Článek
V úvodní videoreportáži si můžete prohlédnout surovinu využitelnou k přípravě celé škály jídel – včetně zmrzliny. Je přitom extrémně levná, protože ji lze připravit vlastně jen z výparů. Na Zemi by proto mohla řešit hrozící potravinovou krizi a pomoct může i v kosmu. Právě tam je ale malý háček.
Jednou z jejích ingrediencí by ve vesmíru byla i část tekutiny, kterou by jen tak někdo asi nepozřel. Astronautům však nic jiného mnohdy nezbyde a navíc už jsou zvyklí. Jedná se o lidskou moč.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Specifický protein se nazývá Solein. Už od roku 2017 na něm pracuje startup Solar Foods, který založili vědci ve Finském technickém výzkumném centru (VTT), kde se vyrábí v bioreaktoru. Jeho základ je pouze jediný mikrob, který potřebuje vodík a kyslík. Ty se získávají elektrolýzou vody. Dále potřebuje oxid uhličitý (CO2) a stopové množství dusíku a minerálů.
Levný a ekologický. Jak se vyrábí?
Výroba je tedy jednoduchý proces známý jako fermentace a výsledkem je prášek, který podle nejnovějších výsledků tvoří ze 78 procent bílkovina, z deseti procent vláknina a jen z šesti procent tuk. Navíc obsahuje železo a vitamín B12, a lze ho různě dochucovat.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Jednoduchost výroby a zároveň nutriční bohatost oslovila řadu investorů, a nejenom je. Od NASA v roce 2021 v soutěži o nejefektivnější způsob pěstování jídla s minimem vstupních surovin získala firma 25 tisíc dolarů a teď v listopadu ji do svých plánů zahrnula i Evropská kosmická agentura (ESA).
Astronauti při budoucích misích na Měsíc, Mars i dál totiž budou řešit mnoho problémů a jedním z nich je právě jídlo. Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se zatím vynáší ze Země, což je drahé a do vzdálenějších destinací až nereálné. Jídlo si tedy kosmonauti budou muset pěstovat. Proto nyní ESA spustila projekt HOBI-WAN, jehož cílem je ověřit, zda lze Solein a jeho výrobu přenést do vesmíru.
Technologie v kosmu bude čelit výzvám
Bioreaktor pro výrobu proteinu bude ale muset projít řadou změn. Tou první je velikost. V první továrně, kterou Solar Foods pro komerční produkci loni otevřel, má hlavní bioreaktor kapacitu 20 tisíc litrů. Do vesmírných modulů a lodí to však bude muset být 40 litrů, tedy velikost středního kufru.
V kosmu se také ovšem plyny a kapaliny chovají odlišně kvůli mikrogravitaci, což může ovlivnit přenos živin pro mikroby. A dusík tam astronauti budou muset získávat právě ne úplně lákavou cestou – z vlastní moči. Tu však už i teď recyklují kvůli vodě na pití, protože šetřit musí, kdekoliv to jde.
ESA pověřila spoluprací na projektu kromě Solar Foods i svého hlavního kontraktora OHB System AG, který už má s převáděním technologií do vesmíru zkušenosti, a na tento projekt mají společně osm měsíců. OHB má svou pobočku například i v Česku.
Řádově levnější a čistší než maso i zelenina
Na Zemi by rozšíření Soleinu mělo ještě více benefitů. Nejenom kvůli extrémně nízké ceně, ale i skrz dopady na životní prostředí, které jsou v porovnání s živočišnou i zemědělskou produkcí extrémně nízké.
Vodík a kyslík získává Solar Foods v Helsinkách elektrolýzou vody a energii čerpá z obnovitelných zdrojů. Emise tak jsou na úrovni pouhé setiny oproti výrobě masa, a dvacetiny oproti rostlinné výrobě. I spotřeba vody je potom téměř stonásobně nižší – u hovězího to je 130 tisíc litrů na kilo proteinu, zatímco u Soleinu to je 1 490 litrů. A pro CO2 má své vlastní lapače oxidu uhličitého přímo z ovzduší (DAC).
Jak je možné, že látka je tak levná? Ještě před loňským otevřením první továrny uváděli Finové, že jedno kilo proteinu, které člověku stačí na dva týdny, by mohlo stát asi 7,4 dolaru, tedy zhruba 150 korun. Kapacita továrny měla být 160 tun a příští rok se má zvednout na 230 tun ročně.
Startup navýší výrobu. Čerpá stamilionovou podporu
Solar Foods už ale chystá stavbu i druhé továrny o téměř šestinásobně větší kapacitě – 12 800 tun ročně, kde by už Solein vycházel dokonce na 4,3 až 5,2 dolaru, tedy okolo stokoruny za kilogram. A počítá, že na prodeji by vydělával 80 až 200 milionů eur, čili přes čtyři miliardy korun. Hotová má být do roku 2030, ale spouštět jí bude postupně už od roku 2028. A zakázky už má.
Jenom v letošním roce startup podepsal tři dohody na dodávky celkem 7650 tun proteinu ročně, tedy více než poloviny kombinované produkce obou továren, a začít má postupně už v příštím roce. Převážně jde o zahraniční partnery, ale část půjde i na domácí trh.
Od investorů už Solar Foods vybral přes 66 milionů eur a patří mezi ně i finský potravinářský gigant Fazer nebo vládní obchodní agentura Business Finland. Čerpá také celkem 110 milionů eur z grantů od Evropské komise, která stavbu továren startupu oficiálně podpořila.
Na povolení k prodeji v Evropě ale startup stále čeká. Žádost podal v říjnu 2021 a schválení čeká příští rok. V září 2022 už ho dostal v Singapuru a loni v září v USA.
K výrobě dostatku Soleinu k nakrmení celého světa by podle dřívějších odhadů listu Guardian stačila rozloha menší než americký stát Ohio, který je pouze o půlku větší než Česko. Pro stavbu větších továren s bioreaktory by přitom byly nejlepší pouště, kde by solární energie byla nejlevnější.
