Článek
Do názvu přehlídky Životy - Umělci perem Karla van Mandera, která potrvá do 11. ledna 2026, pořadatelé promítli význam uznávaného nizozemského malíře.
Van Mander žil v letech 1548 až 1606, jeho díla jsou součástí expozic staršího nizozemského umění. Mnohem víc než jako manýristický výtvarník je ale dnes znám coby historik frankovlámského malířství. Krátce před smrtí vydal slovník téměř stovky malířů a grafiků své doby. Ve spisu nazvaném Kniha malířství, inspirovaném obdobně koncipovaným dílem Giorgia Vasariho, shromáždil klíčové informace o životech a dílech předchůdců i současníků. Často vycházel z osobních znalostí a zkušeností.
„Výstava i výběr umělců jsou obdobné jako vyprávění van Manderovy publikace,“ vysvětluje kurátor Miroslav Kindl. „Prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představuje nejen významná díla nizozemského malířství 15. a 16. století, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů,“ doplňuje.
Návštěvníci uvidí špičková díla nizozemské renesance z předních evropských muzeí a galerií od autorů, jako byli Rogier van der Weyden, Quentin Massys, Jan Brueghel starší, Frans Floris, Bartholomeus Spranger či Cornelis van Haarlem, které van Mander zmiňuje ve své knize.
Ta byla přeložena do spousty jazyků. V češtině ji nyní poprvé vydalo nakladatelství Argo díky překladatelkám z nizozemštiny Zuzaně Henešové a Ivaně Svobodové, doplněnou odborným komentářem kunsthistorika Kindla. „Čtení o nizozemském malířství a jeho význačných osobnostech je primárně zdrojem podrobných faktů o tehdejší umělecké tvorbě, zároveň však nechává nahlédnout pod pokličku každodenních životů jednotlivců z uměleckých oborů i celé tehdejší společnosti, což z textů dělá vskutku záživné čtení,“ uvádí Henešová.
Karel van Mander nabíral jako mladík zkušenosti v Itálii. Při návratu byl však podobně jako tisíce jiných nekatolíků donucen z rodného Španělského Nizozemska, rozléhajícího se na území dnešní Belgie, odejít do exilu. Usadil se v nově se formujících protestantských Spojených nizozemských provinciích. V prosperujícím Haarlemu se pak stal jedním z nejdůležitějších hybatelů kulturního života. Vedle malování překládal z francouzštiny, psal básně, písně či divadelní hry.
Vystavená díla byla zapůjčena ze sbírek olomouckého arcibiskupství, galerií po celé republice, z Budapešti, Drážďan nebo Obrazárny Pražského hradu.
Lidé mohou využít i hlasového průvodce, který je seznámí s jednotlivými zastaveními a ústy herce Igora Bareše nabídne ukázky z Knihy malířství. Díky integrované umělé inteligenci dovede průvodce také zodpovědět případné dotazy. „Díky spojení s AI mohou zájemci komunikovat v deseti evropských jazycích,“ doplňuje mluvčí muzea Tomáš Kasal.
