„Lidé budou mít problémy.“ Výdaje na dlouhodobou péči porostou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku si první tisíce lidí sjednaly pojištění dlouhodobé péče. Lze si to představit tak, že například čtyřicátník si odkládá stranou zhruba 600 korun měsíčně. V případě, že v budoucnu nezvládne základní potřeby, bude dostávat od pojišťovny 15 tisíc korun za měsíc na hrazení nutné péče.

Od loňského února takovou možnost nabízí třeba pojišťovna NN a registruje od té doby zhruba 15 tisíc klientů. Další oslovené pojišťovny pak spíše první stovky klientů: Kooperativa zhruba 500, Allianz tisícovku a stovky klientů hlásí i pojišťovna Simplea.

V zásadě se zaměřují na situace, kdy jsou lidé ve druhém a vyšším stupni závislosti na péči a mají tedy i nárok na státní dávku příspěvek na péči.

Právě státní výdaje na tuto dávku dramaticky rostou a mění se v další citlivý celospolečenský problém, podobně jako důchody.

Před deseti lety stát na dlouhodobou péči vyplatil přes 21 miliard korun. Letos je to už téměř 35 miliard korun, přičemž jde o údaje do konce září. V roce 2015 čerpalo dávku bezmála 340 tisíc osob, letos už téměř 380 tisíc. Vyplývá to z dat Ministerstva práce a sociálních věcí, které je zveřejňuje pravidelně v rámci informací o vyplacených dávkách.

Příspěvek na péči představuje ve výdajích vysokou položku. Pro porovnání, na rodičovský příspěvek se za stejné období od ledna do září letos vyplatilo 21 miliard korun a na příspěvek na bydlení 17 miliard korun.

Experti mluví o tom, že kvůli stárnutí populace a očekávanému zatížení zdravotně sociálních služeb se současný systém může dostat do potíží.

„V tuhle chvíli to řeší státní dávka Příspěvek na péči, která vychází ze státního rozpočtu a se stárnutím populace bude vyšší a vyšší,“ říká Ladislav Švec, tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví a zakladatel spolku Zdravotnictví 2030+. Dodává, že pokud stát nebude zvládat vyplácet stále vyšší příspěvky, začne se situace lidí vyžadujících dlouhodobou pomoc zhoršovat.

Předpokládaný zlom by měl nastat zhruba v roce 2035, se stárnutím početné generace takzvaných Husákových dětí ze 70. let.

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem zdravotnictví vydalo predikce, kolik osob bude v budoucnu pravděpodobně vyžadovat dlouhodobou péči. V roce 2024 jich bylo 553 tisíc, v roce 2030 jich má být o zhruba 80 tisíc více a v roce 2035 už téměř 705 tisíc.

Výsledná data považuje končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za mimořádně naléhavá. „Troufnu si říct, že jestli dnes mluvíme, že jednou ze základních priorit je obrana a bezpečnost a rozvoj infrastruktury, tak já přidávám další klíčovou prioritu, a tou je příprava naší společnosti na demografický vývoj stárnutí,“ uvedl k celonárodním datům.

Projděte si, kolik lidí bude vyžadovat pravděpodobně péči v jednotlivých obcích s rozšířenou působností:

Řešení problému dlouhodobé péče je přitom komplikované. „Němci udělali před lety to, že místo státního příspěvku na péči zavedli pojištění dlouhodobé péče, ale veřejné, to znamená povinně. Spravují to zdravotní pojišťovny a lidé si povinně z příjmu platí na budoucí potřeby dlouhodobých služeb, které budou potřebovat v nemoci. To je varianta, kterou jsem navrhoval i pro Česko,“ říká Ladislav Švec.

V praxi by návrh znamenal další povinný odvod ze mzdy. „Je to jedna z variant, nicméně s ohledem na celkové zdanění práce, které je už teď v České republice značně vysoké, tak si nemyslím, že je to varianta úplně nejoptimálnější,“ říká Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor, který v minulosti řídil několik pojišťoven a důchodovou komisi. Podle Bezděka by taková změna musela být doplněná o další změny v daňovém mixu.

Podle Magdaleny Klimešové, ředitelky Centra veřejných financí při Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, který se zabývá stárnutím populace, není možné vytvářet povinné pojištění nad rámec těch současných. „Minimálně vzhledem k nízkopříjmovým občanům by to bylo další zatížení práce,“ říká.

Vladimír Bezděk zmiňuje, že další možností je více rozvinout soukromé pojištění v této oblasti a současné nízké desítky tisíc klientů významně rozšířit.

Jenomže experti opět mluví o tom, že pak se budou pojišťovat spíše jen zajištění občané, kteří si to mohou dovolit. „Žádná varianta není dokonalá a lidé budou mít problémy,“ konstatuje Ladislav Švec s dovětkem, že čím více se blížíme k demografickému zlomu kolem roku 2035, tím spíš je pozdě na efektivní řešení.