Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Praha nyní trpí v dopravních kolonách. Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na základní otázky, proč doprava v metropoli kolabuje. Příčiny a možná řešení komentuje Zdeněk Lokaj z Dopravní fakulty ČVUT.
Co způsobí dopravní kolaps?
Je to kombinace vyšších intenzit a toho, že když se začne ucpávat nějaká dopravní tepna, ať už je to třeba magistrála, tak se problém začne rozšiřovat po celé dopravní síti. To znamená, že pak se systém začne pomalu bortit jako domeček z karet a vlastně stačí jedna drobná nehoda. Musíme si uvědomit, že máme poměrně hodně uzavírek a rekonstrukcí na silných tazích.
Například na Štěrboholské spojce je zúžení, do toho je omezení kolem Muzea i na Florenci. To jsou poměrně významné dopravní tepny.
Mohou za to tedy hlavně uzavírky?
Uzavírky k tomu určitě nepřispěly. Samozřejmě, že když opravujeme na hlavních tazích, tak musíme počítat s tím, že dopravní proud si bude hledat cestu někudy jinudy. Ve chvíli, kdy se i tyto objízdné trasy začnou plnit, tak ta vozidla začnou hledat cestu ještě jinudy. Systém se začne postupně celý ucpávat a chvilku trvá, než se stabilizuje. To jsou desítky minut.
Zdeněk Lokaj.
Zvládne infrastruktura Prahy pojmout i příliv nových obyvatel?
Je potřeba řešit oblasti, kde se staví byty. Potřebujeme nutně posílit kapacity na severovýchodě Prahy v oblasti Čakovic, Letňan a Kbel, kde se očekává poměrně masivní bytová výstavba. Tam to dopravně musíme vyřešit, protože v současné době tahle část Prahy nemá okruh a vlastně nemá ani napojení na městský okruh. Tunel Blanka končí v Troji a dále nepokračuje do Štěrbohol. Stejně tak Pražský okruh končí na Černém Mostě. Takže tahle část je nejvíce náchylná k problémům.
Anketa
Jak vznikne kolona?
Nemívají jednu příčinu, bývá to kombinace faktorů.
Někde se stane dopravní nehoda nebo se někde více uzavře nějaká část a ta porucha se šíří. Pak už se musí jenom počkat, až se to rozjede. Tomu se říká rázová vlna nebo také fantomové kolony. Může dojít k dopravní nehodě, která omezí propustnost nějakého hlavního tahu a vy tam přijedete po třech hodinách a pořád se to tam štosuje, i když už tam vybourané auto dávno není. Je to šok pro dopravní proud a on se musí zotavit.
Ve chvíli, kdy jeden hlavní tah uzavřete, tak se začnou ucpávat i další. Doprava se chová jako kapalina. Když ji někde ucpete, tak ona se vám rozlije do jiných směrů a postupně se začnou i tyhle směry ucpávat, protože na tu intenzitu nejsou stavěné.
Daleko důležitější je ve městě plynulost než rychlost. Když snížím počet pruhů a ještě tam dám nějaké překážky, tak vlastně snížím tu propustnost. Auta častěji brzdí a také se častěji rozjíždí. Tím pádem produkují daleko víc emisí i hluku, než kdyby jela plynule.
Jak pražské komunikace fungují jako celek?
Myslím, že doteď Praha byla více méně průjezdná. Musíme se ale bavit koncepčně. Doprava nemá být politickým tématem, ale máme mít postup, kdy se máme domluvit, jak to má vlastně všechno fungovat. Pokud se nebudeme domlouvat, tak to nikdy fungovat nebude. Můžete totiž udělat nějakou změnu v jedné městské části a tím vyřešit jeden problém. Tím ale zároveň způsobíte jiný problém o pět kilometrů dál. Je to komplexní záležitost. Uzavírky by měly být jednoznačně lépe koordinovány.
