Sabotáž i útok na velvyslance. Napětí mezi Varšavou a Moskvou roste

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byl to nejvážnější incident tohoto typu za mnoho let. Jen rychlý zásah ochranky zabránil tomu, aby velvyslance zbili, referoval ve čtvrtek polský deník Gazeta Wyborcza.

K napadení polského velvyslance v Rusku Krzysztofa Krajewského došlo v neděli v Petrohradu. Incident potvrdilo polské ministerstvo zahraničních věcí.

Na velvyslance útočila „agresivní skupina s transparenty“, která podle úřadu chtěla přejít od slovních útoků k fyzickému napadení. Zastavila ji až ochranka.

„Potvrzuji, že k takové události došlo. Ve středu na setkání s ruským chargé d’affaires vyjádřila polská strana své rozhořčení. V odpovědi jsme slyšeli jen to, že podobné situace ‚by se neměly stávat‘,“ citoval deník GW mluvčího polské diplomacie Macieje Wewióra.

Jde v poslední době už o několikátý vážný incident mezi Varšavou a Moskvou. Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski ve středu oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, konkrétně v Gdaňsku.

Moskvě tak v zemi zbývá už jen monumentální palác u vládní čtvrti ve Varšavě, kde sídlí ambasáda. Polsko však zároveň už od loňska reguluje výjezdy ruských diplomatických pracovníků mimo region Varšavy.

Cesty museli hlásit a nově k nim budou potřebovat povolení. To schengenským zemím umožňuje schválený 19. sankční balíček. O omezení pohybu diplomatů dlouhodobě usilovala česká vláda. Nově musí předem informovat příslušný členský stát EU o svém plánovaném cestování mimo zemi, kde jsou akreditováni.

Podle ministra Sikorského v schengenském prostoru působí okolo dvou tisíc ruských diplomatů. Na 40 procent z nich však prý podle odhadu bezpečnostních služeb nedělá diplomacii, ale jinou činnost – včetně možné špionáže nebo diverzní činnosti.

S tou má Polsko od roku 2022 bohatou zkušenost. Polské ministerstvo obrany ve středu na tiskové konferenci oznámilo, že v posledních měsících bezpečnostní složky zabránily celé řadě sabotáží mířených proti polskému státu.

Šéf resortu Władysław Kosiniak-Kamysz mluvil o desítkách incidentů, z nichž většina se ani nedostala na veřejnost. Vyšetřovatelé podle něj podezřívají více než 70 lidí. Většina z nich už čelí obvinění.

Jde o lidi, které polské služby spojují s působením ve prospěch cizí rozvědky – tedy typicky ruských či běloruských struktur, které se v Polsku snaží narušovat kritickou infrastrukturu, logistiku a společenskou stabilitu.

Vláda zároveň pošle na ochranu zranitelných míst deset tisíc vojáků. Operace dostala název Horizont. Jde o reakci na poslední sabotáž z víkendu.

V Mazovském vojvodství, v okrese Garwolin, totiž v sobotu poškodil výbuch nástražného zařízení důležitou železniční spojnici s Ukrajinou. Na jiném místě, poblíž stanice Gołąb v Lublinském vojvodství, musel v neděli vlak vezoucí 475 cestujících náhle zastavit kvůli poškozenému kolejovému vedení.

Premiér Donald Tusk v úterý v parlamentu oznámil, že za sabotáží na železnici stojí dva ukrajinští občané spolupracující s ruskými službami. Podle serveru Onet jde o Jevhenije Ivanova a Oleksandra Kononova.

Oba muži jednali na pokyn ruských zpravodajců a po provedení operace uprchli do Běloruska. Do Polska přijeli v září z Běloruska za použití falešných cestovních pasů. Na diverzi se v Polsku podíleli i jejich spolupracovníci, kteří už skončili ve vazbě.

Ivanova měly podle ukrajinských médií naverbovat ruské tajné služby nejpozději v lednu 2024. Údajně spolupracoval s důstojníkem ruské GRU Jurijem Syzovem, který mu zadal přípravu sabotáže závodu na výrobu dronů ve Lvově. Za to ho ukrajinský soud odsoudil. Ivanov pochází z Charkovské oblasti.

Polsko na čin reagovalo i zvýšením stupně bezpečnostního poplachu na třetí. Železniční sítě se má týkat minimálně do února 2026 a má podle vlády zvýšit dohled nad klíčovou dopravní infrastrukturou.

Země se už od roku 2021 potýká s projevy hybridní války. Zhruba půl roku před ruským vpádem na Ukrajinu začala na polské hranici s Běloruskem migrační krize. Běloruský a ruský režim tam totiž cíleně zorganizoval nelegální migrační trasu.

Po ruském přepadení Ukrajiny se Polsko zažilo sérii žhářských útoků, špionáží důležitých tras a další diverzní akce. Na jeho území vletěly ruské rakety a také desítky ruských dronů – naposledy v září došlo k rozsáhlému náletu.

Podle náčelníka generálního štábu generála Wiesława Kukuły však hybridní tlak Ruska neútočí jen na infrastrukturu, ale především na důvěru veřejnosti v instituce – vládu, armádu i policii.

„Protivník vstoupil do fáze přípravy na válku. Buduje tu prostředí, které má podlomit důvěru společnosti ve vládu a v základní instituce, jako je armáda nebo policie, a vytvořit podmínky příznivé pro případnou agresi na polském území,“ uvedl v pondělí v rozhovoru pro Polský rozhlas.

„Cílem je rozkolísat stát a vytvořit podmínky, které usnadní případnou další formu agrese,“ dodal a situaci přirovnal k roku 1939. „Tohle se opakovalo před mnoha dalšími konflikty – ale i v situacích, kdy ke střetu nakonec nedošlo,“ upozorňuje generál Kukuła.

Polsko podle něj ale není bezbranné.