Článek
Dynamické účastnické fondy, ve kterých si lidé spoří na stáří v rámci doplňkového penzijního spoření (DPS), pokračovaly ve třetím čtvrtletí v růstu. Od července do konce září vydělaly v průměru 1,77 procenta. Podstatně hůře se vedlo vyváženým a konzervativním strategiím.
Vyvážené fondy během třetího čtvrtletí v průměru odepsaly 0,01 procenta, takže jejich hodnota prakticky stagnovala. Povinné konzervativní fondy klesly o 0,98 procenta. Vyplývá to z údajů Asociace penzijních společností ČR.
Výsledek třetího čtvrtletí zároveň ukazuje, že tempo růstu penzijních fondů s vysokým zastoupením akcií proti první polovině roku zpomalilo. Přesto právě dynamické fondy zůstávají od začátku letošního roku s velkým odstupem nejvýnosnější ze tří hlavních investičních strategií.
Od ledna do konce září vydělaly v průměru 13,22 procenta. Vyvážené fondy za stejné období připsaly 6,88 procenta a povinné konzervativní fondy 0,84 procenta.
Ještě na konci června činilo letošní průměrné zhodnocení dynamických fondů 11,45 procenta, u vyvážených fondů 6,89 procenta a u povinných konzervativních fondů 1,82 procenta. V létě tak dynamické strategie své letošní zisky ještě navýšily, zatímco konzervativní fondy o část předchozího zhodnocení přišly.
„V prvních dvou měsících třetího kvartálu penzijní fondy DPS s akciovou složkou převážně rostly, dynamický fond se dostal na konci letních prázdnin na více než 14procentní výnos. Poslední měsíc kvartálu ale znamenal mírný pokles,“ shrnuje pro Seznam Zprávy Byznys Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností ČR.
Podle něj stále existuje možnost, že dynamické fondy zakončí celý letošní rok s dvouciferným zhodnocením. Údaje představují průměrné zhodnocení jednotlivých kategorií fondů, nikoliv výsledek každého konkrétního fondu. Detailní statistiky jednotlivých účastnických fondů za třetí čtvrtletí zatím asociace nezveřejnila.
Vyšší výnos, ale také větší výkyvy
Rozdíl mezi jednotlivými typy fondů souvisí především s tím, kam peníze klientů investují. Dynamické fondy drží velkou část prostředků v akciích, a proto mohou v době růstu akciových trhů dosahovat výrazně vyšších výnosů. Zároveň ale jejich hodnota více kolísá a v nepříznivém roce mohou skončit také ve ztrátě.
Vyvážené strategie kombinují akcie s konzervativnějšími investicemi, například dluhopisy. Povinné konzervativní fondy jsou naopak zaměřené především na méně riziková aktiva. Jejich hodnota proto zpravidla tolik nekolísá, zároveň však mají nižší dlouhodobý výnosový potenciál.
Právě otázka, jak dynamicky by měly být dlouhodobé penzijní úspory Čechů investovány, je nyní jedním z hlavních témat chystané reformy třetího pilíře. Vláda letos schválila novelu označovanou jako Lepší penzijko, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. Změny by podle návrhu měly začít platit od příštího roku.
Jednou z navrhovaných změn je strategie životního cyklu. Její princip spočívá v tom, že mladší člověk, kterému do důchodu zbývá několik desítek let, může větší část penzijních úspor investovat dynamičtěji. S přibývajícím věkem se pak peníze postupně přesouvají do stabilnějších a konzervativnějších investic, aby úspory krátce před jejich výběrem nebyly tolik vystavené případnému propadu finančních trhů.
U klientů mladších 50 let by podle aktuálního vládního návrhu měly dynamické investice ve strategii životního cyklu tvořit nejméně 75 procent portfolia. Až deset procent by mohlo směřovat do alternativního účastnického fondu. Klientům by ale dál zůstala možnost zvolit si jiné rozložení investic podle vlastních preferencí.
Spor o poplatky
Jednou z nejdiskutovanějších částí reformy jsou poplatky, které penzijní společnosti účtují klientům. Vládní návrh počítá s tím, že u většiny fondů zmizí poplatek ze zhodnocení a poplatek za správu bude zastropován na půl procenta ročně. Výjimkou mají být alternativní účastnické fondy, u nichž se současné poplatkové limity měnit nemají.
Ministerstvo financí změnu prezentuje jako způsob, jak penzijní spoření zlevnit a nechat větší část dosaženého výnosu klientům. „Chceme, aby peníze z úspor šly lidem, ne finančním ústavům,“ uvedla při představení návrhu ministryně financí Alena Schillerová.
Penzijní společnosti ale právě proti této části novely vystupují. Asociace penzijních společností tvrdí, že navrhovaný strop je příliš nízký a neponechá společnostem dostatečný prostor například na získávání nových klientů nebo na nákup širšího spektra investičních nástrojů.
„Levnější penzijko samo o sobě nové lidi do systému nepřivede. Je třeba je aktivně oslovovat a vysvětlovat jim význam dlouhodobého investování,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Radek Moc.
Asociace varuje, že pokud penzijním společnostem výrazně klesnou příjmy z poplatků, mohou začít šetřit právě na distribuci a získávání nových klientů. Kritizuje také to, že by společnosti musely kvůli nižšímu poplatkovému stropu omezovat náklady spojené s investováním. Ministerstvo financí takto pesimistický pohled ale odmítá.
„Již dnes řada penzijních společností bez problémů funguje s náklady pod poplatkovým stropem 0,5 procenta,“ uvedl resort v reakci na zářijovou kritiku asociace.
Ministerstvo se přitom odvolává také na stanovisko České národní banky. Ta podle zveřejněné reakce připouští, že snížení poplatků bude pro hospodaření penzijních společností citelným zásahem a pravděpodobně si vyžádá změny jejich obchodních modelů. Její analýzy ale v současnosti nesignalizují, že by navrhované změny měly ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu ohrozit finanční stabilitu sektoru.
Lidé se přesouvají do novějšího penzijka
Český třetí pilíř současně prochází postupnou proměnou i bez nové reformy. Lidé ubývají ve starém penzijním připojištění v transformovaných fondech a naopak přibývají v novějším doplňkovém penzijním spoření, které umožňuje volit mezi různě rizikovými investičními strategiemi.
Na konci letošního června mělo podle Ministerstva financí doplňkové penzijní spoření 2,285 milionu lidí. Na konci loňského roku jich bylo 2,164 milionu. Za první polovinu letošního roku tak počet klientů DPS vzrostl přibližně o 121 tisíc.
Ve starém penzijním připojištění šel vývoj opačným směrem. Počet účastníků se snížil z necelých 1,75 milionu na konci roku 2025 na zhruba 1,61 milionu na konci letošního června. Celkově přitom lidí spořících ve třetím pilíři mírně ubývá - na konci června jich bylo necelých 3,9 milionu.
Do transformovaných fondů už od roku 2013 nemohou vstupovat noví klienti. Jejich charakteristickým rysem je garance nezáporného zhodnocení za kalendářní rok. Právě kvůli této garanci ale fondy investují velmi konzervativně, což omezuje jejich dlouhodobý výnosový potenciál.
Také jejich budoucnost má změnit Lepší penzijko. Vládní návrh počítá s tím, že činnost transformovaných fondů skončí k 31. prosinci 2036. Klienti, kteří v nich v té době zůstanou, by měli být převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
