Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Máme pravicové a levicové podcasty, pravicové a levicové komentátory, pravicová a levicová média. Teď budeme mít i pravicovou a levicovou encyklopedii. A to přitom už celkem dlouhou dobu tvrdíme, že pojmy jako pravice a levice ztrácejí význam. Možná ano, polarizace však zůstává. Nebo se spíš prohlubuje.
Na druhou stranu, není koncept „objektivní encyklopedie“ iluzí, kterou si jen nechceme přiznat?
Elon Musk je muž, jehož podnikatelský úspěch je bezprecedentní. Disponuje portfoliem firem, které jsou superúspěšné hned v několika odlišných oborech. Ale Elon Musk je zároveň muž toužící po politickém či minimálně společenském vlivu, a to je v posledních letech to, co přispívá k té nezanedbatelné „iritující“ části jeho osobnosti.
A to je i důvod, proč na konci října spustil Grokipedii, tedy „fakty podloženou neutrální encyklopedii“. Wikipedie, jedna z nejdůležitějších webových stránek historie, je podle něj „Wokipedie“, encyklopedie naplněná propagandou. Řešení? Encyklopedie vytvořená AI a „natrénovaná“ mimo jiné na datech platformy X, tedy bývalého Twitteru. Ano, řeč je o té sociální síti, která se stala synonymem pro klidnou, vyváženou a fakty podloženou debatu.
Varování: na konci předešlého odstavce nebyla použita fakta, ale sarkasmus, dokonce tak hustý, že by se dal krájet. Nicméně Grokipedie opravdu vznikla, protože Elon Musk toho sice hodně namluví, ale zároveň spoustu věcí opravdu udělá. Takže už můžeme porovnávat: první testování ukázalo, že u stovky náhodně vybraných článků je přesnost někde kolem 86 procent, v porovnání s 94 procenty Wikipedie.
Na druhou stranu, Wikipedie za sebou má více než dvě dekády existence, zatímco stáří Grokipedie se počítá doslova na dny. Ale potenciální problémy se už rýsují: například v tuhle chvíli tam nenajdete některá fakta o Elonu Muskovi, počínaje údajným hajlováním a konče detaily o jeho získání a vlastnictví Twitteru.
Ale i to můžou být jen dětské nemoci. Vzpomeňme třeba na to, jak se AI model Grok před časem řídil při odpovídání na některé kontroverzní otázky názory Elona Muska, majitele firmy xAI. To je snad už minulostí. Problém existence Grokipedie je však strukturálně hlubší. Problematické je už to, že nový projekt encyklopedie vůbec vzniká. Což není výhrada vůči Elonu Muskovi, spíš to, že tato potřeba reálně existuje.
Jinými slovy, přesouváme se od modelu „fakta jsou fakta, pojďme debatovat o jejich interpretaci“ ke konceptu „každý si zaslouží svá vlastní fakta“. Prostě systém Netflixu převedený do poznávání světa: algoritmus vám servíruje tu verzi reality, která nejlíp vyhovuje vašim preferencím. Nebo i momentálnímu rozpoložení. Máte teď po zaplacení daní spíše pravicovou náladu? OK, zde jsou vaše články z Grokipedie.
Filip Trevisan, expert na dezinformace, píše velmi přesně: „Úspěch platformy bude záviset na tom, zda lidé přijmou představu, že AI je nestrannější než lidé.“ To je stanovisko vycházející z toho, jak jsme chápali svět dosud. Ale co když se tohle chápání i díky AI pootočí? Umělá inteligence není žádná „boží ruka“ ani „obecný princip“. Je naším zrcadlem. A tak možná z principu ani nemůže být nestranná, když my sami nejsme.
Grokipedie nenabízí řešení problému zaujatosti či subjektivity, ale je kapitulací před světem a lidmi, kteří takoví prostě jsou. Borges napsal v roce 1940 slavnou povídku o fiktivní encyklopedii, která vytváří tak přesvědčivou alternativní realitu, že začne nahrazovat tu původní. „Zrcadla a kopulace jsou ohavné, protože rozmnožují počet lidí.“ Teď máme k dispozici technologii, která umí rozmnožovat počet realit.
Ještě něco je komické: Grokipedie je dalším projektem, kterým se Elon Musk stylizuje do role hlavního globálního bojovníka proti establishmentu. Vážně? Muž s majetkem, který 1,5krát převyšuje HDP České republiky a který vlastní firmy vyvíjející AI, vyrábějící kosmické rakety a vlastnící platformu s 600 miliony uživatelů? Ať použijeme jakoukoli definici, Elon Musk je součástí establishmentu rozhodně víc než Wikipedie i její tvůrci. Tak proč se pustil do boje zrovna s nimi? A je to férová konkurence?
Mnoho článků na Grokipedii obsahuje disclaimer: „Tento obsah je adaptován z Wikipedie.“ Ano, je to stoprocentně legální a korektní, viz licence Creative Commons. Ale má si ona nezávislá AI pomáhat obsahem ze zdroje, který Musk nazývá Wokipedií a který má v úmyslu nahradit?
Zatím to vypadá na metodu: „Většinu ukradneme, sem tam něco pozměníme.“ Wikipedie stojí na principu lidské spolupráce a její autoři i editoři ji vytvořili zadarmo. Často chybující, určitě mnohdy zaujatí, ne vždy stoprocentně profesionální. Ale s úmyslem udělat výsledek tak dobrý, jak to jen půjde. Grokipedie zatím nepůsobí jako triumf technologie nad lidskou chybovostí. Spíš jako parazit na lidské práci, který navíc sám o sobě hlásá morální nadřazenost.
Čímž jsme ale opět o výchozí otázky. Je neutrální encyklopedie reálný koncept, anebo iluze? Mnohé studie důkazy o levicové zaujatosti na Wikipedii našly. To se dnes dá měřit. Články používají pravicové termíny s více negativním sentimentem než levicové. Jeden ze spoluzakladatelů Larry Sanger mluví o „systémové zaujatosti“.
Možná encyklopedie nikdy nemůže být „neutrální“, protože už samotný výběr faktů je hodnotový soud. Stejně tak třeba i pojmenování historických momentů. Můžeme se shodnout, kterou událostí začala světová válka. Ale to, zda šlo o její příčinu, anebo záminku, je už věcí interpretace.
Grokipedie navíc není prvním pokusem o konkurenci Wikipedie. Conservapedia to zkoušela v roce 2006. Nebo nyní ruská Ruwiki, státem kontrolovaná verze, kde jsou politicky citlivá témata „upravena“. Ambiciózní konkurenti selhávají ne proto, že je Wikipedie dokonalá, ale protože komunitní, transparentní model založený na spolupráci nadšenců je lepší než sofistikované, inženýrské projekty vymyšlené od stolu, případně z politického rozhodnutí.
Spisovatel Philip K. Dick ve svých povídkách a románech často řešil to, kolik skutečných „realit“ vlastně existuje. V roce 2025 známe jednu možnou odpověď: přesně tolik, kolik jsme ochotni si jich zaplatit. A je jedno, jestli se ty peníze najdou v kapsách aktivistických miliardářů, anebo v pokladnách ambiciózních států. Reality jsou drahá, dokonce hodně drahá komodita, ale na prodej.
I proto by bylo dobré, aby se Grokipedie zařadila na seznam spíše toho, co se Elonu Muskovi z jeho plánů nepovede. Není to seznam dlouhý ani dramatický a jeho ego to vydrží. My se ale nechceme přiblížit do éry, kde na našich morálních majácích bude buď „Já používám Wikipedii“, anebo „Já používám Grokipedii“ a budeme to považovat za součást své identity.
Tenhle „virtue signaling“ opravdu mít nemusíme. Protože když se to stane, ztratíme víc než encyklopedii. Ztratíme další kus prostoru, kde můžeme stát a mluvit spolu, i když máme jiné názory. A když ztratíme společný jazyk, pak už nám nezbyde vůbec nic.
