Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za téměř „westernově epickou oslavu jednoho života“ označuje australský herec Joel Edgerton hraný film Sny o vlacích, který lze nově vidět na Netflixu. „Vyzařuje takovou zvláštní důstojnost,“ tvrdí představitel hlavní role, stoického, málomluvného amerického dřevorubce Roberta Grainiera.
Film, který měl premiéru na festivalu Sundance, vznikl podle novely dnes již nežijícího spisovatele Denise Johnsona z roku 2011. Odehrává se začátkem 20. století. Hrdina žije v okolí městečka Bonners Ferry ve státě Idaho. Když začne těžařská sezona, vždy na několik měsíců odjíždí daleko za prací stavět mosty nebo železnici. Pak se s výdělkem vrací k manželce, kterou ztvárnila Felicity Jones, a malé dceři.
Ztvárnit muže, jenž obtížně hledá balanc mezi pracovním a osobním životem, nebylo pro jedenapadesátiletého Joela Edgertona těžké. „Vím, jaké je být zamilovaný, teď jsem zamilovaný. A taky zápasím s tím, jak skloubit práci a osobní život. Takže Robert je skoro jako já, akorát že na rozdíl ode mě má v ruce sekyru,“ poznamenává herec známý z filmů Warrior nebo Dárek.
Na filmu jej zaujalo, že obyčejný život dřevorubce, jenž například nikdy nespatřil moře a který by za běžných okolností nikoho nezajímal, dokáže scénář vylíčit tak, aby na něm lidem záleželo.
Protagonista často pracuje po boku potulných mužů, kteří nemají domov či rodinu a cestují za prací z jednoho státu do druhého. Kácejí smrky, cedry, modříny, douglasky i borovice. Jak se posouvají hlouběji do lesa, pozvolna mění tvář svahu.
Trailer k filmu Sny o vlacích.Video: Netflix
Sny o vlacích natočil jako svůj druhý celovečerní počin režisér Clint Bentley. Zvlášť si pochvaluje herce Edgertona, který podle něj dokáže vyjádřit spoustu emocí i nepatrným pohybem. „Umí vytěžit z minima maximum, zapůsobit na vás jen tím, jak se podívá do dálky nebo se přeřekne. Je skvělý a zároveň hodně skromný,“ hodnotí režisér.
První reakce kritiků jsou příznivé. Podle deníku Washington Post film vypráví relativně fádní příběh člověka, který sice zažije tragédii, ale jinak se v jeho životě zase tolik nestane. Výsledek je přesto zajímavý.
„Sny o vlacích nabízejí příležitost oddychnout si od světa, který nám skoro nedává šanci zpomalit a uvědomit si, jak je život krásný,“ domnívá se recenzent, podle nějž kamera Adolpha Velosa někdy dlouze spočívá na vysokých vršcích stromů v divočině na severozápadě USA a dovoluje divákovi, aby je naplno ocenil. Pocit bezčasí dotváří snová hudba Bryce Dessnera známého z kapely The National.
Hrdina Robert Grainier hraný Joelem Edgertonem je sirotek. „Rok ani den svého narození nikdy přesně nevěděl. Nikdo mu neřekl ani to, jak přišel o své původní rodiče,“ představuje ho film.
„Ten film je fakt nádherný. Všechny ty hory, neuvěřitelně vysoké stromy i západy slunce jsou tak bolestně ohromující, jako by ani nebyly opravdové,“ přitakává recenzentka listu New York Times. Podle ní snímek vystihuje, jak pozvolna nabíráme zkušenosti a naplno doceňujeme velkolepost vlastního života často až ve chvíli, kdy se začíná blížit jeho konec.
Dle britského deníku Guardian byl snímek v některých ohledech zjevně inspirován kinematografickými postupy uznávaného režiséra Terrence Malicka. „Pozdější scény odehrávající se ve městě ukazují, že součástí záhady každého života je i to, jak je krátký a jak ho lze vměstnat do prchavé série několika vzpomínek. To vše Joel Edgerton zprostředkovává divákům s citem a grácií,“ hodnotí Guardian, jenž snímku udělil čtyři z pěti hvězdiček.
Agentura AP napsala, že s postupem let roste zájem také o knižní předlohu, v angličtině čítající jen něco málo přes stovku stran. Novela Denise Johnsona, jenž žil v letech 1949 až 2017 a získal prestižní Národní knižní cenu USA, poprvé vyšla začátkem tisíciletí v literárním časopisu The Paris Review. Pozvolna ale získávala příznivce, v roce 2012 byla nominovaná na Pulitzerovu cenu a vloni už ji deník New York Times zařadil na seznam nejlepších knih 21. století.
