Článek
Bývalý hasič ze Správy železnic Jan Čmuchálek nepřímo donutil státní organizaci, aby upravila pracovní kontrakty několika stovkám drážních hasičů. Muž, který od roku 2010 pracoval u jednotky požární ochrany v Liberci, nedávno vyhrál - zatím nepravomocně - soudní spor, když přesvědčil senát, že hasiči nedrží noční pohotovost v souladu se zákoníkem práce.
Liberecký okresní soud určil, že mu někdejší zaměstnavatel má doplatit 120 tisíc korun a úrok z prodlení jako doplatek ušlé mzdy za požadované období.
Pro daleko hůře placenou pohotovost by měl platit i úplně jiný režim než pro standardní pracovní dobu. Zaměstnanec má pobývat mimo pracoviště, ale zároveň musí být připraven na to, že může být kdykoliv povolán do akce, v tomto případě na výjezd k požáru či k železniční nehodě.
„Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele,“ stojí v zákoníku práce. A právě toto pravidlo bylo podle podle libereckého soudu u Správy železnic porušeno.
Jen o patro výše
Jak pro Seznam Zprávy popsal žalující Jan Čmuchálek, pohotovost s kolegy drželi ve stejné požární zbrojnici vedle libereckého nádraží, kde běžně pobývali i přes den, pouze s tím rozdílem, že na noc se přesunuli po patnácti schodech o jedno patro výše. Tam se nachází tzv. odpočinková místnost s postelemi, televizí a dalším vybavením, formálně pronajatá Odborovému sdružení železničářů.
„Ničím se to fakticky nelišilo. Furt jste byl na tom samém baráku připravený k výjezdu, kdyby to ‚houklo‘. Jen jste si mohl lehnout, ale do dvou minut jste musel být nachystán,“ popisuje Čmuchálek pohotovostní režim, který vidí jako nezákonný.
Podnikoví hasiči ze Správy železnic se v práci střídají po turnusových směnách v délce 24 hodin, přičemž nejdříve mají šestnáctihodinovou řádnou pracovní dobu (od 7 do 23 hodin) a hned na to navazuje osmihodinová pohotovost až do rána.
Někdejší pracovní kontrakt hasiči Čmuchálkovi zajišťoval odměnu za hodinu pohotovosti ve výši deseti procent průměrného platu, nejméně 40 korun na hodinu. Jen v případě, že by došlo během držení pohotovosti k výjezdu, dostal by za tento čas standardní mzdu.
Asi nejsložitější letošní akce drážních hasičů se odehrála u Hustopečí nad Bečvou, kde na konci února vykolejil nákladní vlak převážející benzen. Tito hasiči podléhají zákoníku práce, což je rozdíl oproti příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR (pod Ministerstvem vnitra), kteří se řídí služebním zákonem.
Toto není odpočinek
Porušení zákona po provedené kontrole už loni konstatoval i oblastní inspektorát práce, který Čmuchálkovi doporučil obrátit se na soud.
A liberecký soud uvedl, že je tímto pohotovostním režimem omezen osobní život a nelze jej pokládat za odpočinek.
„Pokud jsou významně ovlivněny zaměstnancovy možnosti nakládat se svým volným časem, už se nemůže jednat o dobu odpočinku, a tedy ani o pracovní pohotovost,“ stojí v rozsudku.
„Samotný institut pracovní pohotovosti spadá obecně do doby odpočinku zaměstnance, kdy by zaměstnavatel neměl mít zásadní vliv na určování přesného pobytu zaměstnance,“ lze si přečíst na jiném místě verdiktu. Přiznání výše uvedené snížené odměny by podle soudu bylo opodstatněné, kdyby se zaměstnanec mohl během pohotovosti věnovat běžným činnostem, například být doma s rodinou.
Liberecký okresní soud cituje i z evropské judikatury, že takto trávenou pohotovost je nutné zahrnout do pracovní doby. Že odpočinkovou místnost papírově užívá jiný subjekt - Odborové sdružení železničářů -, vidí soud jako účelové obcházení zákona.
Zaměstnanci dostali k podpisu žádosti
Ačkoliv rozsudek v případu Čmuchálek ještě nenabyl právní moci a teď jej v odvolacím řízení bude posuzovat Krajský soud v Ústí nad Labem, kam se žalovaná strana odvolala, Správa železnic už přijala preventivní opatření, aby se nedostala do potíží i u jiných regionálních poboček.
Drážní hasiči, kterých je po celé republice zhruba 500, dostali na konci letních prázdnin předpřipravené formuláře, aby sami „dobrovolně“ požádali svého zaměstnavatele, že chtějí (i nadále) trávit pohotovost v odpočinkových místnostech. Také měli k 1. září podepsat novou dohodu o pracovní pohotovosti, v níž je též zahrnut prvek dobrovolnosti.
„Vtipné je, že si o to všichni dobrovolně požádali úplně stejnou formou,“ poznamenal pro Seznam Zprávy jeden z drážních hasičů, který prý několik dnů váhal, ale nakonec podepsal. „Co vím, tak se nikomu moc nechtělo měnit už zaběhlý režim, na který jsou přes všechny problémy zvyklí. Jinak by museli najet na osmihodinové nebo dvanáctihodinové šichty,“ popsal muž zvažované alternativy.
Předpřipravený formulář pro hasiče, aby si „dobrovolně“ požádali, že chtějí využívat odpočinkovou místnost.
450 dobrovolníků
Správa železnic uvádí, že nikoho do ničeho nenutila. „S ohledem na rozdílné dojezdové vzdálenosti jednotlivých pracovníků a s nimi spojenou časovou náročnost umožňuje Správa železnic zaměstnancům požádat o držení pracovní pohotovosti v odpočinkových místnostech. Podání takové žádosti je zcela dobrovolné a má eliminovat nerovnost u zaměstnanců. Je čistě na nich, jakým způsobem dobu pracovní pohotovosti stráví,“ uvedla mluvčí státní organizace Nela Eberl Friebová.
O dobrovolné držení pracovních pohotovostí v odpočinkových místnostech prý požádalo celkem 450 zaměstnanců. Ti, co nechtěli, prý ale nijak postiženi nebudou. „Pokud se naopak rozhodli možnost nevyužít, Správa železnic tento fakt plně respektovala. Stejně tak je možné takové držení pohotovosti kdykoliv dobrovolně ukončit,“ uvedla Eberl Friebová. V jakém režimu teď budou odmítači pracovat, neuvedla.
Nicméně považovala za nutné také zdůraznit, že v jiném případu, než je kauza Jana Čmuchálka, rozhodl prý soud ve prospěch Správy železnic.
Drážní hasiče zajímá i to, zda budou mít za noční pohotovost více peněz, než měli doposud. „Výše odměny za pohotovost pro rok 2026 je nyní předmětem kolektivního vyjednávání,“ uvedla mluvčí.
