Rusové zajali českého občana bojujícího na Ukrajině. Má vážná zranění

Rusové drží v zajetí Čecha. Jde o první medializovaný případ tuzemského občana, kterého Rusové během plnohodnotné invaze zajali. Zjištění přinesli novináři z projektu LINIE, se kterými Seznam Zprávy spolupracují.

Jedná se o jednadvacetiletého Hoanga Trana, který je držitelem dvou občanství –  vietnamského a českého. Narodil se v Praze. Že půjde do války bojovat po boku ukrajinské armády, se patrně definitivně rozhodl už minulou zimu.

„O tom, že plánuje jet na Ukrajinu, mi řekl v únoru,“ přiblížila novinářům osoba z Tranova blízkého okolí. Pro účely článku o ní budeme referovat jako o Markétě. LINIE i redakce Seznam Zpráv její pravou totožnost znají. Tran se s ní během stejného měsíce přijel osobně rozloučit.

Podle údajů, které publikovala ruská média, včetně státem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, Trana ruští vojáci zajali v srpnu letošního roku u vesnice Červený Lyman v Doněcké oblasti nedaleko města Pokrovsk, kam ruská armáda už přes rok soustředí své hlavní vojenské úsilí. Teď čeká na soud.

České Ministerstvo zahraničních věcí zajetí Trana redakci potvrdilo.

„Ministerstvo zahraničních věcí se případem intenzivně zabývá. S ohledem na citlivost celé záležitosti ale nebudeme poskytovat žádné informace. Stále platí, že v těchto případech postupujeme podle zákona a snažíme se našim českým občanům v nouzi pomoci,“ řekl tiskový mluvčí resortu Daniel Drake.

Ministerstvo zároveň odmítlo spekulace, zda jde o první případ zajetí Čechů ruskou armádou. Přesný počet podobných případů není veřejně znám, jde však o první, který se dostal do médií.

Úsek fronty u vesnice Červený Lyman v současnosti fakticky zamrzl. Ruští okupanti se v tomto místě zasekli už v létě kvůli ukrajinské efektivní defenzivě – srpnový ruský výpad v oblasti ukazují i mapové vizualizace na ukrajinském serveru Deep State, který dlouhodobě poměrně spolehlivě sleduje vývoj ruské invaze.

Místo redakci popsal dobrovolník z Nizozemska, který je součástí ukrajinské armády a působí jako operátor dronu. Redakce zná jeho totožnost, avšak s ohledem na jeho bezpečnost ji nezveřejňuje.

„Situace u Pokrovsku byla v té době v srpnu kritická. Oblast byla pod intenzivním tlakem klouzavých bomb typu KAB a dronů. Zásobování už vedlo jen jednou trasou a přímo na pozice jsme se dostávali pouze pěšky,“ popisuje voják. Dodává, že největším problémem bylo především přerušení logistických cest, které obranu zásadně oslabovalo.

Hoang Tran působil u 60. mechanizované brigády ukrajinské armády a před nasazením absolvoval výcvik u ukrajinské Mezinárodní legie, která sdružuje zahraniční dobrovolníky bojující na straně Ukrajiny.

Po zajetí bylo proti Tranovi zahájeno trestní řízení v Luhanské lidové republice, jak zní okupační název regionu na území ukrajinské Luhanské oblasti. Obžaloba ho viní z toho, že se jako žoldák účastnil ozbrojeného konfliktu. Za svou činnost měl podle ruských zdrojů pobírat měsíční odměnu 20 000 až 250 000 ukrajinských hřiven (asi 10 až 120 tisíc korun).

Tvrzení ruské obžaloby ale nekoresponduje s tím, co o Tranových motivech říká jeho blízká známá. „Znovu jsem si pro jistotu prošla naše zprávy, potvrzuji, že o penězích se nikdy nezmínil,“ řekla redakci.

Jak popsala redakci expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková, v ruských médiích se často používá označení „žoldák“. To je ale nálepka, která v praxi neodpovídá realitě. „Žoldák je ten, kdo bojuje primárně za peníze. U českých občanů, kteří vstupují do ukrajinské zahraniční legie, takový status obvykle neplatí,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy.

Ruská federace často upírá status válečných zajatců i mnoha příslušníkům ukrajinské armády a zahraničním dobrovolníkům. Označuje je nálepkami „žoldák“ nebo „terorista“, přestože většina z nich má podle mezinárodního humanitárního práva nárok na ochranu. V praxi však Rusko, jak ukázaly předchozí případy, mezinárodní právo nedodržuje.

Markéta vzpomíná, že úmyslu svého blízkého zprvu nemohla uvěřit. Zároveň popisuje, co dle ní Trana k účasti v bojích vedlo. „Myslím, že tam odjel, protože si myslel, že to dá jeho životu smysl. Hodně význam svého života řešil už v minulosti, připadal si zbytečný.“

Také ve zprávách, které psal před svým zadržením ještě sám Tran a které obdržela redakce, sám naznačuje, že bojovat nešel kvůli penězům, ale protože chtěl pomoct. V jedné se zmiňuje, že „bez zahraniční vojenské pomoci by Ukrajina na frontě situaci neustála“.

Veškeré informace, které redakci Markéta popsala, jsou v souladu s tím, co jí sám Tran psal krátce poté, co přijel na Ukrajinu. „Přes hranici jsem přešel, absolvoval jsem pěchotní výcvik v Mezinárodní legii a následně pěchotní trénink v ukrajinské armádě. V legii to bylo dvakrát těžší a naučil jsem se dvakrát víc,“ popisoval v komunikaci.

Markéta potvrdila, že spolu setrvávali v kontaktu během výcviku v Mezinárodní legii i poté, co byl na konci května 2025 přesunut na frontu. „Dostala jsem strach, když mi přestal odepisovat, to bylo zhruba na začátku srpna. Když se neozval ani v září, věděla jsem, že je něco špatně,“ svěřuje se dívka.

Když Rusové Trana zajali, začal se objevovat na fotografiích a videích na videoportálu YouTube a síti Reddit. Autoři jeho podobu porovnali se snímkem z 24. července 2025, tedy z doby řádově několika dní před zajetím. Markéta si je jeho podobou jistá. „Je to na sto procent on, znám ho léta.“

Na krátké vertikální nahrávce na YouTube, která byla pořízena v lese, má obvázané zápěstí, o které měl podle ruského zdroje přijít poté, co ruské síly prorazily jejich pozici. Byl jediný, kdo útok přežil.

Stejně tak má Tran viditelně čerstvě poraněnou tvář. Dle charakteru rány se pravděpodobně jedná o popáleninu. Na videu se český mladík dorozumívá s druhou osobou pomocí překladače.

Na dalším videu ze sítě Reddit, které na platformu nahrál uživatel Tverdislav, který sám sebe identifikuje jako Rusa ze Sibiře, má Čech oholené vlasy a tvář mírně zhojenou. Popisuje svoji cestu skrze legii a jednotku. „Chtěl jsem zažít, jak to chodí ve válce,“ vysvětluje anglicky, proč se rozhodl odjet.

Ve videu mluví například o tom, že byl přechodně ubytovaný v ukrajinské škole. Podobná videa Rusové s válečnými zajatci točí pravidelně, jde o o běžný postup, který potvrzují propuštění váleční zajatci. Informace vyřčené Tranem nelze nezávisle ověřit.

Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka jsou možnosti českého státu v takové situaci omezené. „V tuto chvíli se obávám, že osud tohoto člověka je spíše součástí širších bezpečnostních či mírových jednání s Ruskem. Obávám se také, že česká diplomacie má jen omezené možnosti, jak zajistit, aby se pomoc dostala k místní vládě,“ uvedl Petříček.

Česká diplomacie v praxi může především sledovat situaci, zajišťovat kontakt s rodinou a využívat diplomatické kanály prostřednictvím mezinárodních organizací, ale přímý vliv na soudní řízení nebo podmínky zajetí je velmi omezený, a to také proto, že český stát je na seznamu ruských nepřátelských zemí.

Zdroje redakce z diplomatického prostředí, které si přály zůstat v anonymitě, uvedly, že je potřeba, aby v takovém případě Ukrajina zařadila Trana na seznam zajatců, které chce vyměnit.

Právnička Bílková ale upozornila, že výměny sice probíhají, ale u cizinců bývá standardní postup takový, že se do procesu aktivně zapojují státy, jejichž občané to jsou – v tomto případě tedy Česká republika a potenciálně i Vietnam.

To zahrnuje například diplomatické jednání s ruskou stranou, právní a konzulární podporu, dohled nad podmínkami zajištění a koordinaci případných individuálních dohod místo toho, aby cizinec automaticky spadal do výměny mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Česká diplomacie může přesvědčovat Ukrajinu a Rusko, ale výsledky jsou závislé na širších politických jednáních,“ vysvětlila Bílková.

Podle právních expertů navíc pro zahraniční žoldnéře, jak je Rusko nazývá, neplatí stejný režim jako pro běžné válečné zajatce. V praxi jsou sice často drženi ve stejných kasárnách, dostávají jídlo a zdravotní péči, ale Rusko je někdy vylučuje z výměn zajatců a může je stíhat podle vlastního trestního zákona.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml také využívá otázku výměn válečných zajatců nejen k diplomatickým účelům, ale často i jako nástroj propagandy. Podle jejich analýzy může blokovat výměny, pokud mu to strategicky vyhovuje, a tím získat politickou či mediální výhodu.