Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prakticky od svého nástupu na Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Marian Jurečka (KDU-ČSL) usiluje o konkrétní propočty, jak se v blízké budoucnosti v Česku projeví stárnutí populace.
Z prognóz se ukazuje, že nárůst počtu lidí vyžadujících různé formy péče nebo pomoci bude dramatičtější, než se předpokládalo. A podle ministra k němu začne docházet už v následujících letech, jako popisuje v rozhovoru.
„Snažím se říct hejtmanům, že mají příštích 12 let na to, kdy na střední školy bude přicházet stále početnější populační ročník, tak propána směrujte tyto mladé na zdravotní, případně sociální obory. Protože jinak nebudeme mít lidi na péči,“ říká pro Seznam Zprávy Marian Jurečka.
Seznam Zprávy jako první zveřejňují propočty nárůstu osob vyžadujících péči:
Pane ministře, co vás samotného na datech nejvíce zaujalo?
Přiznám se, že jsem do této chvíle více nevnímal, že ten obrovský nápor přijde už v období let 2030 až 2035. A že je to vlastně za dveřmi.
Jak bychom se na to tedy měli připravit?
Neříkáme a nemáme ambici říct, co se přesně musí postavit. Třeba Kraj Vysočina je extrémně dobrý v tom, jak má zajištěné terénní služby. Kdybychom šli modelem podle Kraje Vysočina, tak bychom nemuseli stavět tolik domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem či denních stacionářů nebo zázemí pro terénní pečovatelskou službu. Ale mohou být kraje, které zvolí jinou strategii.
Naším cílem bylo ukázat, jak vážná ta výzva je. A i tak budeme muset stavět. Je to extrémně naléhavé. Ale ještě bych řekl, že postavit a zafinancovat, to je ještě řešitelné. Největší výzva z toho, co jsme dali dohromady, je nárůst počtu úvazků, které budou potřeba. A to se snažím říct všem hejtmanům, že mají příštích 12 let na to, kdy na střední školy bude přicházet stále početnější populační ročník, tak propána směrujte tyto mladé na zdravotní, případně sociální obory. Protože svářeče dovezeme, něco zvládne robotizace a digitalizace, ale nebudeme mít lidi na péči.
Máme tedy zhruba deset let na to se připravit a více nasměrovat mladou generaci do zdravotnictví a sociálních služeb?
Já to ještě zkrátím. Máme pět až sedm let.
Kdy jste si jako ministr prvně uvědomil, že vám chybí data, predikce o tom, co bude stárnutí obyvatel znamenat do budoucna, kolik lidí bude vyžadovat pravděpodobně péči?
Poprvé jsem panu profesoru Duškovi (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky) volal v únoru 2022 s tím, že se musíme potkat a začít pracovat na propojení sociálních a zdravotních dat. Od nástupu na MPSV jsem věděl, že budou potřebná. Poslední deset let jsme mluvili o tom, že tato země bude mít problém demograficky se stárnutím. A byl jsem si vědom toho, že stát nikdy neměl data a nebyl schopen říct, kdy se co bude dít. V roce 2022 jsme si dali s panem profesorem úkoly, co je potřeba udělat na straně Ministerstva zdravotnictví, MPSV, dali jsme dohromady tým a finanční prostředky a celé jsme to rozeběhli.
Jak pak práce pokračovala?
Během roku 2024 a 2025 proběhlo největší propojení dat. Od listopadu loňského roku jsme se scházeli a byli jsme tak daleko, že jsme si říkali, co chceme z dat vidět a jestli nám ještě něco chybí. Vytvořil se z toho obří datový podklad, který jde deset až 12 let zpátky. Díky tomu nejsme v bodě nula, ale vidíme trendy. A to je důležité. Výsledek neukazuje jen čistě demografický pohled, ale zachycuje i trendy v oblasti onkologických onemocnění, onemocnění s demencí. Ale i to, jak jednotlivé jevy zasahují mladší ročníky. A ukazuje to i na to, že růst je rychlejší, spíše exponenciální.
Takže u různých zdravotních diagnóz data odhalují, že růst bude rychlejší, než se jevilo?
Celkově se nám to velmi realisticky ukazuje a bohužel ta křivka skutečně není lineární, ale spíše exponenciální, a data tak nastiňují, co se bude muset v terénu stát, jinak to nezvládneme.
Ještě se zastavím u jedné věci, aby sociálně-zdravotní data a na nich postavené prognózy vznikly, musel se změnit i zákon, že? Aby si ministerstva mohla vyměňovat data.
Ano, museli jsme kvůli tomu udělat i legislativní úpravy. Původně to byl jen pilotní projekt, ale já jsem stál o to, aby to už bylo jednou provždy pevně dané, že se budou data sdílet.
Data míří až na regionální úroveň. Jak důležité je, že existují odhady vlastně pro každý okres samostatně?
O to jsem hrozně stál. A na začátku pan profesor Dušek říkal, že to asi nepůjde, a myslím, že mě za tenhle úkol neměl moc rád. Ale já jsem se chtěl dostat nejen na úroveň krajů, ale i okresů a obcí s rozšířenou působností. Protože za sociální síť má zodpovědnost kraj, ale mě se začali ptát starostové, že by data chtěli znát na úroveň svazků a společenství obcí. Aby mohly vznikat třeba sdílené projekty. Ve většině případů to nemůžou řešit obce individuálně samy, musí spolupracovat. Proto jsme chtěli, aby se každý mohl podívat, co ho v daném území čeká v okrese nebo ORP, byť na této úrovni už to může mít nějaké nepřesnosti.
