Článek
SPD bude bojovat proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Novinářům to ve středu ve Sněmovně řekla poslankyně SPD Lucie Šafránková. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno. SPD bude chtít, aby organizace vrátila všechny dotace od Brna či Jihomoravského kraje, pokud by veřejné peníze použila na tuto akci.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, oznámilo plán uspořádat příští rok sjezd v Brně minulý týden. Sjezd se bude konat od 22. do 25. května, půjde o 76. ročník. Je to poprvé, co bude dějiště v Česku.
„Jako poslankyně za Jihomoravský kraj a Brňačka říkám naprosto jednoznačně, že sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna nepatří,“ uvedla Šafránková. Dodala, že sdružení dlouho chtělo revizi Benešových dekretů a uspořádání po druhé světové válce. „Ve městě, které za okupace zažilo popravy, vyhánění a bolestné ztráty rodin, je pořádání takové akce nepřijatelné a hluboce necitlivé,“ řekla. SPD chce bojovat, aby sjezd nebyl nejen v Brně, ale ani jinde v Česku.
Šafránková řekla, že Meeting Brno zastupitele městské části Brno-střed Petra Kalouska (Žít Brno) dostalo na svou současnou činnost dotaci devět milionů od Brna a šest milionů korun od Jihomoravského kraje. „Jsme si vědomi, že organizátoři mohou shánět finance z jiných zdrojů. Ale pokud by byť jediná koruna z dotací byla použita na tuto akci, budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace,“ uvedla. Peníze mají jít na kulturní a společenské projekty, ne na akce, které rozdělují společnost a relativizují historii, dodala.
V Praze a v Brně protestovalo koncem října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí. Varovali před pokusy o revizi dějin. Šéf SdL Bernd Posselt o víkendu v Praze řekl, že uspořádání sjezdu v Brně je logickým krokem v harmonickém vývoji vzájemných vztahů mezi Českem a Německem. Je podle něj na jednotlivých politicích, zda přijmou pozvání na sjezd.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že krajanské sdružení ze stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
