Rusko čeká na Ukrajině po dvou letech první velký úspěch

Šestnáct měsíců trvá ruská ofenziva proti ukrajinskému Pokrovsku. Začala loni v červenci, nyní se ale zřejmě chýlí ke konci.

Ruská pěchota vstoupila do města v Doněcké oblasti, pokud se tak ruiny zničené ostřelováním dají nazvat.

„Situace je špatná. Nikdo nechce, aby ukrajinští vojáci umírali mezi troskami. Rozhodnutí o stažení našich vojsk je v rukou našich velitelů,“ prohlásil tento týden prezident Volodymyr Zelenskyj.

Oficiální přiznání Kyjeva, že Pokrovsk obsadil nepřítel, je tak zřejmě otázkou několika dní.

Na internetu již ve středu kolovalo video, na němž ruští vojáci za husté mlhy vjíždějí do města na motocyklech, vozidlech bez dveří a oken nebo prostě jdou pěšky.

„Vypadalo to jako scéna z apokalyptického hororu Šílený Max,“ napsala k tomu agentura Reuters.

Kdysi 60tisícové město je silniční a železniční křižovatkou, v níž Rusové získají zázemí pro další postup v Doněcké oblasti. Ukrajinci ale za Pokrovskem - a před městem Slovjansk - vybudovali obrannou linii, jejíž stavba začala už v roce 2014.

„Pokrovsk dobývali Rusové více než rok. Pokud chtějí silou získat i Slovjansk, potrvá to ještě déle,“ řekl reportérovi Seznam Zpráv na konci října český dobrovolník, který bojuje se svojí brigádou právě ve Slovjansku a okolí.

Dalším ruským cílem bude nejspíše město Kosťantynivka, kam už v uplynulých dnech poslali několik skupin vojáků, ukrajinští obránci ale útok odrazili. V Kosťantynivce zůstávají už jen asi 4 tisíce z předválečných 75 tisíc obyvatel.

Při dobývání Pokrovsku Rusové pozměnili taktiku oproti předchozím bitvám o Bachmut, Avdijivku nebo Vuhledar. Nepokoušeli se na město útočit ztečí, ale vysílali malé skupiny, které hledaly skuliny v obraně. Masivně nicméně Pokrovsk bombardovali klouzavými bombami.

Svoji roli hraje to, že situace na bojišti má vliv na diplomatická jednání. Rusové budou chtít ukázat, že mají strategickou iniciativu a že Ukrajině nakonec stejně nezbyde, než přijmout ruské podmínky.

Dobytí Pokrovsku by bylo prvním výrazným ruským úspěchem na bojišti po téměř dvou letech, a to od pádu Avdijivky v lednu 2024.

Ukrajina se snaží Rusku působit co největší ztráty a oslabovat ho, aby brzdila jeho postup. Proto také útočí drony na rafinerie a sklady paliva hluboko v ruském vnitrozemí.

Rozhovory mezi USA a Ruskem o ukončení války váznou poté, co Donald Trump zrušil plánovaný summit v Budapešti. Moskva odmítá výzvu, aby zastavila boje na současné frontové linii, a trvá na tom, že chce kontrolu nad celou Doněckou oblastí. A pokud se jí Ukrajina nevzdá, chce toho Vladimir Putin dosáhnout pokračováním války.

Ruští představitelé neustále opakují, že jejich podmínky pro ukončení války se nemění. Neutralita Ukrajiny, ukončení západní vojenské pomoci Kyjevu, početní omezení ukrajinské armády a uznání ruské anexe čtyř východoukrajinských oblastí plus Krymu.

Kyjev takové podmínky označuje za výzvu ke kapitulaci a tvrdí, že Putin chce za každou cenu učinit z Ukrajiny vazalský stát po vzoru Běloruska.

Rusko nyní okupuje 19 procent území Ukrajiny. Ve srovnání se situací na konci roku 2022 je to jen o procent více.

Ruský exilový server Mediazona odhaduje počet mrtvých ruských vojáků od začátku války na minimálně 160 tisíc. Vychází ze svých zdrojů v Rusku a ze zápisů o úmrtích a pohřbech.

Ukrajina ztratila podle odhadů některých západních rozvědek kolem 70 tisíc vojáků, ale v obou případech - jak na ruské, tak na ukrajinské straně - jde o hrubé odhady.

Ukrajinští důstojníci a vojenští experti přiznávají, že kromě menších zásob munice a techniky jejich zemi chybí pěchota, projevuje se rozdíl v počtu obyvatelstva a mobilizační kapacitě mezi Ukrajinou a Ruskem.

Zatímco Ruská federace má 143 milionů obyvatel, na územích kontrolovaných ukrajinskou vládou nyní žije po ztrátě okupovaných částí a odchodu některých lidí do zahraničí 31 milionů obyvatel.