Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Krize v britské veřejnoprávní vysílací společnosti pokračuje. Šéf BBC se ve čtvrtek oficiálně omluvil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za úpravy jeho projevu, požadavek na finanční odškodnění ovšem odmítl.
Mezitím se objevilo nové obvinění, podle něhož stanice použila selektivně upravené záběry z Trumpova projevu také v dalším svém pořadu Newsnight.
Jak šéf Bílého domu na krok BBC zareaguje, zůstává v tuto chvíli otázkou. Jeho právníci dopředu pohrozili, že pokud se mu nedostane omluvy a finanční náhrady, podá na veřejnoprávní stanici žalobu o jednu miliardu dolarů.
„Jestli se Trump rozhodne pokračovat a podniknout právní kroky, bude to pro organizaci znamenat obrovskou finanční zátěž. A bez ohledu na výsledek to organizaci velmi rozptýlí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Lee Edwardsová, profesorka Katedry médií a komunikace na The London School of Economics and Political Science (LSE) a předsedkyně iniciativy Media Reform Coalition.
Kauza s Trumpem podle ní bude BBC nadále pronásledovat. „Odvádí to pozornost. A je to o to problematičtější v roce, kdy by se BBC určitě raději soustředila na to, co dělá dobře, a na služby, které poskytuje,“ vysvětluje s odkazem na blížící se revizi Charty BBC, která určí, jak bude instituce fungovat po dalších deset let.
Generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová v neděli rezignovali. Jak na jejich odchod nahlížet?
Konkrétní důvody jsou předmětem spekulací. Hojně se diskutuje o tom, jak a proč odešli. Je těžké to posoudit.
Jen samotná skutečnost, že se tak stalo, ale naznačuje, že je třeba nějakým způsobem přezkoumat fungování vedení a audit na nejvyšší úrovni organizace. Bylo totiž zcela zřejmé, že jejich odchod vyvolal zmatek a překvapení jak uvnitř, tak navenek. To vyvolává otázky, jak chápat, proč ke zmatku došlo.
O co jde v kauze BBC
Kořeny rezignací na vrcholných postech sahají do minulého týdne, kdy unikla 19stránková zpráva bývalého politického novináře Michaela Prescotta, který tři roky působil jako externí poradce vysílatele.
Dokument, který zveřejnil list The Telegraph, upozorňuje na několik možných pochybení. Největší rozruch vzbudila odhalení týkající se dokumentu BBC Panorama o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Podle Prescottových zjištění měla stanice upravit jeho projev ze 6. ledna 2021, kdy došlo k útoku na Kapitol, tak, aby to vypadalo, že k akci protestující podněcoval.
Otázky a odpovědi
V jakém kontextu ke krizi dochází?
BBC má před sebou opravdu významný rok. Má totiž dojít k revizi Charty BBC, která se provádí každých deset let. Jde o jakési veřejné povolení k provozu, licenci k provozu, kterou obnovuje vláda a stanovují se tím určité podmínky pro fungování BBC.
Předpokládalo se, že organizaci do této revize povede stávající generální ředitel (Tim Davie). To, že odešel těsně předtím, není v žádném případě dobré. BBC teď musí najít někoho nového.
(Ke krizi) dochází obecně v klíčový okamžik. BBC čelí nejrůznějším technologickým změnám. Konkurence v mediálním prostředí je tvrdší a intenzivnější než kdykoli předtím.
Její role jako veřejnoprávní vysílací společnosti je – v kontextu větší polarizace ve společnosti, kde se diskuze stávají extrémnějšími, kde se šíří dezinformace a tak podobně – také důležitější než kdy dřív.
Lidé v této době chtějí mít pocit, že se mohou spojit a někam patřit. A veřejnoprávní vysílací společnost má schopnost to zajistit. Je ale důležité, aby byla BBC v této roli skutečně vnímána jako legitimní.
Prezident Trump rezignace na vrcholných postech přivítal s tím, že se podařilo odhalit „zkorumpované novináře“. Jak zničující mohou být pro BBC a její pověst příkrá slova ze strany jednoho z nejmocnějších politiků na světě?
Úkolem novinářů není lidem lichotit, jejich cílem není říkat mocným hezké věci. Ve skutečnosti je to právě naopak.
Redakční rozhodnutí ohledně Trumpova projevu vyznívají jako potupná. Zjevně strukturovala projev zcela odlišným způsobem, než jak byl původně přednesen. Je třeba zodpovědět otázku, proč k tomu došlo. Každý bude mít svůj vlastní názor na to, zda to zásadně změnilo realitu Trumpova přístupu ke světu.
Jestli se Trump rozhodne pokračovat a podniknout právní kroky, bude to pro organizaci znamenat obrovskou finanční zátěž. A bez ohledu na výsledek to organizaci velmi rozptýlí.
Vždy chcete, aby byl kladen důraz na to, co děláte dobře, a ne na spory, které vedete. Dokud nebude tato záležitost s Trumpem zcela vyřešena, bude to nad BBC viset jako něco, o čem se bude neustále přemýšlet a mluvit.
Jelikož se to týká prezidenta Trumpa, jde o velkou událost. Odvádí to pozornost. A je to o to problematičtější v roce, kdy by se BBC určitě raději soustředila na to, co dělá dobře, a na služby, které poskytuje.
BBC je po celém světě velmi respektována a v Británii patří mezi nejdůvěryhodnější zpravodajské značky. Mohl by tento případ podkopat její důvěryhodnost?
Myslím, že záleží na tom, jak se teď zachová a jak na to odpoví. Kromě toho, že jsem profesorkou na LSE, předsedám Media Reform Coalition, se kterou již několik let usilujeme o demokratičtější mediální ekosystém, včetně demokratičtější kontroly veřejnoprávních médií, jako je BBC.
Zmiňuji to proto, že to, jak se BBC s touto situací vypořádá – zda ji bude nadále pronásledovat, nebo bude schopna objasnit a potvrdit své závazky vůči veřejnosti a novinářské integritě a posunout se dál –, záleží na tom, jak transparentní a upřímná bude. V souvislosti s touto krizí, ale i obecně.
Ne všechno z toho spadá do působnosti BBC. Část souvisí i s revizí charty a rozhodnutími vlády o dalších deseti letech BBC začínajících rokem 2027, kdy vyprší současná charta.
Důležitou otázkou je, jak zamezit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Jedním z argumentů v této debatě je, že pokud máte větší veřejnou odpovědnost, pokud máte větší zapojení veřejnosti do každodenních rozhodnutí nebo do strategie, existuje určitá míra transparentnosti a potenciálně by mohlo dojít k větší orientaci na vnější prostředí v rámci této obrovské instituce. To by jí mohlo pomoci efektivněji řešit výzvy a vyhnout se událostem podobným těm, ke kterým došlo v uplynulém roce.
Tak velká organizace, jako je BBC, nikdy nemůže být dokonalá. Vzhledem k objemu její produkce a velikosti je to nemožné. Stojí ale za to zmínit, že kvalita drtivé většiny toho, co BBC dělá, je vynikající. Proto má takovou globální reputaci, a proto jí ve Velké Británii tak důvěřují.
Veřejnost možná ani neočekává, že bude dokonalá. Myslím, že lidé jen chtějí, aby byla jejich a oni měli slovo v tom, co se s ní děje a jak funguje. Pokud to dokážeme zajistit v příští chartě, bude to obrovský krok vpřed.
V centru probíhající kauzy je zpráva bývalého politického novináře Michaela Prescotta, který tři roky působil jako externí poradce vysílatele. Ta poukazuje na možnou předpojatost stanice v některých tématech. Co prozrazuje o nestrannosti a vyváženosti BBC?
Nestrannost a vyváženost jsou opravdu citlivým tématem. Je velmi obtížné toho dosahovat konzistentně po celou dobu.
Když se snažíte v polarizovaném světě vybalancovat nestrannost, svádí to k tomu zajistit, aby byly obě strany stejně reprezentovány. Ale vezměte si to třeba u tématu klimatické krize. Když dáte ve vysílání stejný prostor vědci a popírači klimatu, zkreslujete tím realitu.
Nemohu se vyjádřit k jednotlivým případům, ale myslím si, že tyto výzvy jsou obrovské, a domnívám se, že se s nimi bude BBC potýkat i nadále.
BBC v poslední letech čelila několika různorodým skandálům. Jak ji ovlivnily? A mohly přispět k Davieho rezignaci?
Došlo na skandály různého druhu. Jednalo se o redakční rozhodování, chování známých moderátorů, o rovné platové podmínky.
Aféry BBC
Za působení odcházejícího generálního ředitele Tima Davieho došlo k několika kontroverzním momentům.
- Letos v červenci BBC živě přenášela z festivalu Glastonbury, během nějž punkrapový umělec Bob Vylan na pódiu skandoval hesla o „smrti IDF“ (Izraelské obranné síly, pozn. red.). Stanici bylo vytýkáno, že navzdory tomu ve vysílání pokračovala. Její odbor pro stížnosti obdržel čtyři připomínky týkající se podněcování k násilí, terorismu nebo etnickým čistkám, nenávistných projevů a projevů antisemitismu.
- Kritiku vyvolalo odvysílání dokumentu Gaza: Jak přežít válečnou zónu. BBC jej v únoru stáhla ze své databáze poté, co vyšlo najevo, že otec třináctiletého chlapce, který dokumentem provázel, je člen vlády vedené Hamásem. Stanice později přiznala, že tím, že neodhalila jeho totožnost, porušila svá redakční pravidla.
- Kontroverze doprovázel květnový odchod sportovního komentátora Garyho Linekera. Ten instituci opustil poté, co na sociálních sítích sdílel příspěvek palestinské lobby skupiny s obrázkem krysy – symbolem, který byl antisemitskou propagandou využíván k negativnímu vykreslení Židů. Lineker tvrdil, že o těchto konotacích neměl tušení, vzkázal ovšem, že odejít se zdá jako rozumný krok.
BBC je především zpravodajská organizace, ale je to také extrémně velká instituce. Všechny instituce mají problémy s integritou a vnitřním řízením. A myslím si, že tyto problémy nikdy úplně nezmizí. Ale pokaždé, když se řeší, by se měly řešit upřímně a transparentně, což nás opět vrací k roli BBC jako veřejnoprávní vysílací společnosti.
Soukromá zpravodajská organizace jako Sky by nebyla pod takovým drobnohledem. BBC má mnoho výhod – koncesionářské poplatky, významné postavení a viditelnost, obrovský ekosystém okolo sebe. Na tomto základě poskytuje spoustu služeb. Ale skutečnost, že je to veřejnoprávní vysílací společnost, znamená, že od ní máme odlišná očekávání.
Když tedy dojde k těmto skandálům, požadujeme zodpovědnost, chceme, aby reagovala na naše pobouření. A myslím, že to je spravedlivé. Výzvou pro BBC zůstává, jak celou záležitost vysvětlit, jak být upřímná a transparentní a zabránit tomu, aby se to opakovalo. Je to neustálý boj.
Už teď se spekuluje o jménech možných nástupců. Jakým výzvám bude nový generální ředitel BBC čelit?
Klíčovou výzvou bude revize charty. Přetrvávají také výzvy týkající se obecně informačního ekosystému, dezinformací, generativní AI, jak z hlediska toho, jak to změní způsob podávání zpráv, tak i z hlediska toho, jak to podkopá fakticitu a pravdivost v celém ekosystému.
Odcházející generální ředitel Tim Davie.
Pro kohokoliv, kdo Davieho zastoupí, bude absolutní prioritou revize charty. Myslím, že to tak ostatně musí být, protože to určí, jak bude BBC vypadat následujících deset let a jaké budou parametry pro její správu a řízení.
Nový šéf bude pravděpodobně muset trochu resetovat organizaci a znovu potvrdit její integritu. Nastolit skutečnost, že se jedná o důvěryhodnou značku, a kvalitou své práce nám připomenout, proč jí je.
BBC může zlepšit spoustu věcí. Mohla by lépe reprezentovat rozmanitost Spojeného království. Mohla by lépe podporovat marginalizované skupiny obyvatelstva, které vstupují do vysílání, a pomáhat jim. Tedy dělat všechny věci, co by měl dobrý vysílatel dělat, pokud jde o výstupy.
Měla by ale také vykonávat další povinnosti, které jí plynou z pozice největší mediální organizace v Británii, a tedy podporovat zbytek mediálního ekosystému.
O jak moc se při revizi hraje?
Je to velice důležité. Vláda může rozhodovat o koncesionářských poplatcích, o správě, o povinnostech BBC, může ji požádat, aby v některých oblastech dělala více a v jiných méně. Potenciálně to má velmi dalekosáhlé důsledky.
Je to předmětem veřejné konzultace, a je to tudíž ostře sledovaná záležitost. A jelikož je to v současné době v rukou vlády, může to být politizované. O tom, že je celá debata mnohem více politizovaná, než by měla být, se ostatně debatovalo i při revizi minulé charty.
BBC by měla být při revizi této charty nezávislá na vládě. Doufáme, že tomu tak bude a že při rozhodování budou upřímně a jasně zohledněny připomínky veřejnosti.
