Článek
„Čtyři roky bombardovaných měst a útoků dronů. Čtyři roky rozdělených rodin. Čtyři roky zákopů, minových polí a masových hrobů,“ pronesl Macinka ve svém projevu před Radou bezpečnosti OSN. Klíčovému orgánu OSN, v němž rozhodují vítězné mocnosti druhé světové války, tedy i Rusko, připomněl symbol rozdělené Evropy, tedy zeď, která kdysi v Berlíně oddělovala svobodu od útlaku, pravdu od propagandy, budoucnost od minulosti.
Nyní podle šéfa české diplomacie stojí na Ukrajině. „Má podobu frontové linie. Má podobu okupovaných měst. Má podobu dětí, které se naučí rozpoznávat zvuk raket dříve, než se naučí písmena,“ uvedl.
Ministr zdůraznil, že Ukrajina dnes „nebrání jen sama sebe“, ale i samotnou podstatu suverenity a svobody: „Že suverenita je důležitá. Že svoboda není vyjednávacím prostředkem. Že agrese nesmí být odměňována.“ Připomněl také českou historickou zkušenost s okupací a varoval před politikou ústupků: „Ustupování agresi nepřináší mír – pouze oddaluje další konflikt.“
Historie podle něj přináší lekci v tom, že žádná okupace netrvá věčně, žádná zeď nestojí věčně a žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný.
V závěru se pak obrátil přímo na stálého ruského zástupce v OSN Vasilije Něbenzju. „Řekněte svému lidu, aby ukončil tuto válku. Dejte míru šanci,“ apeloval s tím, že agrese není známkou síly, ale je to přiznání strachu.
Apel na Putina i Lavrova
Přímo na Rusko se dnes Macinka obrátil i ve svém dopoledním projevu na Valném shromáždění OSN. Tak vyzval k ukončení války svůj ruský protějšek - ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který ale nebyl přítomen. „Dnes se na vás neobracím primárně jako na protivníka. Obracím se na vás jako na člověka, který velmi dobře ví, že žádná supervelmoc nevyhraje válku proti realitě,“ řekl na Macinka na adresu Lavrova.
V projevu, který přednesl na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu, zdůraznil, že „můžete dočasně ovládat území. Můžete dočasně ovládat narativ. Můžete vytvářet a ovládat propagandu. Ale nemůžete ovládat čas. A čas vždy odhalí, kdo mluvil o bezpečnosti – a kdo ji ničil.“
Stejnou zprávu český ministr zahraničí vzkázal i Vladimirovi Putinovi. „Pane Putine, ukončete tuto válku,“ prohlásil Macinka.
„Rakety nejsou argumentem“
Kriticky se vyjádřil k logice agrese: „Obavy mohou být oprávněné. Invaze však nikdy oprávněná není. Rakety nejsou argumentem. Vaše rakety považuji za fyzické přiznání vašeho vlastního selhání.“
Ministr připomněl, že války nekončí podpisem, ale otázkou „Proč?“, a upozornil, že skutečná síla států spočívá v jejich schopnosti ukončit konflikt. „Velké národy mohou přežít porážku. Nemohou však přežít strategii, která nemá konec. Můžete obsadit území, ale nemůžete obsadit budoucnost.“
Podle šéfa české diplomacie uplynuly čtyři roky a čas se krátí. „Nastal čas tuto válku konečně ukončit,“ uzavřel svůj projev, který si podle informací redakce Seznam Zpráv psal do poslední chvíle sám.
Rusko přinutí k ústupkům jen USA
Macinka později novinářům v New Yorku řekl, že vedle Spojených států neexistuje žádná jiná geopolitická síla, která by dokázala přinutit Rusko k ústupkům či k diskusi. Uvedl také, že oceňuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů přimět Rusko a Ukrajinu, aby spolu vyjednávaly. Potenciál proměnit pozici Ruska má podle Macinky i Čína.
Mír podle něj začíná rozhodnutím. „Dnes nejde jen o Ukrajinu. Jde o vzkaz, který vysíláme světu. Zda řekneme, že se válka vyplatí. Anebo, že civilizovaný svět stojí na straně obětí, nikoliv agresorů,“ prohlásil Macinka.
„My bychom rádi podporovali diplomatickou cestu. Určitě by měl být silnější tlak alespoň na to, aby se podařilo dohodnout nějaké příměří. Debata o míru bude určitě trvat mnoho let, ale bylo by fajn, kdyby se po tu dobu alespoň nezabíjeli lidi a neničila Ukrajina. Česká republika na to žádný velký vliv mít nemůže,“ odpověděl šéf české diplomacie na otázku, jakým způsobem by měl Západ vyvíjet tlak na Rusko.
Česko drží diplomatický distanc
O nutnosti ukončit válku na Ukrajině mluvil Macinka i před několika dny ve Washingtonu v diskuzi s předními americkými novináři. Odmítl v současné situaci jakékoli vazby s Ruskem.
„Dokud válka neskončí, Česko nemá žádné plány na diplomatické diskuze s Ruskem. Někdo z Evropy by však měl být součástí mírových jednání, i když nikoho konkrétního nenavrhuji.“
Podtrhl také význam české muniční iniciativy, kterou označil za extrémně důležitou. „Česko bude pokračovat v jejím organizování a partneři jsou za to rádi. A samozřejmě Ukrajinci jsou velmi šťastni, protože jim to hodně pomáhá,“ dodal.
Motoristé versus SPD
Pokračování muniční iniciativy bylo přitom ožehavým problémem české politické scény. Nový kabinet Andreje Babiše (ANO) s podporou muniční iniciativy, kterou rozeběhla předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dlouho váhal. Nejhlasitěji se proti ní stavěla SPD, velké sympatie ale nevyvolávala ani u části ANO. Nakonec jí dal kabinet zelenou, ale bez české finanční spoluúčasti.
Motoristé patří naopak ve vládní koalici mezi největší sympatizanty Ukrajiny, jak ukazují i průzkumy veřejného mínění.
„Nejvíc proukrajinští jsou z vládní koalice voliči Motoristů. V každém případě oproti minulému měření, které proběhlo loni v říjnu těsně po volbách, podpora Ukrajiny narostla i u voličů ANO i u Motoristů. U SPD je jasné odmítnutí hlavně vojenských a finančních forem pomoci,“ řekl Seznam Zprávám analytik agentury STEM Jiří Táborský.
Kyjevská mise
Voliče podle něho do určité míry ovlivnila i Macinkova lednová cesta do Kyjeva. „Řekl bych, že cesta přispěla k podpoře Ukrajiny, do určité míry to veřejnost ovlivnilo,“ dodal.
Do ukrajinského Kyjeva se ministr Macinka vydal v polovině ledna, byla to jeho druhá oficiální zahraniční cesta v čele resortu. V Ruskem napadené zemi jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.
Do země se šéf české diplomacie vypravil zrovna v době, kdy Rusko zesílilo raketové a dronové útoky na Kyjev i západoukrajinský Lvov, na který dokonce dopadla obávaná ruská balistická raketa Orešnik.
Macinkova návštěva přišla i ve vnitropoliticky a zahraničněpoliticky napjaté atmosféře, kterou vyvolal novoroční projev předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), v němž se na adresu Ukrajiny vyjádřil velmi ostře. Jeho slova způsobila maraton diplomatických schůzek a četné verbální přestřelky.
Aktualizace: Doplnili jsme v úvodu informace z druhého projevu Petra Macinky na půdě OSN.
