RTVS jako varování. „I u vás to může jít podobným směrem,“ říká ředitel

/Od našeho zvláštního zpravodaje./

Na Slovensku startuje další fáze snahy o politické ovládnutí veřejnoprávních médií podle vzorce známého z Maďarska za Viktora Orbána a Polska za Jarosława Kaczyńského.

Podle původního návrhu má Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) formálně zaniknout. Vzniknout má nová instituce, nad kterou má být výrazně posílená kontrola vlády. Například odvolání ředitele má být možné bez uvedení důvodu.

Generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznává, že jeho konec ve funkci je otázkou času.

Jen den před naším rozhovorem nově zvolený prezident Peter Pellegrini zdůvodnil avizované změny v tamních veřejnoprávních médiích tím, že v nich teče stropem a že jsou „nejzatuchlejší“.

Premiér Robert Fico zas dva dny po volbách hlavy státu řekl, že jeho vláda musí rychle a rázně vyřešit „ilegální působení RTVS“.

Proti oběma výrokům se Machaj ohrazuje. „To, co řekl v neděli premiér, jsou jen náboje, které si připravují na dělostřelbu,“ říká. Cílem zrušení RTVS a vytvoření nové organizace je podle něj jeho odstranění z funkce. Pětiletý mandát mu má skončit až v roce 2027.

Když se rozhlížím po vaší kanceláři, žádné krabice na stěhování zatím nevidím. Jak dlouho podle vás ještě budete ve funkci?

Samozřejmě doufám, že co nejdéle, ale spíš je to otázka týdnů nebo měsíců… Na roky to už nevypadá. Předpokládám, že pakliže se návrh zákona bude schvalovat ve zkráceném legislativním procesu – a na to má vládní garnitura velkou chuť –, tak mě odvolají do konce června. Pokud to půjde standardním legislativním procesem, tak někdy v září.

Roli bude hrát i to, jaké budou připomínky a jak bude reagovat Evropská unie. Jde zejména o to, že velmi nestandardně chtějí zrušit celou RTVS. Místo ní má vzniknout nová organizace, na což podle nás nejsou podmínky ani důvody.

A teče vám tady stropem? Nic tu kapat nevidím, ale v neděli jsem zastihl nově zvoleného prezidenta Petera Pellegriniho a on změny v RTVS zdůvodňoval tím, že si lidé v RTVS zaslouží lepší pracovní podmínky. Aby jim prý neteklo skrz stropy, aby RTVS nebyla skanzen a nejzatuchlejší televize. To jsou dost ostré výroky.

Pan prezident tu v neděli byl, byl v novém studiu. Právě jsme zrekonstruovali několik studií, měli jsme podle mě i velmi pěkné volební studio k prezidentským volbám. Je jasné, že politici používají své politické deklarace, ale pokud by přišli na prohlídku sem do televize nebo i do rozhlasu, viděli by, že sem určitě nezatéká.

Neříkám, že tu nejsou problémy, hlavně výšková budova je má, ale to je dlouhodobý problém. Byli jsme připraveni řešit problémy kolem garáží i střechy, ale to bylo tehdy, když jsme ještě měli v rozpočtu o 50 milionů eur víc. Takže seškrtat nám 50 milionů a pak říkat, že neřešíme jisté problémy, je velmi jednoduché.

Pan prezident zná naše prostory. Není to pravda. Tohle je politická deklarace, jejímž prostřednictvím si připravují půdu pro další vývoj kolem RTVS.

Očekáváte od zvoleného prezidenta, že by on a jeho strana Hlas mohli mít výraznější vliv na podobu avizovaného zákona, který má RTVS zrušit? V neděli řekl, že mají v rámci koalice připomínky a že udělá všechno pro to, aby ten zákon nebyl v rozporu s mezinárodními a evropskými směrnicemi.

To má několik rovin. Předkladatelé už návrh předložili vládě, ale teď říkají, že jde jen o nějaký náčrt. To je na hození ručníku do ringu pro ty, kteří to předkládali.

Já jsem s nimi mluvil a v našem vysílání jsem také řekl, že je ten návrh jen cár papíru, je špatně připravený. Tehdy se proti tomu výrazně ohradili, ale teď se ukazuje, že je to skutečně pravda. Přišlo k tomu na 460 připomínek, často i komplikovaných, jsou i od ministerstva financí, ministerstva školství čili i ze strany vládní koalice.

Jak odůvodnili to, že návrh stáhli zpět k dopracování a k úpravám? Skutečně ho přepracovávají? Nešlo jen o manévr před prezidentskými volbami, aby se nevířily vášně?

To i to. Slyšel jsem, že nebyla dohoda na to, že by se ten zákon měl řešit před prezidentskými volbami, mělo to být až po prezidentských volbách. To už se ale týká toho, jak koalice dodržuje svoje interní dohody.

Ale to, co říkáte o stažení v souvislosti s volbami, je opodstatněné. Viděli totiž, že první kolo voleb nedopadlo úplně podle jejich představ. Druhá věc je, že tam bylo skutečně fatální selhání právníků a legislativců, kteří to připravovali. I kvůli tomu se to muselo stáhnout. Divím se, že autoři nešli na kobereček, protože to byl skutečně hrozný paskvil.

Uvedli tam pět podmínek odvolání generálního ředitele, a ta poslední přitom byla, že ho lze odvolat bez udání důvodu. Ty mocenské pasáže tam jsou tak natvrdo, že se to nedalo obhájit.

Co by přijetí takového zákona pro veřejnoprávní média znamenalo?

Zpolitizování. Tam zůstane uvedené, že je to veřejnoprávní instituce, i když je pravda, že napojená na státní rozpočet. Na ten je ale napojených vícero veřejnoprávních institucí, tak je to řešené i v severských zemích, i když tam je to kryté ústavou. To jsme chtěli i my, ale o dva hlasy to neprošlo.

Kdybychom ty dva hlasy měli, problém by to nebyl, protože by byl stálý příjem RTVS garantovaný v ústavě, a ne pouhým zákonem.

Měl by vzniknout i nový politický orgán, který by dohlížel na program.

Ten už podle mých informací chtějí vyškrtnout. Kolem toho byl obrovský spor. My jako hlavní problém vidíme to, že by se všechno dalo vyřešit novelizací současného zákona.

Není potřeba rušit celou organizaci jen proto, aby mi zanikl mandát – to je prostě evidentní, že tohle je ten cíl. Tím se už nikdo netají. To, co řekl v neděli premiér, jsou jen náboje, které si připravují na dělostřelbu.

Premiér Fico řekl, že jeho vláda musí „rázně a rychle vyřešit zejména doslova ilegální politické působení RTVS“. Co to znamená? Máte tu někde opozičního lídra Michala Šimečku ve skříni, nebo jak ta slova interpretovat?

Žádal jsem pana premiéra o schůzku, ale zatím se to nepodařilo. Teď už nevím, zda to má smysl.

Jediné, co mi z toho vyplývá, je, že jsou překvapení podporou RTVS. Otevřený dopis proti zrušení podepsalo přes 1200 lidí z RTVS, vznikl tu takový výbor, který koordinuje iniciativu našich zaměstnanců. To může premiér považovat za něco takového. Ale tohle mě velmi překvapilo a budeme na to reagovat, musíme se ohradit. Jsou to silná slova na pomezí legálnosti.

Jaká je situace v RTVS? Je to otevřený dopis, visí ve vzduchu i stávka?

To ne. Je to iniciativa zaměstnanců. Stávkovat se může podle zákonů tehdy, když je otevřená kolektivní smlouva, a v tom je potřeba postupovat velmi citlivě. Mohlo by to být potvrzení určitých tendencí, na které upozorňuje tato vládní garnitura.

Udělám všechno pro to, aby se něco takového nestalo. Ale zaměstnanecké iniciativy, odborářské a občanské iniciativy, to je věc, která je podle mě úplně legislativně v pořádku, a s tím problém není. Chystám se ale napsat lidem, že je potřeba situaci vnímat velmi citlivě a nedělat věci, které by byly označované – jak řekl pan premiér – za nelegální.

Jaká je podpora veřejnoprávnosti u veřejnosti? Je dostatečná? V Česku máme zkušenost s televizní krizí, ale viděli jsme i to, jak rychle se zametlo s veřejnoprávními médii v Polsku a Maďarsku.

Tady se nedávno konala manifestace podpory RTVS, na které bylo několik tisíc lidí, ale určitě je tu menší povědomí o veřejnoprávnosti než v Česku.

Nám před rokem a půl zrušili koncesionářské poplatky. Tehdy se nás také nikdo neptal. A to za tím stála dnes opoziční Svoboda a Solidarita, liberální strana. My jsme vysvětlovali, že by měli mít liberálové zájem na veřejnoprávnosti, ale oni zrušili jeden z jejích principů. Pan Richard Sulík (tehdejší předseda SaS) si to ale nedal vysvětlit a teď sklízí, co zasel.

Udělal to navzdory všem našim argumentům. Dokonce zrušením poplatků podmínil souhlas se schválením státního rozpočtu, což bylo do jisté míry politické vydírání.

No a teď se nám snížil rozpočet o 50 milionů eur a nový zákon se řešil bez jakékoli odborné nebo společenské debaty. Politici si veřejnoprávnosti moc neváží, ale část společnosti to vnímá velmi citlivě. Jsem velmi vděčný, že se vyjadřuje odborná veřejnost, posluchači i diváci. Podpora tu je, ale myslím, že ne tak velká, jako by byla, řekněme, v Česku.

Zrušení koncesionářských poplatků bylo takovým předstupněm toho, co se děje teď. Šlo tehdy Sulíkovi a tehdejší koalici o politický vliv na veřejnoprávní média? Příjmy se navázaly na podíl ze státního rozpočtu, ale ne ústavním zákonem a Ficova vláda hned ukázala, že ty finance jdou rychle osekat.

Sulík argumentoval tím, že je to podle něj nepřímá daň a daňový systém je pro něj mantra. Považoval to za politický program. Kdyby se to tehdy zaneslo do ústavy, k čemuž chyběly ty dva hlasy, tak tu takový problém není.

Iniciátorem změn v RTVS je Slovenská národní strana (SNS). Netají se tím, že jí jde o zestátnění televize. Kromě obsahu zpravodajství kritizuje i rozbujelé smlouvy s externisty. Tuhle kritiku vnímáte?

To je znovu ten politický narativ. Všechny smlouvy jsou veřejné, všechny typy smluv procházejí přes naši dozorčí radu, to je podobné jako v Česku.

Televize není v takové personální kondici, aby uměla svými silami zabezpečit náročnější výrobní procesy, proto má externisty. To je problém už 20 let. Byl jsem v České televizi, viděl jsem, v jakých podmínkách se tam pracuje. Je tam 3500 zaměstnanců, my jich máme v televizi 900. U nás máme v krejčovské dílně jen tři lidi, musíme si objednávat lidi zvenku.

Řekl jsem paní ministryni kultury, že pokud chtějí věc zkontrolovat, mají na to právo. Ceny jsou úplně standardní, ať si to prověří.

Jak se vám poslouchají útoky osobní povahy? Mám na mysli tu nevšední tiskovou konferenci politiků z SNS, na které od ministra životního prostředí Tomáše Taraby zněly velmi nevybíravé osobní urážky na vaši adresu.

To svědčí o nich, nechci to komentoval. Je to jejich mentální výbava. Všechny věci, které se týkají mého osobního bankrotu, se řešily při mojí volbě ředitelem.

Byl jsem v parlamentu zvolený téměř ústavní většinou hlasů, mám silný mandát. Oni ho chtějí prolomit tímto způsobem. Já se nad to povznáším. Svědčí to o nich, ne o mně.

Z Česka zazněla od Českého rozhlasu i České televize jasná podpora RTVS. Ta slova byla dost ostrá. Možná až překvapivě?

Jsme rozhlasák, takže mám dlouholeté vztahy s Reném Zavoralem (ředitelem Českého rozhlasu) a byl jsem v kontaktu i s bývalým ředitelem ČT panem Dvořákem a také se současným ředitelem panem Součkem.

Do jisté míry se té podpoře nedivím. Vývoj u nás pozorně sledují, protože je jasné, že se jím někteří politici v Česku mohou inspirovat a i u vás to může jít podobným směrem.