Další pokus. Ficova vláda chce zrušit úřad, který chrání whistleblowery

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Minulou sobotu nečekaně zasedla vláda Roberta Fica a schválila návrh ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka na zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů (ÚOO), který chrání whistleblowery.

Nahradit ho má nový úřad s takřka totožnou agendou a podobným názvem – Úřad na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti.

Rozhodnutí přišlo ve stejném týdnu, kdy ministerstvo vnitra prohrálo u Správního soudu v Bratislavě spor s Úřadem na ochranu oznamovatelů o výklad zákona, zda mohou preventivní ochranu dostat i příslušníci Policejního sboru.

Není to jediný spor, který má ministerstvo vnitra pod vedením Šutaje Eštoka s tímto úřadem. ÚOO v minulosti vnitro pokutoval za to, že když ministr odstavil ze služby vyšetřovatele Jána Čurillu a jeho kolegy, neobrátil se nejprve na úřad. V tomto případě vyměřil resortu pokutu přes 100 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 2,4 milionu korun.

Před necelými dvěma týdny také soud uznal, že se Matúš Šutaj Eštok bude muset omluvit „čurillovcům“, tedy skupině elitních vyšetřovatelů, kteří vystupovali jako svědci v citlivých kauzách, za přirovnání k Mikuláši Černákovi a zaplatit jim dalších 90 tisíc eur plus náklady řízení a úroky z prodlení.

I když ještě v sobotu ráno řada ministrů nevěděla, že tématem jednání bude zmíněný návrh, v pondělí se koalice shodla, že zrušení úřadu patří mezi priority poslední letošní schůze parlamentu. A už v úterý bude v parlamentu jedním z prvních bodů programu. Vše má navíc proběhnout ve zkráceném legislativním řízení.

Matúš Šutaj Eštok tvrdí, že spolu s ministerstvem spravedlnosti na návrhu pracovali dlouhodobě. Na otázky novinářů ale neodpovídal.

Premiér Fico chystanou změnu hájil. „Jde o to, že tu jsou komplikované procedury, které nám prostě neuvěřitelně prodlužují různé postupy, které musíme v souvislosti s různými přešlapy, jež se děly v letech 2020 až 2023, realizovat,“ řekl.

„Teď nemluvím o trestněprávních věcech. To, co se bude dít s lidmi za to, co se událo v letech 2020 až 2023, je v rukou vyšetřovatelů, prokurátorů a soudů, ale i ministerstvo vnitra má ve svých rukou určité mechanismy, aby se vypořádalo s vážnými disciplinárními přešlapy, a proto bylo nutné přijmout rozhodnutí o vzniku nového úřadu,“ dodal.

Nová instituce ÚOO zcela nahradí, od ministerstva spravedlnosti navíc převezme agendu odškodňování obětí. „Stávající model institucionální ochrany obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti je v současnosti rozdělen mezi několik státních orgánů, což vede ke snížení jeho efektivity a k praktickému oslabení záruky práv obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti,“ píše se v návrhu zákona.

Strana Hlas, jejímž předsedou Šutaj Eštok je, už v listopadu podala do parlamentu téměř totožný návrh skupiny poslanců, kterým chtěla fungování Úřadu na ochranu oznamovatelů upravit. „Jsem rád, že vláda zvolila rychlejší variantu, a já ji podpořím i s ohledem na to, že takto to může projít ve zkráceném legislativním řízení,“ řekl jeden z předkladatelů listopadového návrhu Michal Bartek z Hlasu.

Šutaj Eštok se o oslabení pravomocí úřadu pokoušel už před dvěma lety, když vláda zjistila, že status oznamovatelů mají i „čurillovci“.

Koalice se tehdy pokusila prosadit rozsáhlou novelu zákona, kterou chtěla protlačit ve zkráceném legislativním řízení. Narazila však na silný odpor veřejnosti, nevládních organizací i opozice. Nakonec návrh v únoru 2024 stáhla z jednání parlamentu.

„Pokud má být vedení úřadu vyměněno ne proto, že pochybilo, ale proto, že si plní své zákonné povinnosti, je to jasný signál, že se politici snaží zasahovat do ochrany oznamovatelů vždy, když se jich jejich rozhodnutí dotknou,“ reagovala na víkendový krok předsedkyně úřadu Zuzana Dlugošová. Podle ní jde rozhodnutí proti principům právního státu.

Stejný postup Ficova vláda použila loni při zrušení veřejnoprávní RTVS. Televizi a rozhlas nahradila nástupnická organizace Slovenská televize a rozhlas (STVR) se stejným statusem. Stejně jako v případě ÚOO i u RTVS skončilo vedení okamžikem zániku instituce. Koalice tak mohla zvolit vlastní vedení, aniž by musela odvolat předchozího ředitele.

„Bylo nutné přijmout rozhodnutí o vzniku nového úřadu. Tento úřad je samostatný, nezávislý, nový šéf úřadu bude volen parlamentem. Přenášíme příbuznou agendu, tedy oběti trestných činů a odškodňování obětí trestných činů, do tohoto zákona,“ vysvětloval Fico. Podrobnosti návrhu zákona neuvedl.

Rozhodnutí koalice hlasovat o návrhu v parlamentu ve zkráceném legislativním řízení už kritizoval generální prokurátor Maroš Žilinka. Podle něj „nejsou splněny zákonné podmínky“ pro zrychlenou proceduru.

Stejný názor má i Tomáš Strémy z Katedry trestního práva Univerzity Komenského. „K této tematice se už vyjádřil i ústavní soud, který vyslovil názor, že hrubé a svévolné nerespektování pravidel legislativního procesu při přijímání obecně závazného právního předpisu může mít za následek rozpor tohoto právního předpisu s ústavou samotnou,“ říká.

Zda v tomto případě existují podmínky pro napadení zkráceného řízení, podle něj závisí na „případném posouzení přijatého zákona ústavním soudem, přičemž takové řízení musí být iniciováno a ústavní soud o něm nerozhoduje z úřední moci“.

Nového předsedu bude volit parlament koaliční většinou na návrh vlády. Dokud ho nezvolí, povede úřad zástupce jmenovaný předsedou parlamentu.

Pokud jde o oznamovatele, nově bude moci zaměstnavatel do 15 dnů požádat nadřízeného prokurátora, aby přezkoumal, zda byla ochrana whistleblowerovi udělena oprávněně. A do 30 dnů od přijetí zákona dokonce napadnout i všechny dosud udělené ochrany.

Úřad na ochranu oznamovatelů dosud poskytoval tři typy ochrany. „Oznamovatel může podat oznámení o trestném činu, v tom případě o udělení ochrany rozhoduje prokurátor. Pak známe oznámení o správním deliktu, tam ochranu poskytuje správní orgán, například okresní úřad. A pak je tu oznámení jiné protispolečenské činnosti, sem spadá například šikana na pracovišti. Režim je takový, že pokud se poskytne ochrana, všechny úkony, které chtěl zaměstnavatel provést, musí mít schválené od Úřadu na ochranu oznamovatelů nebo prokurátora,“ vypočítává pro Seznam Zprávy prokurátor Ondrej Repa.

Upozorňuje, že zákon, díky kterému ÚOO vznikl, má základ v právu Evropské unie. „Jde o směrnici, která nás zavazuje k ochraně whistleblowerů,“ vysvětluje.

I on prý ve své praxi prokurátora poskytl tuto ochranu. „Když osoba vypovídala o tom, jak měly být uzavírány smluvní vztahy na pokyn vedení, a když se ten zaměstnanec ozval, měl dostat výpověď. Tak jsem mu poskytl ochranu, aby nedostal pracovněprávní postih za to, že se ohradil proti postupu,“ dodává.

Pokud zákon v parlamentu projde, bude moci úřad přehodnotit status chráněného oznamovatele i zpětně, a to každého půl roku. K tomu však bude potřebovat informace z podání o udělení ochrany.

„Účelová výměna osob ve vedení, které se budou moci seznamovat s citlivými daty oznamovatelů, představuje zásah do integrity činnosti úřadu i narušení důvěrnosti dosavadních řízení. Občan nemůže věřit státu, který si mění pravidla podle aktuálních politických potřeb, a oznamovatelé si nemohou být jisti ani tím, že jejich osobní data nebudou politicky zneužita,“ upozorňuje Dlugošová.