Hlavní obsah

Komentář: Proč Babiš nesnáší Piráty

Jiří Nádoba
komentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Úklidový happening Pirátů před volbami 2025.

Důvodů, proč Piráti leží Andreji Babišovi v žaludku, je víc. Jejich důslednost v popotahování šéfa ANO za střet zájmů je ale obdivuhodná. Škoda že se ostatní nepřidali – slibovaná deagrofertizace nemusela mít tak tristní výsledky.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

V jazyce mladých pirátských voličů by šlo říct, že si na úvod poslanecké schůze o rozpočtu nachystali nápaditý „trolling“.

Jako příspěvek do debaty o nedostatku financí vyrobili pro Andreje Babiše QR kód s platebním příkazem na 7,5 miliardy korun. Prý aby mohl do rozpočtu přispět a jako vlastník Agrofertu zařídit vrácení sporných dotací zinkasovaných v době svého předchozího působení ve vládě.

Kdyby si takto z vítěze voleb utahoval někdo jiný, vyznělo by to lacině. Pirátům se ale musí nechat, že mají na podobné vtípky nárok. Jde-li o Babišovu politicko-byznysovou schizofrenii a nezákonné dotování Agrofertu, nikdo toho v minulých letech neodpracoval víc. Škoda že se ostatní pořádně nepřidali, nemuseli bychom se v tématu číslo jedna dnešních dnů tolik plácat.

Chce to jen dobrou paměť a dobrý archiv. Pirátských zásahů bylo opravdu hodně a na více frontách. Některé na počátku vypadaly naivně či umanutě, ale postupem času se v hlavních bodech ukázalo, že šlo o správnou trefu.

1. Někdy se toto prvenství mylně připisuje protikorupční organizaci Transparency International, ale byli to Piráti, kdo už v létě 2018 na střet zájmů tehdejšího premiéra upozornil Evropskou komisi. Právě jejich podnět je prapočátkem příběhu, ze kterého se rok poté vyklubaly dva legendární unijní audity. A s nimi i oficiální stanovisko, že král je nahý a že řízení státu v kombinaci s vlastnictvím mohutně dotované firmy nejde podle práva dohromady.

2. Po volbách 2021 se čekalo, že nová vláda s protiprávním dotováním zúčtuje. Důsledně se toho ale opět chopili jen Piráti. Jejich tehdejší šéf Ivan Bartoš na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) zastavil rozběhnuté dotace za 44 milionů. Paradoxně o ně nepřišel Agrofert, protože příjemcem státních peněz v těchto případech nebyla firma, ale regionální instituce – třeba učiliště v Bruntále, které si při koupi dotovaného traktoru vybralo Agrofert a pak o dotaci přišlo. MMR nabádalo tyto oběti, ať následně vymáhají ušlé peníze u Agrofertu, není ale znám žádný případ, kde by se to povedlo.

3. Z těchto kauz také vzešlo to, co v době auditů platilo za hlavní chybějící článek – a sice že Babišův střet zájmů potvrdil jen kdosi v Bruselu, a ne české soudy. V říjnu 2024 případy MMR dospěly k prvnímu pravomocnému rozsudku, podle kterého dotování Agrofertu v době Babišova působení ve vládě porušovalo zákon. Je kuriózní, že Ministerstvo zemědělství coby správce největší porce dotací vyhlásilo vymáhání svých miliard až letos těsně před volbami.

4. Snad každý už slyšel o sporné dotaci sto milionů pro údajně inovativní linku na toastový chléb značky Penam. Unijní audit v roce 2019 ji označil za protiprávní, Evropská komise peníze nikdy neproplatila. Piráti kvůli případům z unijních auditů podávali už v roce 2019 rozsáhlé trestní oznámení a u Penamu policie zakročila – už přes rok stíhá firmu a dva její manažery za dotační podvod. Kuriózní je, že 100 milionů zůstává dodnes v Penamu. Ministerstvo průmyslu a obchodu coby správce dotace místo vymáhání čeká, že se peníze vrátí v rámci trestního řízení. Policie před měsícem zajistila nemovitosti Penamu v odpovídající hodnotě, proces ale může trvat ještě dlouho.

5. Pokud jde o skutečné vracení peněz, Agrofert ze všech sporných dotací, zakázek a pobídek zatím přišel jen o drobné. Jedním z dotažených příkladů je částka 5,5 milionu, vyplacená v programu určeném původně pro malé farmáře. Na účast Agrofertu upozornili opět Piráti, Evropská komise na jejich podnět pohrozila zastavením celého programu. Až poté jinak benevolentní Ministerstvo zemědělství peníze začalo od agrokoncernů požadovat zpět.

6. Piráti byli zdaleka nejaktivnější v návrzích na vyztužení zákona o střetu zájmů, aby nešlo mezi paragrafy účelově kličkovat. Fialova vláda úpravu slibovala, ale nakonec s ní nepřišla. Prošel jen sólový poslanecký pokus Pirátů, ale ten pak shodil Ústavní soud, byť jen z procedurálních důvodů kvůli použití takzvaného přílepku. Řádnou novelu pak při posledním stihnutelném pokusu potopili poslanci ODS, zákon je tedy v klíčových pasážích stále stejně nejednoznačný.

Sečteno a podtrženo, vymáhání peněz moc nepokročilo a zdokonalování předpisů proti kombinování politické a ekonomické moci nepokročilo vůbec. V praxi je tak teď jedinou pojistkou prezident, dokud má na šéfa ANO páku, aby střet zájmů poctivě vyřešil výměnou za premiérský dekret.

Jinak se po čtyřech letech vracíme do původních kolejí.

Doporučované