Co stálo milion, stojí dnes dva. Jen pojistka je často pořád stejná

Platíme nižší pojistné, ale když vznikne škoda a má dojít na výplatu peněz pojišťovnou, jsme, mírně řečeno, zklamaní. Pojišťovna totiž své plnění krátí a vyplatí za škodu méně peněz, než je ve smlouvě, na což má při podpojištění právo. Přitom jak v debatě, kterou uspořádaly Seznam Zprávy, uvedl ředitel Úseku likvidací v pojišťovně Kooperativa Ondřej Poul, vyplácet peníze tak, aby byl pojistník spokojený, je v zájmu pojišťoven.

„Je to naše výkladní skříň, důkaz, že platit pojistku má smysl.“

Krácení pojistného plnění nedělá podle Poula radost vůbec nikomu. A přesto k němu dochází.

A co vlastně podpojištění je? Před deseti lety jste si pojistili dům na pět milionů korun s tím, že za tyto peníze jste si tehdy mohl pořídit nový dům. Ale nyní už má dům cenu 10 milionů. Takže když dům spláchne povodeň, dostanete částku, za kterou si nové bydlení už rozhodně nepořídíte. Navíc vám pojišťovna nemusí vyplatit ani oněch pět milionů, ale částku nižší o procentuální podíl o jaký je dům „podpojištěný“.

Hosté Byznys Clubu se shodli, že za současným stavem pojistných smluv je někdy snaha ušetřit na pojistném, ale velmi často prostá neznalost. O tom, jak se za poslední roky všechno zdražilo, ví každý. Málo kdo si to ale dá do souvislosti s pojistkou svého domu.

„Je to celkem pochopitelné, lidé prostě nevstávají s myšlenkou na to, zda mají pojištění aktuální a kdy naposledy aktualizovali pojistnou smlouvu,“ říká Ondřej Poul.

Faktem ale je, že pokud jsme někdy rodinný dům postavili za čtyři miliony, dnes by nás stejný dům vyšel na šest, možná i osm milionů. Jen velice málo z nás si ale po takové kalkulaci nechalo upravit částku, na kterou máme nemovitost pojištěnou.

Podle Josefa Kupce, experta na oceňování nemovitostí z poradenské společnosti KPMG, nelze nárůst cen ve stavebnictví házet jen na inflaci.

„Když se podíváme na desetiletý průměr, tak ceny v bytové výstavbě rostly o 120,5 %, v občanské výstavbě je to 70 %. Vývoj inflace za stejné období? Nějakých 55 %. Takže je patrné, že cena té výstavby roste mnohem rychleji než inflace.“

O tom, jak brutálně narůstá cena výstavby, vědí především ti, kdo staví, anebo se jich prostě téma stavebnictví nějak dotýká, shodli se hosté Byznys Clubu.

„Mému klientovi na Moravě voda vážně poničila jednopatrový, podsklepený dům. Pojištěný ho měl na 2,6 milionu a každému je asi jasné, že za tyto peníze se takový dům dnes postavit nedá. Odhadovali jsme to na šest milionů,“ vzpomíná na jeden z mnoha příběhů loňských devastujících povodní Ondřej Poul. Voda tento dům nestrhla, i tak byla způsobená škoda ohodnocena na dva miliony.

„Reprodukční hodnota domu byla nakonec stanovena na šest a půl milionu, ten dům byl ale pojištěný pouze na 2,6 milionu, takže tam vzniklo podpojištění 60 %. A právě o těch 60 % bylo kráceno plnění. Namísto dvou milionů, které potřebuje na opravu domu, ten pán dostal jen osm set tisíc,“ popsal způsob výpočtu sankce za podpojištění šéf likvidací v Kooperativě.

Loňské povodně na severní Moravě ale měly i šťastnější příběhy. Pojišťovny za vzniklé škody celkově vyplatily 20 miliard korun, což je zhruba čtvrtina všech škod.

Likvidátoři pojistných událostí ale bývají v situacích, jakými byly loňské povodně, anebo Tornádo v roce 2021, ke klientům o něco vstřícnější.

„Ne všechno se počítalo, nějaká menší podpojištění se nebrala v úvahu, plnilo se hlavně rychle. Takže určitě jsme zaplatili klientům víc, než kdybychom to všecko pečlivě oceňovali a přesně podle toho plnili,“ popsal praxi z loňského podzimu Ondřej Poul.

V pojistných podmínkách většiny pojišťoven je v souvislosti s podpojištěním zřetelně uvedena tolerance, často 15 %. Podle manažera Kooperativy totiž není možné stanovit reprodukční hodnotu nemovitosti na tisícovky a stejným způsoben stanovovat její poměr k pojistné částce.

„Není to tak, že vyčíslíme 5procentní podpojištění a těšíme se, jak budeme škrtat peníze,“ vysvětluje Poul.

I tak bývaly mohly pojišťovny, nebýt sankcí za podpojištění, lidem na Moravě vyplatit zhruba o 2,3 miliardy víc.

Má-li někdo pocit, že starat se o to, aby byla uzavřená pojistka v pořádku, je úkol pojišťovny, nelze s ním úplně nesouhlasit. Pojišťovny své klienty na riziko podpojištění upozorňují.

„Za poslední tři roky jsme oslovili stovky tisíc klientů s nabídkou, aby aktualizovali svoji pojistnou částku. Napsali jsme jim, kolik je jejich pojistná hodnota a na kolik odhadujeme reálnou hodnotu jejich nemovitosti, takže se to dozvěděli z dopisu, jednoduše, lidsky. Jenom půlka na to zareagovala pozitivně,“ upozornil Ondřej Poul. Druhá půlka řekla nabídce ne, protože by to znamenalo vyšší pojistné.

Podle ředitele likvidace škod v Renomia Group Martina Hlaváče je u klientů z řad podnikatelů a majitelů firem situace o něco lepší.

Podpojištění u komerčních nebo průmyslových nemovitostí tak není tak běžné, jako u objektů patřících fyzickým osobám. Ani zde sice nikdo nechce platit za pojistku zbytečně moc, ale motivace ušetřit na pojistném je podle Hlaváče v podnikatelském prostředí asi méně.

„Navíc pojištění občanů se samozřejmě často sjednává online, napřímo, bez poradce, a riziku podpojištění tím pádem není vždy věnován potřebný prostor,“ myslí si Hlaváč. Při sjednávání pojištění firem je to prakticky vyloučeno, vždy je u něj profesionál, který klienta na všechna rizika, včetně podpojištění, dostatečně upozorní.

„Třeba jen stanovit reprodukční cenu v případě logistických parků a průmyslových hal už není úplně jednoduché a je logické, že na to mají podnikatelé své pojišťovací makléře, kteří s tím pomáhají a prostě se o pojistky starají,“ souhlasí Josef Kupec z KPMG a upozorňuje, že pojišťování průmyslových nemovitostí má i další specifika.

V Rakousku pojišťovny musí pojistky každoročně upravovat o oborovou inflaci, tedy o inflaci ve stavebnictví, kterou pravidelně zveřejňují statistici. Zákon předepisuje povinnou minimální valorizaci, což je podle Ondřeje Poula pozitivní a vítané. To, že by pojišťovny již uzavřené smlouvy automaticky a povinně indexovaly, by podpořil také Josef Kupec, s Marinem Hlaváčem se ale na tomto neshodli.

„Já tento názor úplně nesdílím, nejsem si jist, že až takhle hodně by se to mělo regulovat. Přece jen, bavíme se o komerčním, vlastně dobrovolném typu pojištění,“ řekl v debatě Martin Hlaváč. Myslí si, že je dobré na trhu podporovat zdravou soutěž.

„Pojišťovny mezi sebou soutěží rozsahem krytí, cenami, ale samozřejmě i tím přístupem k podpojištění. To je vlastně také ukázka proklientské orientace,“ řekl Hlaváč. Stát se do takové regulace trhu pouštět nemusí, řešení podle něj máme, byť funguje na bázi dobrovolnosti.

„Nejlepším řešením, které si každý klient může vybrat, je indexace. Pojistku s indexací bych jednoznačně doporučil všem klientům, jenom bych to asi nenastavoval přímo povinně.“

Jako nejdostupnější cestu, jak řešit současnou situaci, kdy je v Česku podpojištěno okolo 70 procent nemovitostí, vidí všichni hosté Byznys Clubu především v zesílení komunikace a v důsledku toho pak zlepšení informovanosti nás všech.

„Není to jen o problému podpojištění, který vznikne, ale evidentně tu existuje i nepochopení samotného produktu pojištění nemovitosti, se všemi souvislostmi a důsledky,“ myslí si Josef Kupec. Informovat nás a upozorňovat na rizika ovšem musí především samotné pojišťovny.