Dětí se v Česku rodí stále méně. Hrozí konec dalších porodnic

Když se zavírá část nemocnice, je to pro místní vždycky hodně citlivá věc. O to víc, když jde o porodnici. Ke konci roku se takto uzavře porodnice ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Nešlo tomu zabránit, i když nesouhlasila radnice. Vznikla i petice a na kraj se obracely tamní zdravotní sestry a porodní asistentky.

„Jako člověk, který se zde narodil a je tu celý život doma, to vnímám velmi osobně,“ napsal k tomu v dopisu pro veřejnost ředitel rychnovské nemocnice Luboš Mottl, když vysvětloval, proč šlo o nevyhnutelný krok.

Sám ví, jak moc těžké je takové rozhodnutí, přeci jen jde i o symbol. Tam, kde se rodí děti, leží budoucnost. Jenže s tím momentálně nemá problém rozhodně jen Rychnovsko, ale celá republika.

Můžeme tvrdit skoro s jistotou, že se letos narodí nejméně dětí v historii. Jak Seznam Zprávy popsaly, nejenže nepřesáhneme poprvé v dějinách 80tisícovou hranici, v Česku nemusí za rok 2025 na svět přijít ani 75 tisíc dětí. To znamená, že by se jich narodilo o třetinu méně než teprve před čtyřmi lety.

„Porodnice bude zakonzervována s možností znovuotevření, které však vzhledem k demografickému vývoji není v nejbližších letech pravděpodobné. Zázemí rodičkám zajistí nemocnice v Hradci Králové, Náchodě a Ústí nad Orlicí,“ říká náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Jiří Mašek (ANO), který má na starosti zdravotnictví.

Zavírání jednotlivých porodnic napříč Českem je tak v podstatě nevyhnutelné. A děje se to postupně. Předloni se to týkalo Stodu, loni skončila porodnice v jihomoravských Ivančicích. Letos je pak doplnily kromě Rychnova nad Kněžnou také Prachatice.

„Pokles porodnosti byl tak velký, že šlo o logický důsledek trendu, který zaznamenává celá republika,“ říká k uzavření porodnice ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš.

Naposledy tady více jak 300 matek rodilo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2017, v posledních letech následoval pád až na 145 v loňském roce. Definitivně se prachatická porodnice uzavřela k 31. srpnu.

Na prvním místě musí totiž být zdraví pacientek a jejich dětí. Jak upozorňují odborníci, bez dostatečného počtu porodů na oddělení není možné, aby se poskytovala prvotřídní péče. Nemocnice samozřejmě nemůžou za to, že v době naprostého pádu počtu narozených se nedaří dosahovat minimálních limitů stanovených odborníky. Pak je ale otázkou, jestli takové zařízení držet.

Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS) ČLS JEP dlouhodobě uvádí, že pro bezpečný provoz porodnice je nepodkročitelnou hranicí 600 porodů za poslední kalendářní rok, případně průměrných 600 porodů ročně za poslední tři roky.

„Tato hranice není stanovená z ekonomických důvodů, ale primárně kvůli udržení odborné erudice zdravotnického personálu a schopnosti efektivně reagovat na akutní – často život ohrožující – situace u matky nebo dítěte. Zařízení, která tohoto minima dlouhodobě nedosahují, mají objektivně omezené možnosti udržovat plnou připravenost týmu a vysokou kvalitu péče,“ říká Marian Kacerovský, předseda Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny ČGPS.

Minima 600 porodů ani jedna z porodnic, které už skončily nebo brzo skončí, zdaleka nedosahovala.

„Z tohoto důvodu ČGPS považuje reorganizace či rušení porodnic s velmi nízkou porodností – jako tomu bylo v Prachaticích či bude v Rychnově nad Kněžnou – za krok, který je v souladu s požadavky na bezpečnost péče,“ dodává Kacerovský.

A nevyhnutelně budou následovat debaty o budoucnosti dalších porodnic. Zvlášť kvůli tomu, že žádné významné zvýšení porodnosti se v následujících letech v Česku nečeká.

„VZP uzavřela zkrácené tzv. rámcové smlouvy na jeden až dva roky (namísto obvyklých pěti let) s celkem šesti porodnicemi v Česku. V příštím roce se tedy otázka dalšího směřování otevře i na základě aktuálních výsledků porodnosti až u čtyř zařízení,“ uvádí mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Ačkoliv pojišťovna nejmenuje, o které porodnice půjde, z veřejně dostupného registru smluv vyplývá, že na kratší období jsou uzavřené smlouvy v Chebu, Čáslavi, Českém Krumlově a Domažlicích.

To samozřejmě neznamená, že těmhle zařízením automaticky hrozí uzavření. I když jsou všechny hluboko pod uváděným minimem 600 porodů za rok. Do debaty totiž zásadně vstupuje i dojezdová vzdálenost pro rodičky.

„S pojišťovnami, zřizovatelem (Plzeňský kraj) i resortem zdravotnictví jsme ve shodě, že z mnohých zejména příhraničních částí Domažlicka není časově dostupná žádná jiná porodnice než právě ta v Domažlicích,“ uvádí právě tento argument Jiří Kokoška, mluvčí skupiny Nemocnic Plzeňského kraje, kam spadá také nemocnice v Domažlicích.

Podle Kokošky tak v Domažlicích aktuálně jednají s pojišťovnami o nové podobě smlouvy.

„Jednání s pojišťovnami je naplánováno na první polovinu příštího roku a bude koordinováno Jihočeským holdingem, výsledek jde obtížně předjímat. Nicméně s ohledem na vývoj porodnice v Prachaticích je vůle všech stran zachovat rozsah zdravotní péče ve všech stávajících oborech beze změn,“ doplňuje pak za Nemocnici Český Krumlov její ředitel Vojtěch Remeň.

Právě v Českém Krumlově by k udržení porodnice mohl pomoci nárůst pacientek, které by jinak rodily v Prachaticích. V posledních měsících už pozorují, že se jim počty rodiček z tohoto důvodu zvedají.

Jak ale upozorňuje Česká gynekologická a porodnická společnost odborná diskuze o budoucnosti porodnic, které trvale nedosahují potřebné hranice porodů, sice probíhá, nicméně nejde primárně o jejich rušení, ale o ztrátu akreditace pro specializační vzdělávání lékařů. Tím pádem pak budou taková zařízení méně atraktivní pro mladé lékaře a lékařky, což může jejich budoucí provoz ovlivnit.

„Případná další reorganizace sítě porodnic je proto pravděpodobná a z hlediska kvality péče i vhodná. Současně však musí být vždy zohledněna regionální dostupnost péče a specifické potřeby jednotlivých oblastí,“ dodává Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.

Příkladem takové oblasti může být Jesenicko. Tamní porodnice po konci té prachatické zůstává s 213 porody z pohledu těchto počtů poslední ze všech v Česku, její zachování je ale nutné, protože žádná jiná v bližším okolí není.