Článek
Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhl své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř 18 let trvající okupaci tohoto území.
Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP. Francie v neděli podle agentury požádala kvůli stále se rozšiřující izraelské okupaci jiholibanonského území o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a Hizballáhem a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac na síti X zveřejnil fotografii pevnosti, nad níž vlají vlajky Izraele a brigády Golani, která se na obsazení pevnosti podílela.
Pevnost pocházející z 12. století je jednou z kulturních památek, které UNESCO zapsalo na seznam míst se zvýšenou ochranou v dobách ozbrojených konfliktů. Libanonský ministr kultury Ghassán Salamé v pátek uvedl, že izraelské údery na jihu Libanonu ohrožují významné historické památky. Pevnost Beaufort podle něj přímo zasáhly. Izraelská armáda pevnost do roku 2000 využívala jako svoji základnu.
Podle izraelské armády se v oblasti pevnosti nacházela „významná“ infrastruktura Hizballáhu. Hnutí odtud na Izrael a izraelské vojáky v jižním Libanonu odpálilo stovky raket, uvedla armáda podle serveru The Times of Israel. Armáda dodala, že jednotky v jižním Libanonu zahájily útočné operace s cílem rozšířit existující „obrannou linii“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil obsazení Beaufortu za dramatický zvrat a zásadní posun v politice, kterou Izrael vede. „Můj pokyn nyní je: upevnit a rozšířit naši kontrolu nad oblastmi, které dosud kontroloval Hizballáh,“ cituje server ToI Netanjahua.
Reakce z Francie
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že ačkoliv Francie, „stejně jako všechny země“, uznává právo Izraele na sebeobranu a obranu proti útokům Hizballáhu, pokračující izraelské vojenské operace a stále se rozšiřující okupaci na jihu Libanonu nelze ničím ospravedlnit.
Jednání Izraele je podle Barrota v rozporu s mezinárodním právem i závazky vyplývajícími z uzavřeného příměří. Proto se rozhodl požádat o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Proíránské hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do války, kterou 28. února zahájily izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území a vytvořil tam nárazníkovou zónu.
Libanonský premiér Naváf Salám v sobotu v televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu. Salám obvinil Izrael z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel.
Konflikt pokračuje navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Libanonská vláda, která do války není zapojena, ale usiluje o její ukončení, opakovaně izraelské útoky odsoudila a označila je za porušení příměří.
Izraelský úder v blízkosti nemocnice v jiholibanonském městě Súr (známém též jako Týr či Týros) v neděli podle tamního ministerstva zdravotnictví zranil 13 členů personálu. Hizballáh v neděli vypálil na sever Izraele několik raket. Podle izraelské armády je zneškodnila protivzdušná obrana či dopadly do otevřeného terénu.
Podle aktuálních údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 3371 lidí. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo opustit své domovy. Na jihu Libanonu nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo v tomto období podle agentury AP 24 izraelských vojáků. Při vzdušných úderech Hizballáhu zahynuli na severu Izraele dva civilisté.
