Článek
V úvodní videoreportáži si můžete prohlédnout vědecké a technologické experimenty od českých univerzit a firem, které se mohou dostat do vesmíru – na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Je jich celkem 13 a jsou mezi nimi třeba mikrořasy pro těžbu kovů a přežití na Marsu, výzkum bujení nádorů v mikrogravitaci i nanoboti, kteří by se na oběžné dráze mohli testovat vůbec poprvé.
Experimenty, které poletí do vesmíru, se detailně představily na právě probíhajícím tuzemském festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se celý týden koná v Praze, Brně i dalších městech. Letos je navíc svázaný i s národním projektem Česká cesta do vesmíru, v rámci kterého má na ISS letět první český astronaut Aleš Svoboda.
„My jsme na Ministerstvu dopravy pověřili Evropskou kosmickou agenturou, aby nám asistovala v realizaci té mise, protože i s těmi krátkodobými misemi má bohaté zkušenosti. ESA tak vyjednává s budoucími poskytovateli komerčních letových příležitostí a NASA k tomu už vypsala tendr, který probíhá,“ uvádí pro SZ Tech Ondřej Rohlík, manažer programu a delegát za Českou republiku v programové radě ESA pro pilotované lety, mikrogravitaci a průzkum vesmíru.
Investice, které se vrátí
Stíhací pilot Aleš Svoboda byl původně vybraný jako člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) z konkurence skoro 22 600 lidí v listopadu 2022. Teď dokončuje druhou ze tří etap výcviku astronautů ve středisku ESA v Kolíně nad Rýnem.
Česká vláda loni v květnu ale schválila i vlastní misi – Českou cestu do vesmíru, při které Svoboda poletí s vybranou americkou firmou a do vesmíru dopraví právě i více českých experimentů – v běžných programech ESA má Česko totiž omezený prostor kvůli nižším příspěvkům do agenturního rozpočtu. Za Českou cestu do vesmíru stát zaplatí dvě miliardy korun.
„Za všemi těmi aktivitami je samozřejmě možné vidět i posun ekonomický. Víme, že každá koruna investovaná do vesmírných aktivit se těm státům vrací podle věrohodných studií sedmkrát až osmkrát. Takže i peníze, které český stát investuje do České cesty do vesmíru, jsou velmi důležitou a pozitivní investicí do budoucna pro další rozvoj české společnosti jako ekonomiky vzdělanostní, která je schopná hledět ke hvězdám a váží si opravdových hodnot, jakými jsou lidské poznání, rozum a věda,“ uvedl na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka.
Světovou premiéru si na oběžné dráze Země mohou odbýt čeští nanoboti, kteří mohou být první na světě na oběžné dráze. Projekt Conrex je výsledkem spolupráce Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a brněnské firmy TRL Space.
Jde o magnetické nanoroboty a mikroroboty, na ISS se bude testovat jejich schopnost odstraňovat biofilm čili mikroorganismy s vlastním obalem, které jsou v kosmu ještě odolnější proti antibiotikům a lépe přenáší viry než na Zemi, takže jsou rizikové pro zdraví astronautů a bezpečnost misí. Experiment nabízí významný aplikační potenciál i na Zemi.
„Můžeme to aplikovat i pro léčbu rakoviny. Biofilmy jsou ale všude - i na zubech, na tváři, je to i stafylokok, a na tyto věci jsou potřeba léčiva, která ale nejsou lokální. Nanoroboty dokážeme doručit přímo na to místo, takže neotrávíte celé tělo,“ odhaluje v úvodní videoreportáži Martin Pumera, hlavní zástupce řešitelského týmu. Dodává, že vyvíjené zařízení bude dostatečně malé a lehké, aby jej bylo možné snadno přenášet, a také může být díky tomu relativně levné.
Odpověď na výrobu kyslíku a potravy? Řasy
Další tři experimenty se budou věnovat využití mikrořas a řas v kosmu.
Projekt AstroDesmus od Mendelovy univerzity Brno bude zkoumat, zda mikroskopické řasy mohou pomáhat s budoucí těžbou kovů a přežitím na Marsu. Řasa Desmodesmus armatus totiž umí akumulovat měď, nikl a kadmium a zároveň je odolná vůči solím, které se vyskytují na Marsu a ztěžují pěstování rostlin. Řasy by mohly na Marsu růst, z CO2 produkovat kyslík a zároveň ještě vázat těžké kovy.
„My ty vzorky připravíme na misi na ISS, kde budou dva týdny růst, vázat na sebe těžké kovy a pak budeme zhodnocovat, jak v tom byly účinné a jak si vedly i v porovnání se Zemí,“ dodává Katarína Molnárová, hlavní zástupkyně řešitelského týmu.
Experiment CryoAlgae z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bude podobně testovat jiné dva kmeny mikrořas, které jsou lépe adaptované na chlad, protože jsou energeticky efektivnější než běžné kmeny, a produkují velké množství známých polynenasycených mastných kyselin. Vedle produkce kyslíku tak dovedou vyrábět i nutričně bohatou potravu pro posádku.
ČVUT a Ústav chemických procesů Akademie věd v Praze se pak v experimentu METRO zaměří na vývoj takzvaného fotobioreaktoru, v němž by nepřetržitá výroba kyslíku i potravin z řas a vody probíhala.
„My se soustředíme na to získat nějaká data, která by byla využitelná pro vývoj většího reaktoru a která chybí, a to právě o řízení přestupu plynů, které jsou velice zásadní pro efektivní růst řas,“ vysvětluje v úvodní videoreportáži pro SZ Tech vedoucí výzkumné skupiny Irena Brányiková.
Test na slepici
O něco větší rostliny – konkrétně ječmen, pak budou předmětem zkoumání dalšího z experimentů Pumr-B. Český institut výzkumu a pokročilých technologií z Univerzity Palackého v Olomouci a brněnská firma S.A.B. Aerospace se v něm zaměří na vývoj bioreaktoru, ve kterém by se mohla tato plodina v mikrogravitaci pěstovat.
A experiment ZOE od Ústavu jaderné fyziky Akademie věd už se zaměří rovnou i na schopnost rozmnožování v kosmu. Zkoumat bude, jak stresory jako mikrogravitace a zvýšená radiace ovlivňují raný vývoj embrya a zárodečných buněk nezbytných pro vznik jedince schopného pohlavního rozmnožování. Pokus bude probíhat na modelu kura domácího, ale výsledky půjde aplikovat i na savce, tedy i člověka.
„Ono to není úplně tak jednoznačné, ale na člověku nemůžeme z etických důvodů ten výzkum dělat. Takže to, co zjistíme na vývoji těchto zvířat, se nějakým způsobem může extrapolovat na člověka, ale samozřejmě to není na 100 procent,“ doplňuje hlavní výzkumník projektu Oldřich Zahradníček.
To, jestli život v kosmu ale může i takzvaně přebujet, pak bude zkoumat experiment Cancer z Masarykova onkologického ústavu.
Zdraví astronautů pak má sledovat například chytré tričko ISS T-shirt monitorující stres nebo chytré nositelné senzory AstroMoWe pro sledování pohybu a svalové aktivity.
Projekt Česká cesta do vesmíru a ESA vybraly 13 českých vesmírných finalistů z celkem 70 tuzemských návrhů. Vyhodnocení přitom bylo mimořádně rychlé - běžně proces schvalování cesty vědeckých projektů do vesmíru může trvat až 10 let. Provoz ISS má být ale už v roce 2030 ukončen.
