Článek
Příští čtvrtek začne v Evropské unii platit zákaz používání a skladování hasicích pěn s takzvanými věčnými chemikáliemi. Kvůli unikátním vlastnostem, především voděodolnosti, se tyto chemikálie známé pod zkratkou PFAS (per- a polyfluorované látky) používají vedle výroby balicího papíru či nepromokavých látek také při hašení hořících kapalin.
„Pěnidla obsahující fluor vytvářejí na povrchu hořící kapaliny film, která tu kapalinu vlastně uzavře. Není proto až tak důležité, jak kvalitní je ta samotná pěna,“ popisuje princip hašení s PFAS Jiří Jiroušek, jednatel společnosti Stimax International, která obchoduje s prostředky požární ochrany.
Látky PFAS jsou ale velmi stabilní, v přírodě se téměř nerozkládají a hromadí se v půdě, vodě i v lidském těle. Evropská unie proto používání těchto věčných chemikálií postupně kvůli ochraně zdraví zakazuje.
Od letošního 4. prosince se ale v zemích Evropské unie včetně Česka nebudou smět používat pěnidla obsahující perfluoroktanovou kyselinu (PFOA) a její sloučeniny, které patří do skupiny PFAS. Zákaz všech těchto látek má platit od roku 2030.
V Česku se podle údajů hasičského záchranného sboru ročně spotřebuje kolem 50 tun těchto látek, až tisíce tun však podle portálu enviweb.cz skladují hasičské jednotky v chemických továrnách a dalších průmyslových provozech.
Prosincový termín zákazu hasiv s obsahem PFOA se týká státních hasičů i použití v průmyslu a domácnostech. Hasičský záchranný sbor České republiky i některé státní podniky hlásí, že už jsou už na zákaz připraveni.
„HZS ČR už provedl výměnu PFOA, jejich solí a sloučenin příbuzných PFOA a v současnosti dokončujeme obměnu veškerých fluorovaných pěnidel, která obsahují i jiné látky ze skupiny PFAS,“ napsala mluvčí HZS Klára Ochmanová.
Státním hasičům podle mluvčí žádné mimořádné náklady nevznikly, protože náhradu těchto pěnidel provedli v rámci pravidelné obměny hasiv. Podobně postupovaly i státem vlastněný provozovatel ropovodů, společnost Mero, a státní distributor paliv Čepro.
Společnost Čepro v současné době již nenakupuje, neskladuje a nepoužívá hasiva s obsahem PFOA. Obměna hasiv probíhá podle dlouhodobého harmonogramu, průměrně se jedná o roční náklady cca čtyři miliony korun,” uvedl mluvčí státní firmy Marek Roll s tím, že hasicí pěna s obsahem PFOA byla v Čepru naposledy použita v roce 2020.
Pěnidla s obsahem PFOA už nepoužívají ani hasiči na Letišti Václava Havla v Praze. Při výměně pěnidel bylo nezbytné komplexní čištění – dekontaminace celého vozidla odbornou firmou. „Průměrná cena za dekontaminaci a výměnu pěnidla činila cca 400 tisíc korun na vozidlo,“ říká mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
Podnikoví hasiči mohou počkat
Pro hasičské jednotky v průmyslových podnicích spadající pod zákon o prevenci závažných havárií platí výjimka, díky níž mají na náhradu hasiv s věčnými chemikáliemi deset let. Například společnost Orlen Unipetrol, která vedle rafinerie v Litvínově provozuje i pardubické Paramo nebo neratovickou Spolanu, už ale na výměně pracuje.
„Pěnidla s nadlimitní koncentrací kyseliny perfluorooktanové (PFOA) již nepoužíváme. Vyřazená pěnidla jsou ekologicky likvidována a hasicí zařízení a vozidla našeho podnikového hasičského záchranného sboru jsou čištěna ve spolupráci s odbornými společnostmi,“ uvedla mluvčí společnosti Tereza Stříbrná.
„V současné době realizujeme plán výměny pěnidel, ve kterém postupujeme dle unijní direktivy i udělené výjimky pro používání pěnidel s perfluorovanými a polyfluorovanými sloučeninami (PFAS) do roku 2035. Za ta totiž zatím neexistuje plnohodnotná náhrada,“ dodala Stříbrná.
Problematická hasiva nahrazuje i Agrofert, do jehož struktury patří několik chemických podniků. „V případě jednoho našeho provozu používáme stejná pěnidla, ale výrobce již změnil technologii výroby a složku fluoru odboural nebo snížil pod hodnotu nařízení EU. U dalšího provozu máme přibližně 50 kubíků těchto pěnidel a budou postupně nahrazována v zákonné lhůtě deset let,“ říká mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
„Přechod nemáme vyčíslený, pro představu cena dekontaminace vyčištění nádrže na pěnidlo se počítá v desítkách, možná ve stovkách tisíc korun – a v tom není zahrnuto vyčištění čerpadla, přiměšovače a přírub,“ dodal Heřmanský.
Vedle nákladů ale podnikoví hasiči upozorňují i na potíže s funkčností hasiv, která mají nahradit fluorovaná pěnidla. Bez vodního filmu, který na povrchu hořící kapaliny tvoří sloučeniny fluoru, bude podle nich k hašení zapotřebí více pěnidla, více vody i jiná aplikační technika.
„U dosavadních hasicích směsí se na 99 litrů vody přidával jeden litr pěnidla, ale ty nové látky už se musejí přimíchávat v trojnásobném množství,“ říká Pavel Holý, prezident Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků, která sdružuje podnikové hasičské jednotky.
„Na hašení celoplošného požáru největší nádrže v Česku počítáme se spotřebou 50 tun starých pěnidel, která se cenově pohybují kolem 350 korun za kilogram. To znamená, že i kdyby byla cena nových pěnidel bez PFAS stejná, místo 17,5 milionu korun bude taková zásoba stát 52,5 milionu,“ upozorňuje Holý.
Kvůli zmíněným obtížím je podle Jiřího Jirouška ze společnosti Stimax International pro řadu firem ekonomicky výhodnější zatím zůstat u fluorovaných pěnidel. „Mohou počkat, jestli se do roku 2035 objeví nějaký nový produkt, a zároveň mohou výrobcům stabilních hasicích zařízení zadat požadavek na kompletní přestavbu svých systémů,“ uvažuje Jiroušek.
Jednotky dobrovolných hasičů podle Jirouška až na drobné výjimky používají základní víceúčelová pěnidla, která láky PFAS neobsahují. Velké množství fluorovaných hasiv se ale používalo ve stabilních hasicích zařízeních, například ve skladech.
