„Z dětí se stávají oběti systému.“ Marvanová a spol. nejen o kauze Bertík

V Česku je málo znalců a úřadům často chybí odbornost, shodli se v debatě Ve stínu nejvyšší státní zástupkyně, senátorka, bývalý ústavní soudce a vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

V této zemi je nedostatek psychologů a psychiatrů, prohlásila šéfka žalobců Lenka Bradáčová a dodala naprosto alarmující údaj: „Jenom v roce 2024 museli psychologové vypracovat 1768 posudků. Bylo to 69 znalců, průměrný věk je 63 let. To je do budoucna neudržitelná situace. Potřebujeme jich trojnásobek. Pokud je nebudeme mít, nebudou ani opatrovnické spory ani trestní řízení končit včas.“

Nedostatku znalců se přímo dotýkal i případ čtyřletého Bertíka, který ve speciální podcastové sérii v uplynulých týdnech přinesl investigativní pořad Seznam Zpráv Ve stínu. Otevřel tak celospolečenskou diskuzi, jestli instituce státu dokáží ve vysoce konfliktních sporech rodičů hájit nejlepší zájem dítěte, anebo jestli dítě systémem propadá.

Právě od tohoto motivu se odvíjela hodinová debata, jejíž záznam najdete nahoře v tomto článku. Vedle nejvyšší státní zástupkyně se jí zúčastnila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, senátorka z klubu ODS a TOP 09 Hana Marvanová a bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa. V debatě pojmenovávali nejcitlivější slabiny systému a přicházeli s řadou možných řešení.

„Máme sice zákony na ochranu dětí, ale ty případy, které jste zveřejnili, svědčí o tom, že se z nich stávají spíš oběti,“ řekla Hana Marvanová. „Ty děti trpí, potřebují pomoc a podporu a místo toho se stávají nedobrovolnými účastníky exekucí a násilného přemisťování.“

Orgány sociálně-právní ochrany dětí neboli OSPOD podle ní selhávají a navíc se jim od Ministerstva sociálních věcí, pod které spadají, nedostává důležité metodické podpory.

Hana Marvanová se přímo dotkla případu, který se odehrál před pár týdny v Ústí nad Labem. Sociální pracovnice přišla v doprovodu policistů odebrat sedmiletého chlapce z bytu matky, který byl soudním rozhodnutím svěřen do péče otce. Od něj ale utekl právě k matce. Chlapcův zoufalý pláč a prosby, aby mohl zůstat u mámy, nebyly nic platné - úřednice dítě násilím odvlekla z bytu.

Právnička Markéta Chudáčková, která byla situaci přítomná prostřednictvím matčina telefonu, v poslední epizodě Ve stínu situaci komentovala slovy: „Exekuce věcí má mnohem přísnější pravidla: nikdo by nepřišel do bytu a neodnesl si televizor bez exekutora a bez pravomocného soudního rozhodnutí. Tady nic takového předložené nebylo. Tohle byla, co se týká televize, krádež. A navíc za asistence policie.“

Hosté se v debatě shodli na tom, že odebírání dítěte nesmí být nikdy nástrojem řešení rodičovských sporů.

Jaromír Jirsa, bývalý ústavní soudce a bývalý prezident Soudcovské unie, vyzval k nové zákonné úpravě, která by popsala, jak se má postupovat v případě nutnosti odebrat dítě z rodiny, například proto, že je pro něj rodič svým jednáním nebezpečný. „Zaveďme ke každému soudu sociálního soudního pracovníka. Je to jistá cesta, jak předcházet těmto konfliktním záležitostem,“ uvedl Jirsa.

„Já sám jsem letitý soudce a jsem rád, že je v poslední době opatrovnická justice středem pozornosti. Když jsem začínal, byla to taková popelka, nikdo to nechtěl dělat. Situace se ale mění. Tato justice je dynamická, začínají se vymýšlet nové postupy, nové metody. Není to jednoduché souzení, protože v něm hrají roli city, vztahy, pocity křivdy, partnerského selhání,“ popsal soudce úskalí těchto sporů.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila, že je nutné přesně stanovit, kdy je odebrání dítěte od rodiče opravdu nutným zákrokem (při bezprostředním ohrožení života a zdraví), a zároveň změnit způsob provádění výkonu tak, aby u dítěte nevznikalo trauma.

„Nemáme v pravidlech definované zásady, jak děti chránit a citlivě ošetřovat jejich potřeby. V praxi potom opravdu může docházet k situacím, které děti poškozují a vystavují je obrovskému stresu a zátěži,“ uvedla Laurenčíková. Podle ní si toto téma zaslouží mnohem větší politickou podporu a finanční investice. „Bez nich se řada problémů prostě nepodaří posunout tak rychle, jak by si zejména ohrožené a zranitelné děti zasloužily.“

V pořadu Ptám se já, který se před dvěma týdny rovněž věnoval kauze Bertík, dokonce bývalá ministryně spravedlnosti a dnes poslankyně hnutí ANO Helena Válková pronesla větu: „Malé děti nejsou voliči, a proto politiky tolik nezajímají.“ Dodala, že ona sama se často marně snažila prosadit změny týkající se opatrovnické justice.

Senátorka Hana Marvanová v debatě zmínila aktuální riziko, které podle ní spočívá v nově schválené rozvodové novele, která má začít platit od nového roku. Podle ní směřuje k automatickému modelu společné péče obou rodičů bez dostatečných pojistek. V novele podle ní chybí kritéria zohledňující domácí násilí, trestní minulost, závislosti či další rizika.

„Rozvodová novela se schvalovala ve stejné době jako trestní zákoník. V něm byla zapracována celá řada ustanovení o takzvaném dětském certifikátu, aby se zabránilo tomu, že například sexuální násilníci a další osoby, které v minulosti byly odsouzeny, budou pracovat s dětmi. V opatrovnických sporech ale tohle zohledňováno vůbec není. Do rozvodové novely se nedostalo žádné takové kritérium, takže jsou opravdu případy, že matka s dětmi uteče od partnera, který se dopouští domácího násilí, a v opatrovnických řízeních to ze strany OSPOD i soudu není vůbec zvažováno,“ uvedla senátorka.

Problém podle ní spočívá v tom, že zákonodárce myslel na rozchody nekonfliktních párů (zhruba 80 procent), zatímco u vysoce konfliktních rodin může novela naopak situaci zhoršit. Jirsa proto vyzval k přípravě nové úpravy pro nejohroženější děti – nikoliv k plošným řešením.