Článek
Trestním oznámením na krajskou státní zástupkyni Elenu Šimečkovou z Brna se zabývají olomoučtí kriminalisté. Její nevlastní syn tvrdí, že mu žalobkyně jako nezletilému před osmi lety zpronevěřila 2,3 milionu korun, které získal z dědictví po zemřelé matce, a koupila si za ně velkorysý byt v centru Brna.
Dnes pětadvacetiletý vysokoškolák Damián Šimeček namítá, že mu macecha stále dluží 1,9 milionu korun. Letos v červnu na žalobkyni podal trestní oznámení. Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, citlivý případ si kvůli možné předpojatosti kriminalistů přehazovala státní zastupitelství. Mladík minulý týden po čtyřech měsících podal vysvětlení k případu olomouckým kriminalistům. „Byl jsem na výslechu ve středu 22. října,“ potvrdil na dotaz Seznam Zpráv.
Státní zástupkyně Šimečková na dotaz redakce odvětila, že nevlastnímu synovi peníze nedluží. Od té doby na nabídky k detailnějšímu vyjádření nereaguje.
Pro připomenutí, mladíkovi v devíti letech zemřela matka. Jeho otec se později sblížil právě se žalobkyní Elenou Horváthovou, která pak převzala i jeho příjmení. Student tvrdí, že mu otcova partnerka jako šestnáctiletému zpronevěřila 2,3 milionu korun. V roce 2016 na ni nezletilý hoch bez svolení opatrovnického soudu převedl částku s přesvědčením, že za ni žalobkyně koupí rodinný byt. To se však podle něj nestalo. Jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí, Šimečková pořídila rozlehlou jednotku v Jaselské ulici jen na své jméno.
Vysokoškolák mimo jiné kriminalistům doložil výpisy z bankovních účtů. Doplnil, že mu nevlastní matka později začala tvrdit, že převedené peníze byly jen půjčkou a prostředky mu vrátí. Jak plyne z výpisu z účtu, který má redakce k dispozici, 15. července 2022 mu skutečně poslala 400 tisíc korun. „Řekla mi, že dostanu zpátky i zbytek, jen je to velká částka,“ popsal. K tomu už podle něj nedošlo.
Student přespává v pronajaté kanceláři. Letos v červnu mu došla trpělivost a podal trestní oznámení, v němž viní žalobkyni mimo jiné z podvodu a dalších trestných činů. Rozjel tím složité „právní“ kolečko, v němž si státní zastupitelství případ začala přehazovat.
Mladík se obával předpojatosti brněnských kriminalistů, kteří jsou s krajskou státní zástupkyní v častém kontaktu kvůli jiným případům. Státní zástupkyně paradoxně v minulosti řešila i případy nezletilých obětí. Trestní oznámení proto podal 23. června na Vrchní státní zastupitelství v Praze, do kopie přidal i nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.
„(…) protože se domnívám, že by nebylo zajištěno nestranné a objektivní posouzení věci. JUDr. Elena Šimečková totiž v kraji působí více než 25 let jako státní zástupkyně, a to na pozicích, které jí umožnily vytvořit si dlouhodobě profesní a osobní vazby na ostatní státní zástupce i příslušníky Policie ČR,“ odůvodnil mimo jiné své podání, do nějž redakce nahlédla.
Putování případu
Ještě na konci června mu pražské vrchní státní zastupitelství odepsalo, že věc postoupí kolegům v Olomouci. „Vzhledem k závažnosti Vámi uváděných skutečností bylo Vaše trestní oznámení postoupeno k dalšímu opatření Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které je příslušné k případnému rozhodnutí o odnětí a přikázání věci z důvodu vhodnosti (…) a nikoli Městskému státnímu zastupitelství v Brně, které by jinak bylo věcně a místně příslušné k jeho vyřízení,“ reagovala státní zástupkyně Miluše Rédlová.
Náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci dne 28. července 2025 věc skutečně odňal Městskému státnímu zastupitelství v Brně a přikázal případ k posouzení Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.
Mladíka poté překvapil dopis z této instituce, datovaný na 27. srpna. Stalo se totiž přesně to, čeho se obával. „Tímto Vám sděluji, že dnešního dne Vaše trestní oznámení na JUDr. Elenu Šimečkovou, které bylo přikázáno k vyřízení Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, bylo postoupeno Policii ČR, Městskému ředitelství policie Brno (…),“ napsala státní zástupkyně Jiřina Navrátilová. Po dvou měsících tak měli citlivý případ převzít kriminalisté v Brně.
Student však v září uspěl s námitkou podjatosti.
A podle dvou na sobě nezávislých zdrojů se případem po více než čtvrtroce zabývají olomoučtí kriminalisté. Trestní řízení je neveřejné, justice ani policisté konkrétní věc nekomentovali. „Ke konkrétní fyzické či právnické osobě vám nemůžeme poskytnout žádné informace,“ reagoval na opakované dotazy olomoucký policejní mluvčí Libor Hejtman.
Na otázky redakce neodpověděla ani Unie státních zástupců, ani Krajské státní zastupitelství v Brně, kde Elena Šimečková pracuje.
Podle mladíka žalobkyně za jeho peníze koupila byt v centru Brna.
Dlouholetou žalobkyni se redaktorovi podařilo už dříve zastihnout pouze telefonicky. Trestní oznámení ji zaskočilo. „To je pro mě úplně nová informace. Nemám k tomu teď žádné vyjádření,“ uvedla. Že by si peníze od mladíka půjčila, odmítla, na nabídku dodatečného vyjádření později už nereagovala.
Redaktor měl možnost nahlédnout do výpisů z účtů, trestního oznámení i výpisu z katastru nemovitostí. Dokumenty potvrzují, že k transakci před osmi lety skutečně došlo.
Ani otec mladíka nechtěl osm let starý převod pro Seznam Zprávy komentovat. „Věc považuji za rodinnou záležitost a v této chvíli se k ní nechci vyjadřovat. Je to v řešení,“ napsal v SMS redaktorovi.
Jak už Seznam Zprávy popsaly, více než dva miliony měl tehdy nezletilý mladík díky prodeji nemovitosti po zemřelé matce. Tvrdí, že jej macecha k převodu přesvědčila i za pomoci příslibu herního počítače. „Přišla za mnou s tím, že by s tátou chtěli pořídit byt, který bychom jako rodina mohli využívat. Asi už se bavili s potenciálním prodejcem a spěchali na to,“ popsal tehdejší situaci. „Peníze byly na mém spořicím účtu, ale nemohl jsem s nimi tehdy kvůli věku disponovat,“ zdůraznil po letech.
A to je klíčový detail, nad nímž se pozastavili také oslovení právníci, s nimiž redakce případ konzultovala. Zdůraznili, že bez „přivolení opatrovnického soudu“ nelze nakládat s tak vysokou částkou ve vlastnictví nezletilého.
Realitní advokátka Ilona Černochová uvedla, že 16letý hoch si může – s nadsázkou řečeno – sám koupit lístek na vlak nebo svačinu, ale „převod či darování 2,3 milionu korun je však zcela zjevně úkon, který nepřiměřeně přesahuje jeho rozumovou a volní vyspělost“, doplnila s odkazem na schopnost ovládat své jednání vlastní vůlí, což je důležitá součást osobní a právní svéprávnosti.
Přední český odborník na občanské právo Petr Bezouška zmínil i další rovinu případu. „Obě smlouvy – ať již kupní, nebo zápůjčku – by musel schvalovat soud. Bez schválení se slovy zákona k takové smlouvě nepřihlíží. To znamená, že vůbec neexistuje, nepůsobí žádné právní následky,“ popsal.
Podle nich se mladík mohl stát obětí podvodu. Damián Šimeček říká, že od otce ani nevlastní matky stále nemá zpětnou vazbu. „Rád bych však dostal zpět peníze, které mi náležely,“ vysvětlil.
