Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jsou to tři měsíce od tragického úmrtí patnáctiletého Ivana v provozu společnosti Hasit na Klatovsku, kde ho stroj připravil o ruku a hoch devastujícímu zranění podlehl. Mladíkova smrt by se mohla stát klíčovým impulsem pro tvrdší potírání pracovního vykořisťování a nelegální práce v Česku.
Datová analýza Seznam Zpráv zároveň naplno odhaluje šíři problému: lokality, které odborníci označují za problematické z pohledu pracovního vykořisťování, v mnoha případech začnou svítit i v okamžiku, kdy se porovnává vysoká koncentrace uprchlíků s dočasnou ochranou.
Problematická místa k sobě stahují ve velkém uprchlíky, kteří jsou často na českém trhu práce ve zranitelném postavení. Neznají zákony práce a svá práva, neovládají plně jazyk a potřebují si zajistit bydlení a základní obživu.
Za nejproblematičtější jsou považované Plzeňsko, Tachovsko, Západ Čech ale i Praha – právě zde je i společně s Brnem a Mladoboleslavskem nejvyšší koncentrace uprchlíků:
Redakce Seznam Zpráv vychází z podrobné analýzy dat o počtu udělených dočasných ochran, které každý týden vydává Ministerstvo vnitra.
„Je to logický vývoj, který dlouhodobě pozorujeme. Nejvíce případů pracovního vykořisťování se objevuje v Plzeňském kraji, potažmo v západních Čechách – a to především proto, že jde o oblast s nejvyšší koncentrací uprchlíků z Ukrajiny. Podobná situace je také například v Praze,“ vypočítává lokality, které mapa nasvěcuje, Eva Malá, která v organizaci Člověk v tísni působí jako expertka na problematiku pracovního vykořisťování.
U Tachova, Plzně nebo Mladé Boleslavi příchody uprchlíků v přepočtu na obyvatele výrazně převyšují úroveň velkých měst jako jsou Brno, Ostrava a Praha, jak zobrazuje graf níže (jednotlivá města si v něm lze libovolně zobrazovat kliknutím):
Podle Malé jde o regiony s rozsáhlým průmyslem a vysokou poptávkou po pracovní síle. „Zároveň zde působí velké množství pracovních agentur, které často nabírají lidi přímo na Ukrajině,“ podotýká odbornice konkrétně k Plzeňsku.
Zároveň další plošná data – tentokrát z informací a statistik o průměrném výdělku – ukazují, že pracovníci s ukrajinským občanstvím mají v Česku nejnižší mzdy. V prvním pololetí letošního roku Češi nejčastěji dosáhli na mzdu 42 477 korun, v tuzemsku pracující Poláci na 42 285 a Bulhaři na 40 455 korun. Ovšem Ukrajinci jen na 33 796 korun, tedy o skoro sedm tisíc korun méně než Bulhaři.
Pohled konkrétně na Tachovsko ukazuje, že nejpočetnější skupinu s dočasnou ochranou představují ženy v produktivním věku. Poslední týdny lze ovšem pozorovat také výrazný nárůst mužů v produktivním věku:
Přichází ideální oběti
Situace přitom pravděpodobně dále eskaluje v posledních týdnech. V srpnu totiž Ukrajina povolila vycestovat mladým mužům do 22 let. Odborníci na migraci se obávají, že představují velmi snadné oběti právě pro vykořisťovatelské zaměstnavatele.
„Teď se setkáváme s tím, že mladí uprchlíci a uprchlice přijíždějí do Česka v autobusech agentur již zverbovaní na Ukrajině pod příslibem dobrých pracovních podmínek a zajištěného ubytování. Po překročení hranic se však jejich situace výrazně změní, a způsob, kterým se s nimi jedná, je hned diametrálně odlišný a mnohem horší,“ shrnuje Malá.
Plošná data opět ukazují, že poslední týdny sledujeme nejvýraznější příchody uprchlíků z Ukrajiny od začátku ruské invaze.
To vše se odehrává v době, kdy i vládní koordinační skupina zaměřená na problematiku ukrajinských uprchlíků konstatuje, že na jednom pracovišti – zejména na stavbách – mohou být pracovníci celých řetězců dodavatelských firem, takže najít odpovědný subjekt za konkrétního pracovníka je často obtížné.
Překážkou je i nedostatek inspektorů práce a také chybějící důvěra ve státní instituce, kdy oběti protiprávního jednání nejsou ochotné spolupracovat s úřady.
Rodí se plán boje proti vykořisťování
Právě v reakci na úmrtí mladíka v provozu společnosti Hasit ale vznikl plán šesti konkrétních změn, které je potřeba pro potírání nelegální práce a vykořisťování udělat. Jde o výsledek setkání mezirezortní koordinační skupiny, kterou svolala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Je to potřeba vzít jako neskutečně vážnou zprávu o tom, jak málo dokážeme nejvíce zranitelné skupiny cizinců chránit,“ popsala už dříve redakci zmocněnkyně.
Seznam Zprávy mají soupis konkrétních opatření k dispozici. Patří mezi ně například zavedení právní odpovědnosti objednatele práce za pracovníky dodavatelských firem, zveřejňování výsledků kontrol inspekce nejlépe formou mapy nepoctivých zaměstnavatelů, nebo právní úprava problematiky ready-made agentur, aby si majitelé problémových společností nemohli byznys „odklonit“ na novou firmu.
Šest kroků proti vykořisťování
Konkrétních šest kroků, na kterých se shodla mezirezortní koordinační skupina složená ze zmocněnkyně pro lidská práva, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Policie ČR, Státního úřadu inspekce práce a expertů a expertek z neziskových organizací:
- právně upravit určitou základní odpovědnost objednatele práce za pracovníky dodavatelských firem
- zveřejňovat výsledky kontrol inspekce práce („mapa nepoctivých zaměstnavatelů“)
- získat finanční prostředky na prevenci a potírání nelegálního zaměstnávání skrze projekt z fondu EU
- posílit komunikaci s NNO se zkušeností z terénu – regionální kulaté stoly
- právně upravit problematiku „ready-made agentur“ – majitelé problémových agentur, na které se zaměří úřady, si dnes často koupí novou agenturu a pokračují v praxi
- v rámci implementace směrnice proti obchodování s lidmi upravit skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi a rozšířit ji o pracovní vykořisťování
Zásadním krokem je rozšíření české právní úpravy o trestný čin pracovního vykořisťování. Na problém upozornila například letos na jaře Tereza Freidingerová, spoluautorka studie Pasti pracovního práva a analytička Člověka v tísni.
„Český právní řád nezná slovo vykořisťování. Máme jenom extrémy, jako je obchod s lidmi nebo nucená práce. Pak máme v trestním právu kategorii, která se jmenuje nelegální zaměstnávání cizinců. A to se děje v případě, že zaměstnáváme cizince v rozporu s jeho pobytovým statusem nebo povolením k práci. Ale už tam nespadá to, co chápeme jako nelegální zaměstnávání z pohledu pracovních podmínek,“ popsala Freidingerová.
Vykořisťování jako trestný čin
Viktor Rumpík, koordinátor ukrajinských aktivit v Diakonii Západ a autor robustní analýzy o pracovním vykořisťování v Plzeňském kraji, chválí například myšlenku zodpovědnosti objednavatele za pracovníky dodavatelských firem, zásadní je pro něj ale právě zavedení vykořisťování jako trestného činu.
„Dokud nebude definované pracovní vykořisťování a nestane se z analytického rámce nějaký právní rámec, tak pracovní vykořisťování zůstane širokou plejádou praxí, které se odehrávají jak mezi cizinci, tak i českými občany. A nikdo to nemonitoruje,“ říká odborník s vysvětlením, že nelze monitorovat něco, co není jasně vymezené.
Pro zavedení trestného činu vykořisťování se vyslovil i Aleš Juchelka z ANO, který v hnutí, jež sestavuje budoucí vládu, zastřešuje sociální témata a mluví se o něm jako o pravděpodobném ministrovi práce a sociálních věcí.
„Určitě jsem pro to, aby z toho byl trestný čin,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Budoucí vláda si ostatně vytkla do programu rázný postup proti nelegálnímu zaměstnávání. „Chceme velmi tvrdě postupovat. Už nebude možné dělat falešné agentury, které někomu dluží a založí si novou agenturu a dál vykořisťují lidi. To se bude velmi tvrdě postihovat přímo v terénu,“ deklaruje Juchelka.
