Článek
Je třeba hledat peníze, které do zdravotnictví půjdou. To říká, o víkendu znovuzvolený, prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj by tak bylo spravedlivé, aby se zvedlo zdravotní pojištění na 15 procent, protože moderní zdravotnictví je extrémně finančně náročné.
„Sazba 13,5 procenta odvodů ze mzdy se stanovila před více než 30 lety, od té doby jsme ale zestárli v průměru o osm let, máme tak úplně jinou populaci,“ řekl pro Seznam Zprávy Kubek, co chce řešit ve svém posledním funkčním období v roli prezidenta.
Bez reformy to nemá smysl
Podle odborníků ale tenhle nápad neřeší ty opravdu zásadní potíže, na které se v českém zdravotnictví je potřeba z pohledu financování podívat.
„Zvýšení zdravotního pojištění o 1,5 procentního bodu není systematický krok jak vzhledem k financování zdravotnictví, tak z pohledu nastavení daňového mixu,“ říká ekonom a ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Jak popisuje, šlo by pouze o krok, který by „zaplácnul“ mezeru mezi příjmy a výdaji ve veřejném zdravotnictví dalším přívalem peněz, což bez zásadní reformy nedává smysl.
„Diskutovali jsme tyto věci v rámci Národní ekonomické rady vlády a pohled na to je naprosto jednoznačný. Jsme otevřená a exportně zaměřená ekonomika. Poslední, co bychom mohli potřebovat, je zdražování ceny práce,“ přidává další argument ekonom, lékař a zakladatel Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň.
„Jde to proti doporučení OECD a dalším expertním názorům, které upozorňují na příliš velké daňové zatížení práce v porovnání s jinými typy zdanění,“ dodává Rod s tím, že už dnes se v Česku povinné pojistné významně podílí na míře zdanění práce.
Problém je nespravedlnost
Jestli panuje v něčem mezi odborníky poměrně jasná shoda, tak v tom, že je potřeba se nejprve pečlivě podívat na to, jak s penězi v českém zdravotnictví nakládáme. A pustit se konečně do opravdu reformních kroků.
„Problémem českého zdravotnictví není, že má málo peněz. Je otázkou, z čeho pan prezident Kubek vychází, že je přesvědčen, že české zdravotnictví potřebuje tak významnou finanční injekci,“ říká Ladislav Švec, bývalý ředitel Kanceláře zdravotního pojištění a hlavní iniciátor vzniku Platformy pro udržitelné zdravotnictví.
Z jeho pohledu je daleko větší problém v nespravedlivé distribuci finančních prostředků, které by tak v celkovém objemu mohly být dostatečné, ale nesměly by do jejich rozdělování vstupovat rozličné zájmy nejrůznějších aktérů.
Podle Švece je tak důležité řešit, kdo o čem a jak v českém zdravotnictví jedná a rozhoduje, což se může týkat i České lékařské komory.
„O čem by se podle mě mělo začít diskutovat, je principiální otázka, jestli by se Česká lékařská komora neměla soustředit na to, co má výslovně v zákoně napsáno,“ dodává Švec s odkazem na to, že se má věnovat profesním zájmům svých členů, a nikoliv hospodářským, což už ze zákona dávno vypadlo.
O roli České lékařské komory se mimochodem diskutovalo mezi lékaři i na posledním sjezdu. Tedy jestli jednat jako jakási další „odborová organizace“. Část delegátů se vyslovila pro obnovení čistě profesní podoby komory. V roli prezidenta Kubka zvítězila strana, která bere zastupování zájmů lékařů v té nejširší podobě.
A jak danit neřesti
Ještě jeden nápad pak zmínil šéf ČLK jako téma pro otázku financování zdravotnictví, a to daň z neřestí, tedy na tabák, alkohol a slazené nápoje. A výnosy pak použít jako další příjmy zdravotnictví. O zdanění slazených nápojů mluví velmi často také pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Když se na to podívám z hlediska podpory zdraví občanů České republiky i udržení vyrovnaných veřejných financí, tak upřímně řečeno vidím málo lepších příležitostí, než je korekce současného zdanění alkoholu a zdanění slazených nápojů,“ říká Hroboň.
Tento návrh ostatně dosluhujícímu kabinetu dala už v roce 2023 Národní ekonomická rada vlády. Přinést by podle jejího stanoviska mohla jak jednotky miliard korun do rozpočtu, tak zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, tedy i do budoucna úspory na zdravotní péči.
Problém může být druhá část návrhu, tedy jestli by bylo možné, aby se takto vybrané prostředky rovnou do zdravotnictví vracely.
„Z pohledu příjmů zdravotnictví je zavedení daně z neřesti nic neřešícím faktorem, protože daň je povinná, nenávratná, neúčelová a neekvivalentní daňová platba do státního rozpočtu. Není na ní mašlička s názvem ‚výdaje na zdravotnictví‘, tedy zavedení nové daně z neřesti by nové příjmy do zdravotnictví, které je od státního rozpočtu bokem, nijak neovlivnilo,“ dodává Rod.
Podle něj je také otázkou, jak by se daně z neřestí projevily na výdajích ve zdravotnictví a v jakém horizontu a jestli by to v Česku vůbec zafungovalo.
