, která zahrnuje vedle zálohy i smluvní pokuty za nedodání techniky, touto cestou vymohlo.
Výmluvně to popsala jednatelka Summit Defense Jana Čopáková, která v roce 2022 vystřídala právě Tomáše Pojara. Jako jediný majetek uvedla havarovaný dron, jenž byl už v roce 2020 poškozen při předvádění zákazníkovi. „Dron je nepoužitelný,“ poznamenala při jednání s insolvenčním správcem.
Střet zájmů nebyl zjištěn
Případ s drony byl v polovině letošního ledna nejdřív postoupen Policii České republiky, teprve na konci února jej dostala na stůl Vojenská policie, která také zahájila trestní řízení.
Vojenští policisté nejsou pouze organizačně součástí resortu obrany, ale drony měly sloužit právě jejich pyrotechnikům a jejich lidé se také podíleli i na vytipování konkrétního amerického produktu.
Podle mluvčího Městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly byla však Vojenská policie k případu věcně i místně příslušná. „S ohledem na prověřované jednání nepanovaly ve věci jakékoliv pochybnosti o příslušnosti pověřeného orgánu Vojenské policie k zpracovávání věci,“ prohlásil mluvčí.
Podle něj navíc nebylo předmětem prověřování jednání příslušníků Vojenské policie ani zaměstnanců ministerstva, nýbrž možné podvodné jednání dvou dodavatelských firem.
Jak vojenští policisté posuzovali „vyvádění“ peněz z poskytnuté zálohy. Nic trestného nakonec nenašli.
A teď jedná obrana přímo s Američany
Z poskytnutého policejního usnesení také vyplynulo, že dodávku dronů ministerstvo obrany i po loňském odstoupení od smlouvy dále řeší.
Resort, nyní vedený Jaromírem Zůnou (za SPD), letos sám kontaktoval amerického výrobce Easy Aerial. 15. dubna 2026 s ním prostřednictvím videokonference jednali úředníci o problémech s dodávkou. Výrobce údajně vysvětloval zpoždění především vnějšími okolnostmi: zhoršenou bezpečnostní a geopolitickou situací v roce 2024, konkrétně válkou na Ukrajině a situací v Izraeli, a také prodlouženými dodacími lhůtami klíčových komponentů a softwarového vybavení.
Z dokumentu vyplývá, že americkému producentovi dronů z původní ministerské zálohy 17,6 milionu korun doputovalo jen 341 790 dolarů, podle kurzu uvedeného policií zhruba 7,15 milionu korun.
Ministerstvo se tak snaží prekérní situaci řešit napřímo, tentokrát už bez českého překupníka, jak potvrzuje i resortní mluvčí. „Ministerstvo obrany je v jednání s americkým výrobcem, ani výsledek těchto jednání však zatím nelze předjímat,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Johana Starková.
S přispěním Jiřího Štického.
