Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Když mi bylo devět let, zemřela mi máma. Pak jsme žili s tátou,“ začíná své povídání pětadvacetiletý vysokoškolák Damián Šimeček. Je zadlužený, přespává v pronajaté kanceláři. Podle jeho slov ho do tíživé situace mimo jiné dostalo i ukradené dědictví.
Tvrdí, že nevlastní matka, dlouholetá krajská státní zástupkyně Elena Šimečková, před osmi lety zpronevěřila jeho 2,3 milionu korun a koupila si za ně velkorysý byt v samém centru Brna. A nechala se zapsat jako jediný vlastník.
Šimeček na ni na konci letošního června podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze trestní oznámení. Případ podle informací Seznam Zpráv nyní prověřují olomoučtí kriminalisté.
Šimečkovou dotazy k případu zaskočily. „To je pro mě úplně nová informace. Nemám k tomu teď žádné vyjádření,“ uvedla. Že by si peníze od mladíka půjčila, odmítla, na nabídku dodatečného vyjádření později už nereagovala.
Její nevlastní syn se k původu sporné finanční transakce vrací v čase o více než deset let, kdy se jeho otec, rovněž právník, po smrti manželky sblížil právě s Elenou Šimečkovou. Rodina se později nastěhovala do společné domácnosti na Brněnsku.
Tehdy 16letý mladík v roce 2016 kývl partnerce otce na návrh, že jí převede na účet oněch 2,3 milionu korun. Prý za příslib, že za peníze pro rodinu koupí byt v centru Brna. Peníze po zesnulé matce pocházely z prodeje domu v Popůvkách na Brněnsku.
„Přišla za mnou s tím, že by s tátou chtěli pořídit byt, který bychom jako rodina mohli využívat. Asi už se bavili s potenciálním prodejcem a spěchali na to,“ přibližuje tehdejší situaci. „Peníze byly na mém spořicím účtu, ale nemohl jsem s nimi tehdy kvůli věku disponovat,“ zdůrazňuje dnes.
„Koupila byt jen na sebe“
Do trestního oznámení napsal, že s transakcí souhlasil i kvůli slíbenému novému hernímu počítači. „Vím, že to byl pro mě takový stimul a na převod jsem kývl. Po celou dobu jsem byl přesvědčen, že za moje peníze bude pořízen byt, který mi bude zčásti patřit. Využila toho, že jsem byl v její domácnosti a citově na ní závislý. (…) Na koupi použila moje prostředky. Ve skutečnosti však byt koupila pouze na své jméno,“ sdělil.
Redaktor měl možnost nahlédnout do výpisů z účtů, trestního oznámení i výpisu z katastru nemovitostí. Dokumenty potvrzují, že k transakci před osmi lety skutečně došlo.
Žalobkyně Šimečková záhy po převodu peněz koupila byt v historickém činžovním domě v Jaselské ulici ve středu města. Podle mladíka má sedm obytných místností a výměru přes 150 metrů čtverečních. Tehdy stál více než šest milionů korun, nyní může být jeho cena až trojnásobná.
„Z katastru nemovitostí je patrné, že zbytek kupní ceny byl uhrazen hypotečním úvěrem. Moje peníze tedy byly jediným skutečným kapitálem, bez kterého by nemovitost nemohla pořídit,“ upřesnil v oznámení Damián Šimeček.
Přestože byl nezletilý, otec ani nevlastní matka nepožádali soud, aby převod 2,3 milionu korun odsouhlasil. A to je klíčový detail.
Nakládání s vysokou částkou
Experti, s nimiž Seznam Zprávy případ konzultovaly, zdůrazňují, že bez „přivolení opatrovnického soudu“ nelze nakládat s tak vysokou částkou ve vlastnictví nezletilého.
„Převod částky 2,3 milionu korun (dědictví po matce) na účet nevlastní matky za účelem koupě bytu pro rodinu je bezpochyby považován za právní jednání významné z hlediska jmění dítěte, ať už by se jednalo o dar, půjčku, nebo investici. K takovému kroku by proto byl vyžadován souhlas opatrovnického soudu,“ uvedla realitní advokátka Ilona Černochová.
Podle ní si 16letý hoch může - s nadsázkou řečeno - sám koupit lístek na vlak nebo svačinu, ale „převod či darování 2,3 milionu korun je však zcela zjevně úkon, který nepřiměřeně přesahuje jeho rozumovou a volní vyspělost“, doplnila s odkazem na schopnost ovládat své jednání vlastní vůlí, což je důležitá součást osobní a právní svéprávnosti.
Přední český odborník na občanské právo Petr Bezouška zmiňuje další rovinu případu. „Obě smlouvy - ať již kupní, nebo zápůjčku, by musel schvalovat soud. Bez schválení se slovy zákona k takové smlouvě nepřihlíží. To znamená, že vůbec neexistuje, nepůsobí žádné právní následky,“ popsal.
Damián Šimeček dodává, že nevlastní matka později začala tvrdit, že převedené peníze byly jen půjčkou a prostředky mu vrátí. Jak plyne z výpisu účtu, který má redakce k dispozici, 15. července 2022 mu skutečně poslala 400 tisíc korun. „Řekla mi, že dostanu zpátky i zbytek, jen je to velká částka,“ dodává. K tomu už podle něj nedošlo.
„Takže nyní to zřejmě mezi sebou mají tak, že se ta paní bezdůvodně obohatila na úkor nevlastního syna,“ přemítá právník Bezouška.
Elena Šimečková je dlouholetá krajská státní zástupkyně v Brně. Paradoxně dlouhodobě řešila trestní věci týkající se nezletilých. Redaktor ji zastihl na telefonu a ptal se, zda nevlastnímu synovi skutečně dluží 1,9 milionu korun. „Teď jste mě překvapil. Nevím o tom. Žádné peníze jsem si od něj nepůjčovala,“ zaskočil ji opakovaný dotaz.
Jak se 2,3 milionu korun v roce 2016 dostalo na její účet, vysvětlit nedokázala. „Ty peníze převáděl jeho otec. Nezlobte se, na tuhle věc teď nedokážu reagovat,“ dodala.
Nespecifikovala ani, zda měli s partnerem, s nímž se později rozešli, potřebné soudní svolení. „To se musíte zeptat otce. Já nejsem jeho matka. Pokud to povolení bylo, tak…“ odmlčela se. Dále věc komentovat nechtěla. Redaktor jí ještě nabídl dodatečné vyjádření a zanechal e-mailovou adresu. Za několik dní ji znovu žádal o dodatečné vyjádření, ale dále už nereagovala.
Souhlas v bance
Damián Šimeček, potvrzuje, že transakci tehdy odsouhlasil za přítomnosti otce a bankéře. „Bankovní praxe mohla být taková, že existenci souhlasu soudu tehdy nezkoumali,“ míní advokátka Ilona Černochová.
„Otci tehdy v bytě nechala pracovní kancelář, navíc mě po sporech za několik měsíců vyhodili z domu,“ tvrdí Šimeček na adresu otce a nevlastní matky. Bydlel pak u babičky z matčiny strany a k rodičům domů už se nikdy nevrátil.
Otec mladíka nechtěl osm let starý převod pro Seznam Zprávy komentovat. „Věc považuji za rodinnou záležitost a v této chvíli se k ní nechci vyjadřovat. Je to v řešení,“ napsal v SMS redaktorovi.
Krom trestního oznámení podal Šimeček mladší také občanskoprávní žalobu, v níž žádá, že je vlastníkem jedné třetiny bytu v Jaselské ulici. Zdůrazňuje, že s otcovou partnerkou nikdy neuzavřel žádnou darovací smlouvu, půjčku ani jinou formu právního ujednání.
„I v případě, že s převodem peněz souhlasil zákonný zástupce nezletilého čili otec, potřeba souhlasu soudu trvá. Soud by právní jednání posoudil z hlediska nejlepšího zájmu dítěte. Pravděpodobně by koupi bydlení pro rodinu za tyto peníze schválil, ale za podmínky, že nezletilý bude v katastru zapsán jako spoluvlastník,“ vysvětluje advokátka Černochová.
Podle ní popisované jednání s vysokou mírou pravděpodobnosti naplňuje znaky trestného činu podvodu, kde „vědomé zneužití nezletilosti a důvěry“ působí jako závažná okolnost.
„V trestněprávní rovině je klíčové podat trestní oznámení, což lze učinit souběžně s přípravou civilní žaloby. Promlčecí doba pro trestný čin podvodu se odvíjí od výše způsobené škody. Škoda ve výši 2,3 milionu korun je klasifikována jako značná škoda s trestní sazbou odnětí svobody na 2–8 let a promlčecí doba pro tento trestný čin je tak 10 let,“ dodává Černochová.
