Článek
Když Česká národní banka (ČNB) před týdnem oznámila, že vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv, vzbudila pozornost hlavně věta, že „poprvé ve své historii zrealizovala nákup digitálních aktiv“ včetně bitcoinu.
Nákup v hodnotě jednoho milionu dolarů, tedy zhruba 21 milionů korun, proběhl mimo rámec devizových rezerv a portfolio vedle bitcoinu zahrnuje i dolarový stablecoin a tokenizované depozitum. Celková pořizovací hodnota digitálního portfolia přitom odpovídá zhruba 0,0006 procenta aktiv ČNB.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Stablecoin je v podstatě „digitální dolar“ – speciální druh kryptoměny, který má držet stabilní hodnotu jednoho dolaru. Tokenizované depozitum je naopak běžný bankovní vklad, ke kterému ale banka vystaví digitální „lístek“ na blockchainu, aby se s ním dalo rychleji a levněji obchodovat a vypořádávat platby.
Samotný bitcoin banka nakoupila přímo na regulované burze, nikoliv nepřímo přes ETF fond či jiné investiční produkty. Konkrétní jméno kryptoburzy však neuvedla. Mimochodem, samotný korunový objem portfolia koresponduje s ikonickým číslem kryptosvěta: 21 milionů je zároveň maximální počet bitcoinů, které kdy mohou být v oběhu.
Z analýzy, na jejímž základě bankovní rada krok schválila, vyplývá, že digitální aktiva postupně pronikají do majetku investičních fondů a firem a jejich akceptace se může dále rozšiřovat. Centrální banka proto nechce zůstat stranou. Zároveň ale opakuje, že v dohledné době neplánuje bitcoin ani jiné kryptoměnové nástroje zařadit mezi své oficiální rezervy.
Úspěch se bude měřit znalostmi
Co přesně má pilotní projekt během dvou až tří let přinést a jak banka pozná, že byl úspěšný? Podle mluvčí ČNB Petry Vlčkové nejde o to, zda se z testovacího portfolia stane úspěšná investice, ale aby se uvnitř banky vybudovala praktická odbornost.
„Cílem testovacího portfolia je získat praktickou zkušenost s technologiemi založenými na blockchainu, které mohou v budoucnu zásadně ovlivňovat fungování finančního a platebního systému,“ říká Vlčková pro SZ Byznys. Důležitou součástí vyhodnocení podle ní bude, jaké nové znalosti a dovednosti bankovní týmy při práci s digitálními aktivy získají.
Jinými slovy, centrální banka si chce na relativně malém balíku peněz projít celým procesním řetězcem – od otevření peněženek přes bezpečnostní nastavení a vícestupňové schvalování až po účetnictví a audit takových aktiv. Zkušenost má ČNB pomoci, pokud by se v budoucnu digitální aktiva stala běžnější součástí finanční infrastruktury.
Zda může pilotní projekt otevřít cestu k tomu, aby se část digitálních aktiv jednou dostala i do oficiálních devizových rezerv, třeba ve formě ETF na bitcoin, nechce centrální banka zatím naznačovat. „V tuto chvíli jsou takové dotazy předčasné,“ reagovala Vlčková.
Celkovou zprávu o vyhodnocení projektu chce ČNB zveřejnit přibližně za dva až tři roky. „Poté se rozhodne o dalším postupu,“ dodává mluvčí. Teprve tehdy tak bude jasné, zda se digitální aktiva z dnešní „laboratoře“ přiblíží k hlavním činnostem centrální banky, tedy ke správě rezerv a měnové politice.
Bitcoin ano, ale bez detailů
ČNB hodlá o zkušenostech z projektu průběžně informovat veřejnost, zároveň ale nebude před ukončením testu zveřejňovat detaily o složení a vývoji portfolia. Konkrétní názvy jednotlivých instrumentů ani jejich váhy v portfoliu zveřejněny nebudou. Jisté je jen to, že ČNB do portfolia nebude posílat další peníze. Pracuje s jedním milionem dolarů, který se může jen přelévat mezi jednotlivými instrumenty a svou hodnotu měnit podle vývoje trhu.
Test tak nemá narůst do rozměrů, které by mohly pro ČNB představovat reálné finanční riziko.
Bitcoin je charakteristický výraznými cenovými výkyvy, což u centrální banky automaticky vyvolává otázku reputačního rizika – co když během pilotního projektu cena kryptoměny prudce spadne? Podle Vlčkové centrální banka s takovou možností počítá a už nyní se snaží vysvětlovat, že projekt není spekulací na růst ceny.
„Objem testovacího portfolia je v porovnání s celkovými aktivy ČNB zanedbatelný a případné výkyvy ceny bitcoinu nebudou mít dopad na hospodaření ČNB,“ uvádí.
Experti: ČNB dohání svět
Podle části trhu je krok centrální banky důležitý především symbolicky. ČNB přitom již nedávno do kryptosvěta vstoupila, byť nepřímo. V akciové složce svých devizových rezerv pasivně kopíruje americký akciový index S&P 500, a tím pádem drží také akcie kryptoměnové burzy Coinbase. Nyní ale poprvé domácí centrální banka nakupuje samotná digitální aktiva, ne jen akcie firmy, která v této oblasti podniká.
„Z mého pohledu je tento krok velmi pozitivní. Ukazuje, že ČNB aktivně sleduje digitální transformaci finančního systému a připravuje se na budoucí možnosti plateb, investic a tokenizace aktiv,“ říká pro SZ Byznys manažer fondu Dopamine Investments Roman Panuška.
Podle něj zkušební portfolio umožní bance získat praktické zkušenosti nejen s technickou stránkou nákupu a úschovy digitálních aktiv, ale i s kontrolami, které mají zabránit jejich zneužití k praní špinavých peněz – zkrátka s věcmi, které se nedají otestovat jen na „papíře“.
Je nákup bitcoinu v souladu se zákonem o ČNB?
- Podle České národní banky ano. Opírá se přitom o výklad § 32 zákona o ČNB, který jí umožňuje provádět obchody na finančním trhu s „dalšími aktivy“.
- ČNB dospěla k závěru, že bitcoin lze za takové aktivum považovat a že se dnes bezpochyby obchoduje na finančním trhu, byť ten pojem není v českých zákonech přesně definován.
- Banka zároveň odkazuje na § 40, který jí dovoluje investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění jejích úkolů, a na § 47a, jenž jí ukládá nakládat s vlastním majetkem s odbornou péčí.
- Testovací nákup digitálních aktiv má podle ČNB pomoci právě s plněním jejích úkolů – zejména v oblasti dohledu, finanční stability a bezpečného fungování finančního systému, nepřímo i měnové politiky.
- Z těchto důvodů centrální banka uzavírá, že i přímé nákupy bitcoinu jsou s jejím zákonným rámcem v souladu.
Zdroj: ČNB
Předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal považuje rozhodnutí ČNB spustit pilotní portfolio digitálních aktiv za „výjimečně promyšlený a současně odvážný krok, který nemá ve světovém měřítku téměř obdoby“.
Podle něj není mnoho centrálních bank, které by se rozhodly jít za pouhou teorii a získávat praktickou zkušenost s digitálními aktivy přímo na vlastní bilanci. „ČNB tím jasně ukazuje, že se nebojí inovací a že k nim přistupuje profesionálně, analyticky a s dlouhodobou vizí,“ říká Vinopal pro SZ Byznys.
Připomíná i nedávnou „bitcoinovou“ kauzu státu, která podle něj ukázala, že Česko zatím nemá jednotnou strategii nakládání s digitálními aktivy. O to důležitější podle něj je, že centrální banka jde příkladem. „I další státní organizace by se po vzoru ČNB měly začít digitálními aktivy zabývat systematicky,“ míní.
Od pěti procent k laboratornímu vzorku
Současný pilotní projekt tak zapadá do debaty, kterou Aleš Michl otevřel na začátku roku v rozhovoru pro deník Financial Times.
Tehdy uvedl, že bankovní radě předloží plán, podle kterého by bitcoin mohl sloužit jako další nástroj diverzifikace devizových rezerv, a že v případě schválení by Česká národní banka mohla teoreticky držet až pět procent svých zhruba 3,6bilionových devizových rezerv právě v bitcoinu.
Teď ale ČNB začíná mnohem opatrněji, navíc listopadové testovací portfolio běží mimo devizové rezervy. Zatímco v lednové debatě padala čísla v řádu miliard eur, v praxi centrální banka pracuje s malým „laboratorním vzorkem“, na kterém si digitální aktiva nejprve osahává a sbírá zkušenosti, než případně přistoupí k dalším krokům.
Právě Michlův tehdejší návrh, aby až pět procent devizových rezerv mohlo být v bitcoinu, ostře kritizoval exguvernér ČNB Jiří Rusnok. Devizové rezervy podle něj mají být uloženy v bezpečných a likvidních aktivech, nikoli v extrémně volatilní kryptoměně.
„Myslím, že to je naprosté šílenství. Centrální banka je tady od toho, aby měla devizové rezervy jako oporu stability finančního systému a stability měny,“ řekl v lednu pro SZ Byznys a s nadsázkou dodal, že to už by si centrální banka mohla spíš pořídit archivní vinotéku.
