Článek
Jihokorejská vláda oznámila, že se Spojenými státu dokončila dohodu o vybudování nových ponorek na jaderný pohon.
Smlouvu o „útočných ponorkách“ tento týden potvrdil i Bílý dům s tím, že asijské zemi bude pomáhat se zajištěním paliva pro podmořská plavidla, napsala BBC.
„Dal jsem jim povolení k výstavbě jaderných ponorek, místo těch zastaralých a mnohem méně obratných ponorek s dieselovým pohonem, které mají teď,“ napsal k dohodě prezident Donald Trump na své síti Truth Social.
„(USA) udělily Korejské republice povolení k výstavbě útočných ponorek na jaderný pohon a budou úzce spolupracovat na plnění požadavků tohoto projektu včetně možností dodávek paliva,“ napsal pak Bílý dům.
Ponorkami s jaderným pohonem aktuálně disponuje pouze šest zemí: Spojené státy, Čína, Rusko, Velká Británie, Francie a Indie. Po této dohodě by se tak k nim mohla zařadit i Jižní Korea.
Obavy z KLDR
O plavidlo na jaderný pohon se údajně snaží také sousední Severní Korea, která letos v březnu zveřejnila fotky ze stavby jedné z ponorek. Podle odhadů by ji Pchjongjang mohl mít během několika příštích let.
Jo Bee-jun, výzkumná pracovnice Sejongova institutu, naznačila, že Soul díky pořízení vlastním jaderným ponorkám udrží krok v eskalujících zbrojních závodech ve východní Asii. „Severokorejské jaderné zbraně jsou prokazatelným faktem,“ řekla BBC. „(Jihokorejské ponorky) jsou jen jedním krokem v rámci širšího trendu rostoucího napětí.“
Byť je dohoda dalším posunem ve vztahu mezi Soulem a Washingtonem, zároveň jde o další eskalaci na Korejském poloostrově. Tam už od 50. let minulého století přetrvává vratké příměří.
Severní Korea má pod vedením diktátora Kim Čong-una už několik let přístup k vlastnímu jadernému arzenálu.
Podle skeptiků jihokorejské jaderné ponorky nezmění rovnováhu sil v oblasti. Jang Uk z Asanova institutu pro politická studia BBC řekl, že hlavním účelem plavidel je ujistit jihokorejské voliče, že jejich vláda reaguje na severokorejskou jadernou hrozbu.
Jang naopak soudí, že jihokorejský plán nahraje režimu v Severní Koreji, který může ponorkami argumentovat při svém ospravedlňování vlastního jaderného programu.
Těžit by z toho podle něj mohli i Američané. „Trump přenesl břemeno výdajů na obranu na Jižní Koreu,“ nastínil. „Jižní Korea výrazně navýší svůj obranný rozpočet. Bude působit jako zástupce Ameriky při vyvíjení tlaku na Čínu a Severní Koreu.“
Připomeňme, že americký prezident původně na Koreu uvalil reciproční cla ve výši 25 procent, ta se společně s dohodou sníží na 15 procent. Soul na oplátku Washingtonu slíbil zainvestovat ve Spojených státech 350 miliard dolarů (7,3 bilionu korun), do kterých zařadil i výdaje na výstavbu nových plavidel za 150 miliard dolarů (3,1 bilionu korun).
