Rusové přesvědčují Trumpa a jeho lidi, že Ukrajina na bojišti už prohrála

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po Miami a Ženevě se mírová jednání o Ukrajině přesunula na třetí kontinent. Americká a ruská delegace přijely do Abú Zabí, metropole Spojených arabských emirátů.

Americký tým vede tajemník Pentagonu Daniel Driscoll, který minulý týden hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předal mu americký návrh na dohodu, známý nyní jako osmadvacetibodový plán.

Ten vyjednali v Miami zvláštní zmocněnec Donalda Trumpa Steve Witkoff a vyslanec Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Ukrajina a evropské země označily plán za seznam splněných ruských přání, takže narychlo svolaly na neděli schůzku s americkými diplomaty a ministrem zahraničí Marcem Rubiem v Ženevě.

K dispozici jsou zatím jen různá prohlášení, většinou obsahující slova „optimismus“ nebo „základ pro jednání.“

Ukrajinci po schůzce v Ženevě tvrdí, že USA plán upravily tak, aby více vyhovoval Kyjevu. Evropští diplomaté označili rozhovory ve Švýcarsku za velký pokrok. Kreml uvítal původní americký plán právě jako dobrý „základ pro další jednání“, upravený návrh po Ženevě zatím Rusové podle Putinova mluvčího neviděli a k rozhovorům v Abú Zabí je předčasné se vyjadřovat.

Ukrajincům v původním americkém osmadvacetibodovém návrhu nejvíce vadilo, že by měli opustit své obranné linie na Donbase a že bezpečnostní garance pro případ další ruské agrese nejsou konkrétní. Evropští politici kritizovali fakt, že s nimi návrh Američané nekonzultovali a nezohledňuje evropskou bezpečnost.

„Nevíme přesně, o čem Američané s Ukrajinci jednají. Nejsme takzvaně na palubě. Když jsme se o to pokusili, americká strana nám dala najevo, že nejsme vítaní,“ cituje americký deník Washington Post jednoho z evropských diplomatů.

Velká Británie, Německo a Francie předložily v pondělí vlastní plán pro Ukrajinu, ale Putinův poradce Jurij Ušakov označil některé jeho body za „nepřijatelné pro Rusko na první pohled“.

Z vyjádření amerických představitelů v posledních dnech vyplývá, že USA považují ukrajinskou pozici na bojišti za velmi špatnou. Ukrajina tak podle nich musí dříve či později přijmout bolestné kompromisy, protože prohrává a je třeba se smířit s tím, že Rusko je vojensky silnější.

„Je iluzorní domnívat se, že když zasypeme Ukrajinu zbraněmi a penězi, tak zvítězí,“ prohlásil americký viceprezident J. D. Vance.

Podobně hovořila v noci z pondělí na úterý Trumpova prezidentská mluvčí Karoline Leavittová. „Nemůžeme Ukrajině posílat zbraně věčně,“ uvedla. Sám Trump v rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil o Ukrajincích: „Mohou ztratit území v krátké době. Ztrácejí území.“

Podle deníku The Washington Post se snaží Rusové vytvořit dojem, že jejich postup na frontě a převaha v počtu vojáků i zbraní činí vojenskou porážku Ukrajiny nevyhnutelnou. Přestože za poslední dva roky ruská armáda dobyla jen procento ukrajinského území a obrannou linii na Donbase u měst Slovjansk a Kramatorsk - budovanou do roku 2014 - bude pro ni obtížné dobýt. Město Pokrovsk, kde ukrajinské obranné pozice nejsou tak silné, Rusové dobývají šestnáct měsíců. Za velkých ztrát na životech vojáků.

„Putinovi nejde v první řadě o dobývání ukrajinských vesnic, ani o ukrajinské nerostné suroviny. Jde mu o obnovení sféry vlivu. Chce dát USA a Evropě najevo, že Rusko má svou sféru a Západ do ní nesmí zasahovat. K dosažení tohoto cíle mu stojí za to ve válce pokračovat,“ řekl americkému listu bývalý ruský diplomat Boris Bondarev. Ten pracoval do roku 2022 na ruské misi OSN v Ženevě a kvůli nesouhlasu s válkou rezignoval. Jako jediný ruský diplomat.

Expert na americkou politiku a autor knihy Svět podle Trumpa Tomáš Klvaňa uvedl pro Seznam Zprávy, že Vance a Trump chtějí válku ukončit co nejdříve, i když bude dohoda nevýhodná pro Ukrajinu.

„Vance je typickým představitelem, řekl bych, až cynického superrealismu v zahraniční politice. Když není možné se dohodnout s nepřítelem a rivalem, tak je snazší naléhat na spojence, který je na vás do značné míry závislý. Tedy na Ukrajinu,“ říká Klvaňa.

Vance se v pondělí pustil do republikánských kongresmanů, kteří Trumpův přístup k jednání považují za příliš ustupující Rusku.

Trumpovi to vyčetli například republikánský člen Sněmovny reprezentantů za stát Nebraska Don Bacon, bývalý šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell nebo dlouholetý republikánský senátor za stát Mississippi Roger Wicker.

„Po čtyřech letech zdvojnásobení (v některých oblastech i ztrojnásobení) cen nemovitostí se mnoho mladých lidí cítí vyřazeno z amerického snu o vlastnictví domu (…) Systém pojištění Obamacare se hroutí pod vlastní vahou. A země má dluh 38 bilionů dolarů. Naše administrativa usilovně pracuje na řešení všech těchto problémů. Ale víte, co skutečně rozčiluje republikány? Že Trumpova administrativa může konečně ukončit čtyřletý konflikt ve východní Evropě,“ napsal viceprezident v kritickém příspěvku na sociální síti X.

Úterní schůzka v Abú Zabí je návratem do oblasti, kde letos americko-ruské rozhovory o Ukrajině začaly. 18. února se v saúdskoarabské metropoli Rijádu sešly delegace, které vedli ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov.

Domluvily se tam zejména na navázání dalších vztahů. Na konci měsíce pak následovala výbušná schůzka Trumpa a Zelenského v Bílém domě, po které se americko-ukrajinské vztahy výrazně propadly.

Během března a dubna se američtí vyjednavači setkali v Rijádu separátně s týmy Ruska a Ukrajiny, Rusové a Ukrajinci jednali přímo spolu 15. května v Istanbulu. Tam lídr ruské delegace Vladimir Medinskij vyhrožoval, že ruská armáda zabere další oblasti Ukrajiny, pokud Kyjev nepřistoupí na dohodu.

Po jarní sérii rozhovorů začal být Trump opět otevřenější vůči Ukrajině a v létě jevil známky ochoty přitlačit vůči Rusku, zavedl dokonce první tvrdší sankce. Pak ale v srpnu přišla cesta Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy, kde se dohodlo první setkání Trump-Putin. Ani jednání na Aljašce nepřineslo průlom.

V průběhu září začal být Trump opět kritičtější vůči Rusku - dokonce prohlásil, že Ukrajina by mohla válku vyhrát. Další plánovaný summit Trump-Putin svolaný na konec října do Budapešti se zrušil s odůvodněním, že není žádná šance na posun.

Po říjnovém telefonátu s Putinem ale zároveň začal americký prezident aktivně prosazovat ukončení války na současné linii fronty. Krátce poté - 17. října - zkrachovala další schůzka Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tentokrát sice ne před zraky kamer, ale od té doby Američané znovu viditelně tlačí Ukrajince k ústupkům.