Lidé méně spí. Pět hodin denně nemůže dlouhodobě stačit nikomu, říká lékařka

„Tím, že se nevyspíme, nedochází k regeneraci organismu. A tím myslím regeneraci celého těla, včetně mozku,“ vysvětluje v podcastu MUDrování s Marií lékařka Jana Čepová.

Zmiňuje důležité fáze spánku, a sice hluboký spánek a takzvaný REM. „Obě jsou neskutečně důležité. Jedna nám zodpovídá za regeneraci, třeba i imunitního systému, a pak je ten ‚rychlý‘ REM spánek, během kterého zpracováváme například emoce,“ říká.

Je pravda, že v dnešní době lidé spí méně než třeba před dvaceti, třiceti lety? „Určitě ano. Dříve, když lidé ráno vstali, zacvakli budík. Ráno neměli mobil. Dnes si řada lidí ráno pustí i televizi,“ říká Jana Čepová a dodává, že čelíme době neustále rozsvícených obrazovek.

Na světlo z elektronických zařízení podle lékařky nestačí jen používat různé filtry. Je nutné jejich používání zkrátka omezit. A to včetně chytrých hodinek, které někteří lidé používají právě k monitorování kvality spánku. „Jakmile budete sledovat ty chytré hodinky na ruce, tak pokud se pohnete a jste v té fázi, kdy se můžete probudit, tak se probudíte úplně,“ vysvětluje.

Ideální délka spánku je podle lékařky doporučovaných 7 nebo 8 hodin. Může někomu stačit méně, třeba 5 až 6 hodin? „Osobně si myslím, že ne. Existují dlouhodobé klinické studie, které prokazují, že dlouhodobý deficit spánku způsobuje, že je u lidí ve stáří větší pravděpodobnost vzniku některých chronických onemocnění nebo horší průběh onemocnění,“ říká Jana Čepová.

Na kvalitní spánek má také významný vliv hydratace organismu. Pitný režim by měl zahrnovat především vodu a množství je individuální. „Názory jsou různé, říká se dva, dva a půl až tři a půl litru tekutin denně, optimální je 30–40 ml na kilogram hmotnosti člověka,“ radí lékařka.

„Když se budeme potit, tak té vody bude víc. A měli bychom si to rozložit v průběhu celého dne. Jinak to budeme dopíjet večer. Pak je za hodinu člověk vzhůru a musí jít na záchod – tím si zhorší zmíněné dvě fáze spánku a už zase neregeneruje,“ dodává.

Dokážou lékaři například za pomoci laboratorních testů odhalit, že člověk dlouhodobě málo spí? „Poznat se to samozřejmě dá, většinou měřením kortizolu, což je stresový hormon. U některých lidí může být i porucha glykémie (hladiny cukru v krvi) a další parametry, ale tohle se úplně standardně nevyšetřuje,“ upozorňuje Jana Čepová.

„Za mě je to i zbytečné, protože to, že je pacient nevyspalý, poznáme už od dveří,“ dodává. Pro všechny, kteří bojují s dlouhodobým nedostatkem spánku, má jasnou radu, na co se zaměřit: „Hodinky uložit do jiné místnosti, telefon také, pořídit si starý dobrý budík, zatemnit, napít se s předstihem, abychom v noci nečůrali a hezky se vyspat, v klidu a pohodě.“